Evidentně jako NIC. Projel jsem dneska ráno největší internetové servery, o 15. březnu 1939 ani zmínka. Projel jsem i program veřejnoprávní televize – ani zmínka.
Ono se dneska moc nehodí toto datum připomínat. Jednak se s odkazem na období Protektorátu Čechy a Morava nemá ochotně kolaborující český národ moc čím chlubit, a jednak, což je nejpodstatnější, s odkazem na dnešek a na pevné zakotvení České republiky do euroatlantických struktur, které a) de facto stvořily a podporovaly tzv. německý nacismus proti SSSR, a za b) skrze stvořitele Evropské unie jsou de facto pokračovatelem této zrůdné ideologie.
Navíc nyní znovu žhavě aktuální Rusko, tehdy Sovětský svaz… Moskva nám v onom osudném období vojenskou pomoc nabídla a nebylo to jen gesto – o tom nemíním diskutovat. Jenže zednář Beneš, orientovaný na Anglii, resp. na euroatlantické lóže (jimi dosazený), Stalinovu pomoc na obranu Československa prostě a jednoduše přijmout nesměl. Logicky. Vždyť Benešovi nadřízení nenáviděli vše slovanské, notabene ruské, stejně jak to dneska nenávidí nadřízení Pavla, Fialy, Babiše a spol. Vůbec nic se za těch bezmála devadesát let nezměnilo.
Jinými slovy řečeno – jakákoli viditelnější připomínka 15. března není žádoucí, neboť nový »15. březen« potomci stvořitelů nacistické ideologie připravují v současnosti. Uznejte sami, přece si pod sebou nebudou řezat větev, odsuzujíce události z března 1939, když po tomtéž v nějaké příbuzné podobě prahnou i v roce 2026.
Dušan Sedlák
Gratuluji autorovi k objevení ‚revolučního‘ nihilismu na úrovni znuděného puberťáka. Ptát se ‚a co jako‘ u výročí okupace je skutečně vrcholný projev intelektuální impotence – příště nám nejspíš s podobným šarmem vysvětlí, že i hořící dům je vlastně jen zajímavý zdroj tepla, o kterém se mluví až moc, aby se neřeklo.