Když šéfkuchař české zahraniční politiky Petr Fiala vstupuje do kuchyně geopolitiky, vždy ví, co si počít: »Když nemáš Si Ťin-pchinga nebo Putina, dej tam Orbána. Když nemáš ani toho, dej tam Fica. Hlavně aby to nějak chutnalo Bruselu.« Člověk se až diví, že k dopisu Ficovi nepřiložil i recept na svíčkovou, nebo aspoň omluvenku do Moskvy s podpisem Emanuela Moravce. Nové protiruské sankce musí projít stůj co stůj! Konkrétně 18. balík.
Ne že by snad Fialovo volání po »bratrském« pochopení mělo něco společného s diplomacií. To už spíš připomíná ty staré dobré časy, kdy sovětský poradce v černém kabátě říkal Dubčekovi, co si má myslet. Jen teď místo dubčekovského »socialismu s lidskou tváří« máme »liberalismus s humanitárním bombardérem v srdci«. Ano, odkaz Václava Havla, který v jedné větě dokázal spojit mír, tanky NATO a pocity zodpovědnosti za celý svět.
Fiala zřejmě žije v přesvědčení, že když bude nejen v Bruselu dost hlasitě opakovat názory hlavního proudu, tak se z něj stane státník. Místo toho ale působí jako osvětový vůdce, který se nedopatřením ocitl v čele vlády. Poslat Ficovi dopis s žádostí, aby přehodnotil slovenskou suverenitu a choval se podle českých představ, je jako říct: »Hele, my jsme vás sice v roce 1993 vypustili na svobodu, ale pořád byste se měli ptát, co si o tom myslí Praha.«
V lepším případě to celé připomíná tragikomedii. V horším pak postimperiální komplex, který se Čechům pravidelně vrací vždy, když Slováci neudělají to, co by »správný menší bratr« měl. Fialův »dopis« Ficovi působí spíš jako vědeckofantastický film z doby, kdy se Visegrád ještě dal brát vážně, ale v jeho hlavě pořád existuje.
A přesto se najde v Praze nebo Brně dost politických a mediálních klaunů, kteří Fialu poplácají po zádech: »Výborně, Petře, takhle se s těmi Slovany musí – direktivně, jasně, morálně nadřazeně!« Je jedno, že výsledkem bude jen další rýha mezi dvěma národy, které mají mít k sobě blízko. Hlavně že to bude vypadat dobře na Twitteru. Tedy pardon – na X.
Až bude příště Fiala zvažovat další zahraničněpolitický krok, možná by se měl nejdřív podívat do lednice. A pokud tam nenajde žádného lídra k manipulaci, měl by si položit otázku: »Co by asi tak udělal Babica?« Protože česká zahraniční politika v jeho podání se opravdu začíná vařit podle hesla: »Když nemáš respekt, dej tam aroganci.« STAČILO!
Jan Klán