Před rokem 4. července 2025 těsně pře polednem během osmi minut třetina území České republiky zasáhl obávaný blackout – výpadek dodávek elektrické energie. I zde jsme dostihli náš vzor – tolik vychvalovaný Západ. Rok po blackoutu Seznam Zprávy s odkazem na stostránkovou studii v angličtině ENTSO-E, sdružujícího síťové správce elektrizační soustavy z celé Evropy, tvrdí, že o blackout nešlo, že šlo jen o rozsáhlý výpadek dodávek proudu, že na dvou třetinách ČR proud šel. Nemuseli by tak trapně blamovat. Podobně tomu je s tvrzením, že ČEPS (státní správce přenosové soustavy elektřiny v ČR) neměl správné informace v kritickou chvíli k disposici (reálně s takovou nehodou nepočítal) a že podle jeho modelu odpojení dodávek proudu z jižních Čech měly dodávky elektřiny na dotčeném území jiní dodavatelé elektřiny zvládnout. Reálně nezvládly. Výmluva na zastaralé a nespolehlivé modely je trapná.
Fialova pětidemoliční vláda úpěnlivě tvrdila, že nepravidelně pracující obnovitelné zdroje energie – větrné a fotovoltaické elektrárny – za blackout nemohou, že to způsobil pád fázového vodiče, přetržení lana na vodiči V411 (velmi vysoké napětí) poblíž velké rozvodny Výškov na Chomutovsku. Byl to ale obří přetok elektřiny z německých větrných a fotovoltaických elektráren (mezi 11. a 12. hodinou toho dne »jely naplno« a do ČR posílaly asi 3000 MWe, z toho přes přepálené vedení 1693 MWe), který přepálil onen vodič. Následoval spíše symbolický výpadek 6. bloku Elektrárny Ledvice (vzhledem k obřím přetokům německé elektřiny jel v rozporu s předpisy na minimální výkon) a kaskáda výpadku devíti velkých elektrorozvoden ze 44 v ČR. K šíření výpadku přispělo vysoké přetížení hlavního vedení elektřiny z jižních Čech (museli ho odpojit, aby nehavarovalo) a výpadek rozvodny Mírov u Krasíkova, neboť přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách v kritickou chvíli čerpala vodu nahoru a objektivně nebyla s to rychle změnit čerpání vody nahoru na pouštění vody na turbíny. Výpadek rozvodny Mírov zablokoval možnou pomoc v dodávkách elektřiny z východu, tj. z Moravy a Slovenska. Tak výpadek dodávek elektřiny zasáhl rozsáhlé území mezi Chomutovem, pravobřežní Prahou a Mírovem s tím, že v některých městech zasaženého území proud šel v tzv. ostrovním režimu, tj. z místních zdrojů mimo hlavní síť.
V oblastech blackoutu nikde nešel elektrický proud. Protože na něm závisí takřka vše, život se v lepším případě zastavil, v horším havaroval a leckde vypukla panika. Přitom blackout trval jen krátce (jednu až šest hodin), došlo k němu za dne, v létě a v teple. Samozřejmě, četné nehody, jako je uvíznutí v metru, tramvaji, trolejbusu, vlaku či ve výtahu, jsou nepříjemné, o nouzovém provozu nemocnic na základě elektřiny z agregátu nemluvě. Nezapomínejte, že při blackoutu nejde televize, rozhlas, telefon, internet…
Druhá vláda Andreje Babiše nechala v roce 2017 nainstalovat dva příčné transformátory PST, zařízení na automatické odpojení přeshraničního elektrorozvodu v případě, že by hrozil kolaps elektrizační soustavy v důsledku velkého přetoku elektřiny z nepravidelně pracujících elektráren. Jedno bylo při kritické trase. Nepomohlo a ani nemohlo pomoci, protože bylo od listopadu 2024 pro poruchu odstaveno. Odpovědným to prý nevadilo, resp. není nad lezení Fialovy vlády do německé řiti. Ve slušné společnosti se za taková nedopatření odvolává celé vedení společnosti. Ne však v Česku. Tam se veze v ochranu. ČEPS řešil náhradu onoho slabého lana již od roku 2016. Není to trochu dlouho?
Pokus ČEPSu hodit odpovědnost za blackout na České energetické závody vyvolal dotaz šéfa a.s. ČEZ, proč v kritickou chvíli nebyla aktivována paroplynová elektrárna Počerady. Byla hlavní »horkou« zálohou. Kardinální otázka. Chápu ale, že jí ČEPS zamlčuje.
Obavu z blackoutu měli čeští experti vzhledem k prudkému růstu výroby elektřiny z nepravidelně pracujících větrných a fotovoltaických elektráren, zejména v Německu, už od roku 2014. Modelová zkouška blackoutu v Praze dopadla tak špatně, že její výsledky byly utajeny, aby nebyla panika.
Zda jsme dnes, o rok později, na blackout lépe připraveni, nevím. Veřejnost o takových a podobných choulostivých otázkách informována vesměs není. Pro rozsáhlé mlžení kolem blackoutu 4. července 2025 se obávám, že lépe připraveni nejsme. Tím spíš, že dále přibylo větrných a fotovoltaických elektráren, především v Německu a v Polsku.
Jan Zeman
On soudruh neví, že lhát se nemá? 6ádné přetoky to nezpůsobily a před i potom byl přenos z Německa i vyšší.
Před výpadkem: Linka 400 kV V411 fungovala v běžném režimu a nebylo na ní zaznamenáno žádné nadměrné zatížení ani v průběhu celého kritického dne. K přetržení fázového vodiče u obce Kličín (4. července, často mediálně označovaného jako „červencový blackout“ či vázaného na přelom června a července) došlo čistě kvůli mechanickému selhání dříve opravené spojky (skryté vadě montáže), nikoliv kvůli vysokému elektrickému proudu.Celkové zatížení soustavy: Celé zatížení tuzemské přenosové soustavy se v té době pohybovalo na standardní letní hodnotě kolem 8 200 MW.Co se dělo po přetržení: Teprve po pádu vodiče a bleskovém odpojení V411 (společně s výpadkem bloku elektrárny Ledvice) se proud přelil na záložní trasy. Až v tomto momentu došlo k masivnímu přetížení – konkrétně sousední 220kV vedení V208 se okamžitě přetížilo na 143 % své kapacity, což dispečery ČEPS z důvodu ochrany před roztavením linek donutilo kaskádově odpojovat další části sítě.
Někteří diskutéři pod články v iportaL24 mají blackout v hlavě trvale. Jedná se o fanoušky bývalé Fialovy Rychetského Pětikoalice a Petra Pavla, kteří jsou teď pod vedením vedoucího opozice po volbách 2025.