Sjezd sudeťáků v Brně? »Je to ostudná provokace,« varují vlastenci

Zhruba dvě tisícovky vlastenců se dnes odpoledne sešly v dolní části Václavského náměstí, aby si připomněly smutné výročí okupace Československa 15. března 1939. Na akci pořádané inciativou Ne základnám stejně hlasitě rezonoval i absolutní nesouhlas s plánovaným květnovým sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně.

Bezpečnostní expert a předseda strany DOMOV David Tygr Ploc vyzval k nutnosti poučit se z historie, aby se neopakovala. »Obsazení Československa předcházela mnichovská zrada. Letošní Mnichov dopadl naštěstí lépe,« zmínil Ploc bezpečnostní konferenci. Ta podle něj vyslala dva signály. Ten první  v jeho očích není tak pozitivní, protože se ČR bude i nadále »klanět Západu«, u druhého už je to lepší. »V České republice to nevypadá na prezidentský režim. Poslat kamkoli, kde se bude jednat o naší bezpečnosti, generála Pavla, je velké riziko,« varoval šéf strany DOMOV. Německou stranu následně vyzval rezolutně: »Zaplaťte reparace a pak se můžeme přátelit!«

Podle tiskového mluvčího KSČM Romana Rouna byl poválečný odsun německého obyvatelstva »správný a spravedlivý«. »Květnový sjezd sudeťáků je hanba pro Brno a pro Českou republiku,« řekl Roun a zkritizoval v této souvislosti »nacifikaci společnosti«.

V podobném duchu promluvil i místopředseda KSČM Milan Krajča, který plánovaný brněnský sjezd označil za »hanebnou provokaci«. Ty, kteří představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu pozvali do České republiky, tituloval jako kolaboranty. Tím se podle něj »plive na památku obětí« II. světové války.

Předseda České strany národně sociální (ČSNS) Michal Klusáček si položil otázku, proč právě ČR čelí neustálým tlakům a zpochybňování výsledků války. »Důvod je z velké části politický. Jsme totiž zemí, kde existuje silná domácí politická reprezentace ochotná těmto tlakům ustupovat. V České politice dokonce existuje – a není to tajemstvím – jakási pátá kolona stran, které sudetoněmecké organizace dlouhodobě podporují nebo jim alespoň otvírají dveře. Patří mezi ně především KDU-ČSL, ale také TOP 09, STAN a často i ODS. Jejich představitelé pravidelně navštěvují sudetoněmecké sjezdy, pronášejí tam smířlivé projevy a vytvářejí atmosféru, která relativizuje historickou zkušenost našeho národa,« konstatoval Klusáček.

Europoslanec Ivan David (SPD) označil za problém tu skutečnost, že se zásadně řeší následky, a nikoli to, co jim předcházelo. Podle něj se připomíná odsud německého obyvatelstva, ale už ne, proč vznikla druhá světová válka. »Nepřipomínají se její výsledky. Ty je třeba zvrátit,« kritizoval David a pořádání sudetoněmeckého sjezdu v Brně označil za bouřlivého potlesku přítomných jako »ostudné«.

»Prý ho máme strpět, jelikož každý má právo na názor. Ano, pokud by se sjezd konal v Mnichově, je to jejich věc,« řekl David, podle nějž vzniká úplně jiná situace, když se akce koná v Brně, nebo plánuje v Liberci či Jihlavě.

Statutární místopředsedkyně ČSSD Jana Volfová uvedla, že je zasahováno do řádu, který tu nastavil prezident Edvard Beneš. »A my tomu chceme zabránit,« sdělila Volfová. Připomněla, že je poloněmka a že její dědeček za antifašistické názory zemřel v Mauthausenu a babička, zavřená za tytéž názory, přežila Ravensbrück. »Babičku po válce neodsunuli, protože bojovala proti fašismu,« dala Volfová na misky chování svých předků a jiných německých obyvatel i následky, jež z toho vyplývaly po osvobození.  

Exposlanec a zastupitel Středočeského kraje Jiří Kobza přímo uvedl, že nebýt aktivity SdP v prvorepublikovém Československu, nedošlo by k Mnichovu ani k II. světové válce. »Okupace Československa by nebyla možná bez mnichovské smlouvy a té by nebylo nikdy dosaženo bez Henleinovy Sudetoněmecké strany, jejích bojůvek a ordnerů, kteří vyvolávali srážky s československými ozbrojenými složkami a demonstrovali před Runcimanem i před Chemberlainem, aby je utvrdili, že Němci patří Heim ins Reich,« připomněl Kobza s tím, že bez SdP by Hitler nikdy nepřesvědčil spojence. »Bez československých zbraní by pak nemohl zaútočit na Polsko,« řekl Kobza a varoval před »reinkarnací nacistů«.

Připomněl, že tzv. Benešovy dekrety nejsou jen o odsunu německého obyvatelstva, ale že jsou zárukou celé naší státnosti. »Zpochybňování dekretů je trestný čin,« zvolal a vysloužil si ovace.

Před přepisováním historie varovala i spisovatelka a publicistka Lenka Procházková. »Nechápu, proč český kalendář ignoruje 15. březen. Černé znaménko nemá ani 30. září,« uvedla s poukazem na datum Mnichovské dohody. To vše položila na misky vah s jiným datem – 21. srpnem.

Kromě řečníků nechyběli mezi přítomnými ani budoucí poslanec Josef Nerušil (SPD), 1. místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) a ředitel Památníku Pečkárna Emil Kulfánek či šéfka Komise mládeže KSČM Petra Prokšanová. Naopak se nedostavil ředitel Institutu české levice Josef Skála, kterého skolila chřipka, a tak poslal shromážděným pouze svůj projev, v němž mj. připomněl, že vládě a zákonodárcům ČR byl již v lednu zaslán dopis, který podepsali účastníci veřejného mítinku v předvečer Mezinárodního dne památky obětí holokaustu v pražských Dejvicích. »Je potřeba zarazit provokaci tak, jak by to učinil prezident Beneš,« soudí Skála.

(pk)

FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar