Účast premiéra Andreje Babiše a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury na recepci k 77. výročí založení Čínské lidové republiky vítám.
Ekonomickou diplomacii směrem k Číně i dalším asijským zemím považuji dlouhodobě za bytostný zájem České republiky. Potřebujeme otevřené obchodní cesty, více zdrojů surovin a vztahy, které pomáhají udržovat mír. Na tom závisí také naše prosperita a sociální model.
»Cestičku do Číny prošlapal Dostál ze Stačilo!. Udržuje s ní intenzivní vztahy,« napsaly o mně 11. srpna Novinky. Článek Karoliny Brodníčkové se na mé kontakty s čínskými představiteli díval velmi kriticky. Já jsem ho přesto hrdě sdílel. Za práci na rozvoji těchto vztahů se nemám důvod stydět.
O několik týdnů později čtu jiný titulek: »Diplomatický obrat: Babiš zavítal na čínskou recepci«. Na oslavě 77. výročí založení Čínské lidové republiky, kterou 30. září v Praze pořádal nový čínský velvyslanec, se sešli premiér Andrej Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura.
Mám z toho skutečnou radost. Oba chválím za to, že pomohli prolomit zeď nedůvěry. Pokud česká vláda vykročí směrem, který pokládám za správný, rád to ocením.
Od diplomatického gesta ke konkrétní spolupráci
Z vystoupení na recepci je patrné, že se otevírají také konkrétní témata spolupráce. Nový velvyslanec Zhou Qian ve svém česky proneseném projevu – což u diplomata oceňuji a bude to velké plus pro další jednání – zmínil rozvoj Číny, vzájemně prospěšnou spolupráci se světem a čínské globální iniciativy. Zdůraznil přitom mír a rozvoj. Připomněl strategické partnerství navázané v roce 2016 i složitější období, kterým vztahy následně prošly. Současný vývoj hodnotil pozitivně a vyjádřil zájem o praktickou spolupráci přinášející užitek obyvatelům obou zemí.
Premiér Andrej Babiš se, jak sám zmínil, rozhodl přijmout pozvání na poslední chvíli. Po připraveném anglickém projevu pokračoval česky a upozornil na výraznou obchodní nerovnováhu. Vyjádřil naději, že příští rok navštíví Čínu s početnou českou podnikatelskou delegací, a zdůraznil potřebu podpořit český export. Ocenil také velvyslancův důraz na mír, slovo, které mezi politiky a diplomaty zní stále méně, a vyjádřil přesvědčení, že Čína může jako velmoc přispět k ukončení válek.
Tomio Okamura pak navázal na svou červencovou návštěvu Číny. Mezi žádoucími výsledky dalších jednání zmínil zrušení vízové povinnosti pro české turisty a obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou. Hovořil také o zájmu českých firem a kulturních institucí o spolupráci s čínskými partnery, o již uzavíraných kontraktech i o vzdělávacích kontaktech. Zmínil například zájem České filharmonie o působení v Číně a možnost uspořádat v Národním muzeu výstavu terakotové armády. To jsou oblasti, v nichž se kvalita diplomatických vztahů může promítnout do konkrétních příležitostí pro naše občany.
Diplomacie, která otevírá možnosti
Možná mám určitou vadu: některé věci vidím dřív, než je záhodno je říkat, a pak za to schytávám bídu. Potřeba ekonomické diplomacie směrem k Číně mi ale připadala zřejmá už dávno.
Sám jsem se zúčastnil loňských oslav 80. výročí vítězství nad fašismem. Letos jsem na rozvíjení kontaktů navázal a zúčastnil se také recepce pořádané Misí Číny při Evropské unii v Bruselu.

Na pražskou recepci jsem tentokrát přijet nemohl, protože jsem měl pracovní program v Bruselu. U jednoho stolu jsme jednali se zástupci Indie, Pákistánu a Bangladéše. Vzhledem k napětí v regionu to nebylo úplně jednoduché, ale zvládli jsme společně vést zajímavou debatu.
Právě takovou práci potřebujeme dělat. Hledat možnosti spolupráce v obchodu i bezpečnosti a vytvářet prostor pro další jednání. Do budoucna se mohou otevřít také příležitosti k účasti na mezinárodních euroasijských fórech, kde se bude diskutovat o budoucnosti Organizace spojených národů, mírovém uspořádání nebo obchodních vztazích mezi zeměmi BRICS a Evropskou unií. Nechci předbíhat konkrétní výsledky, ale na těchto kontaktech má smysl pracovat.
Pokud neprodáme, nebudou daně
Čínský, indický a další asijské trhy představují obrovské možnosti. V době hospodářských potíží je potřebujeme využívat, abychom udrželi svou prosperitu i sociální model.
Ta souvislost je jednoduchá: pokud nevyděláme a neprodáme, nebudou daně. A bez daňových příjmů se obtížně financuje všechno, co od státu očekáváme.
Proto mají zahraniční vztahy přímou souvislost s životem lidí doma. S tím, zda mají práci, zda podniky získávají zakázky a zda máme prostředky na veřejné služby. Ekonomická diplomacie si zaslouží stejnou pozornost jako jiné úkoly státu.
Více partnerů, více zdrojů
Musíme být schopni obchodovat s více stranami a vyhnout se závislosti na jediné. Otevírat si cesty k různým zdrojům ropy, zemního plynu, hnojiv a dalších surovin. Právě v tom se můžeme inspirovat například Indií.
Pokud si možnosti sami zužujeme, doplácíme na to. A pokud už obtížnou situaci ještě přitvrdíme emisními povolenkami, českým domácnostem ani průmyslu tím nepomůžeme.
Některé problémy můžeme alespoň pojmenovat. Jiné dokážeme také ovlivnit. Rozvíjení diplomatických a obchodních vztahů patří k práci, kterou může vykonávat i nezařazený europoslanec. V něčem dokonce svobodněji: nemusím se při každém jednání ohlížet na to, kdo mi vynadá z vedení frakce.
Svět se mění. Potřebujeme otevřenou mysl a schopnost posuzovat současnou situaci. To, co platilo před deseti nebo dvaceti lety, už dnes nemusí stačit.
Tudy cesta vede
Oceňuji proto krok Andreje Babiše a Tomia Okamury. Stejně tak oceňuji své kolegy ze Stačilo!, kteří na rozvoji těchto vztahů dlouhodobě pracují. Na pražské recepci byli přítomni Kateřina Konečná, Roman Roun a další, kteří tuto perspektivu viděli dlouhodobě.
V této práci budu pokračovat. Kritické články mě od ní neodradí. Máme před sebou možnosti spolupráce s obrovskými trhy a potřebujeme je otevírat českým firmám i českým občanům.
Jde o naši schopnost obstát v měnícím se světě, udržet prosperitu a přispívat k míru. Jsem rád, že tímto směrem nyní vykročili také nejvyšší představitelé české vlády a Sněmovny.
Ondřej Dostál, poslanec Evropského parlamentu


Čína je druhá nejsilnější ekonomika světa, a to by se ještě úspěšně dalo polemizovat, jestli není dokonce první – a tak je jasné, že malé země jako jsme my by ji neměly ve svém vlastním zájmu ignorovat. Čína nepotřebuje nás, my potřebujeme Čínu.
TOP 10 podle hodnoty nominálního HDP vyjadřuje sílu ekonomiky a Čína potřebuje export tak že nás.
1. Spojené státy – 32,4 bilionu USD
2. Evropská unie – 23,0 bilionu USD
3. Čína – 20,9 bilionu USD
4. Německo – 5,5 bilionu USD
5. Japonsko – 4,4 bilionu USD
6. Velká Británie – 4,3 bilionu USD
7. Indie – 4,2 bilionu USD
8. Francie – 3,6 bilionu USD
9. Itálie – 2,7 bilionu USD
10. Rusko – 2,7 bilionu USD
A HDP na hlavu vyjadřuje jak se tam lidem žije
1. Spojené státy – 94 430 USD
2. Německo – 65 303 USD
3. Velká Británie – 59 140 USD
4. Francie – 52 083 USD
5. Evropská unie – 51 027 USD (průměr všech 27 států)
6. Japonsko – 36 910 USD
7. Itálie – 35 480 USD
8. Rusko – 18 525 USD
9. Brazílie – 11 920 USD
10. Čína – 11 500 USD
Vláda, která má rozum!
Pročínský kolaborant v EP!
Takže kolaborant je i Babiš, Okamura, Zeman atd. atd.?