V neděli 26. října se ocitám opět v Polsku. Z Krakova mě vítá polská podzimní rovinatá krajina, vybarvená do zelena a do hněda. Nechybí krásné lesy, četné kaluže, sem tam pasoucí se krávy. Trojice velkých větrníků při trati opět stojí.
Současné Polsko žije aférami. Ta s drony, po níž to dle řečí předních polských politiků vypadalo, že Polsko jde do války s Ruskem, alespoň prozatím vyšuměla. Velkým zklamáním prý bylo, když se ukázalo, že dům, jemuž vichřice o dva měsíce dříve strhla střechu, rozbila střela, kterou se polská stíhačka pokoušela jeden z dronů sestřelit. Netrefila se. Nejdojemnější byl ale dron, který měkce přistál na králikárně jednoho vesnického stavení. Chované králíky podle všeho nevyděsil.
Zloději nespí
Předně je propírán poslanec Konfederace Berkowicz, který v Ikea zapomněl zaplatit za kupované talíře a další zboží. Důkaz – zaplatil bez reptání pokutu.
V Horním Slezsku podvodník či spíš skupina podvodníků vybral(a) účty asi čtyřem tisícům občanů, které měli u jedné banky, ve výši přes dvanáct miliónů zlotých, v přepočtu asi 75 milionů korun českých. Někdo zřejmě umístil na bankomat oné banky nenápadnou čtečku ochranných kódů. Tak se pachatel(é) dostal(i) k účtům klientů a mohl(i) je vykrádat. Ona banka ujišťuje, že postižení své peníze dostanou zpět.
V aféře vybraná bankovní konta zaniká zpráva o požáru velké haly, též v Horním Slezsku. Dokonce z něj ani nejsou viněni ruští agenti, jak bylo loni na jaře v souvislosti s několika velkými požáry v Polsku zvykem. Pravda, později jsme se dozvěděli, že příčiny oněch požárů stále nejsou známé. Včetně požáru velké vietnamské tržnice u Žeranskiego kanálu v severovýchodní Varšavě. Přesto prý za vším zlým stojí Moskva.
V médiích se mihne zpráva, že strany tvořící pravicově liberální Občanskou koalici (KO), tj. Občanská platforma Donalda Tuska (PO), Nowoczesna a Strana zelených (snad jsem na žádnou další nezapomněl) se sloučily do jedné politické strany – KO. Smutný to konec polské Strany zelených – rozpustila se v pravicově liberální KO.
Centralny port komunikacyjnyj
Hlavní varšavské letiště Okécie má z dopravního hlediska vynikající polohu, leží přímo ve městě. Současně ale některé čtvrti Varšavy velice obtěžuje nadměrným leteckým hlukem. Odtud snahy ho vymístit z Varšavy. Jediná vhodná lokalita je na letiště před lety zrušené vojenské základny Modlin, asi 50 kilometrů severně od Varšavy.
Někdo to zpochybňuje. Při rekonstrukci železniční trati Varšava – Gdaňsk došlo k silné redukci kolejiště nádraží Modlin, z kterého vychází vlečka na letiště, jež by mohla být řádnou železniční tratí. Že by s letištěm Modlin jako náhradou letiště Okécie nepočítali? Nebo má Letiště Okécie dlouhé prsty?
To bylo za prvních dvou vlád Donalda Tuska (Občanská platforma PO a polští lidovci PSL, 2007-14). Za vlády Práva a Spravedlnost (PiS, 2015-23) se má stát novým hlavním letištěm Varšavy modernizované letiště ve městě Radom. Leží asi 100 km na jih od Varšavy. Projekt byl ostře kritizován opozicí proti PiS, ale realizoval se. Za vlády PiS bylo nové letiště dosti frekventované. Jeho dopravní význam klesá za třetí vlády D. Tuska (od listopadu 2023). Opět dlouhé prsty letiště Varšava Okécie? Nevím.
Kromě toho je ve hře Centralny port komunikacyjny (CPK), nacházející se u dálniční křižovatky severně od Lodži. Lodž je město, ležící asi 140 kilometrů západně od Varšavy. Podle některých polských dopravních stratégů se má stát hlavním dopravním bodem Polska. Má se tam dovést i vysokorychlostní železnice. Otázka zní, kdy. V Polsku stejně jako v Česku dosud není v provozu ani jeden kilometr vysokorychlostní železniční tratě. Pravda, realizace té z Varšavy do Wroclawi je opakovaně oznamována a následně opakovaně potichu rušena již mnoho let. Jen vodní doprava má v CPK chybět, resp. ta na Visle skončila pro hlubokou ztrátovost již v 70. letech a o pozemky varšavského přístavu se po roce 1989 poprali velcí soukromí investoři.
K letišti Modlin mohu říci: »Budiž!« Letiště Radom je podle mého názoru od Varšavy příliš vzdálené. Je to asi jako letiště Pardubice vůči letišti Praha Ruzyně. Zejména nízkonákladové letecké společnosti ale letiště Pardubice často využívají, byť jde zjevně o dopravní nesmysl. Podobná situace může být v polské Radomi. Ale CPK se vymyká jakékoliv dopravní logice. Stavět letiště v polích u dálniční křižovatky daleko od Varšavy a slušný kus od Lodži s tím, že základem prosperity bude funkce hlavního přestupního bodu Polska, to mi hlava nebere. Zatímco v letech vlády PiS polská protipisovská opozice záměr CPK hlučně kritizovala, nyní ho akceptovala. Podivné.
Zjevný skandál je, že v době mezi parlamentními volbami a nástupem třetí Tuskovy vlády na podzim 2023 stát prostřednictvím končícího ministra zemědělství prodal své pozemky budoucího CPK za asi 23 miliónů zlotých soukromníkům. Navíc zápis do katastru nemovitostí proběhl bleskově, údajně za 24 hodin. I takovou rychlost z Česka známe. Dnes tyto pozemky, nově považované zřejmě za stavební, mají prý hodnotu 400 miliónů zlotých. Inu, klasická spekulace na zhodnocení pozemků. Až na to, že ji umožnil stát. Nebyl přitom zdaleka první.
I když prodej pozemků byl zapsán v katastru nemovitostí přístupném široké veřejnosti, přišlo se na to prý až po dvou letech! Tedy, zcela jistě to věděli všichni zainteresovaní. Není jasné, proč si to Tuskova vláda šetřila až na konec října 2025.
Mazowiecký vojvoda se nechává slyšet, že ony pozemky za kupní cenu vojvodství vykoupí zpět. Jak si poradí s »poctivým spekulačním očekáváním«, ale neuvádí.
Já osobně bych projekt CPK uložil do archivu. Je to ale samozřejmě na Polácích.
Aféra Ziobro
Nejtemnější postavou polské politické scény je, podle mého názoru, dlouhodobě Zbigniew Ziobro, ministr spravedlnosti ve všech čtyřech vládách PiS. Zřejmě nejhoršího porušení zákona se dopustil už v letech 2005-07, kdy organizoval provokace proti opozici. Při nezákonném zatýkání poslankyně Strany demokratické levice Barbary Blidy se tato údajně ve svém bytě zastřelila. Podle všeho ale byla ve své koupelně zastřelena zatýkajícími policisty. Tím začal rozklad první vlády PiS. Neúspěšný pokus Ziobra doručit vicepremiérovi a ministru zemědělství Andrzejovi Lepperovi z koaliční Samoobrony úplatek a politicky ho tak zničit vedl k rozpadu vlády, k předčasným parlamentním volbám a nástupu první vlády PO a PSL (polských lidovců). Později se Lepper za dodnes neobjasněných okolností oběsil. Sám nebo mu někdo pomohl?
Proč Ziobro tehdy nebyl trestně stíhán pro zjevné zneužívání pravomoci veřejného činitele, není známo. Po evropských volbách zmizel v Evropském parlamentu. Po triumfálním volebním vítězství PiS na podzim 2015 se stal ministrem spravedlnosti v druhé (a následně v třetí a čtvrté) vládě PiS. Současně zastával funkci generálního prokurátora. Spojení těchto dvou funkcí v jedné osobě je samo o sobě na pováženou. Ziobro sice kandidoval vždy za PiS, ale v mezidobí stál v čele pidistraničky mimo PiS. Proto přídomek vlády »PiS – sjednocená pravice«, reálně hodně konzervativní pravice.
Nyní proti panu exministru a poslanci Ziobro probíhá trestní stíhání za 26 deliktů s možnou úhrnnou sazbou až 26 let nepodmíněného odnětí svobody. Trestní stíhání Ziobra za vysoký počet deliktů nepřekvapuje. Jinou otázkou je, kolik mu jich budou s to dokázat. Prý se ještě mnohé ošklivé věci dozvíme.
Trestně stíhaných vrcholových politiků PiS v současném Polsku je více. Romanowski se už v červenci uchýlil do Maďarska, druhý stíhaný dokonce do Běloruska, přestože státní hranici s Běloruskem již několik let zdobí žiletkový plot výšky čtyř metrů. Jedna věc je prý státní nepřátelství, druhá obchody těch či oněch podnikatelů a politiků.
Jan Zeman