Vážený pane Rado, nesmírně si vás vážím jako člověka, fotbalisty, trenéra a Dukláka tělem i duší. Tím vším jste byl, jste a nepochybuji, že i dál budete. Právě jsem dočetl rozhovor, který jste poskytl serveru sport.aktualne.cz. Reaguji na vaše deklarované rozčarování, resp. na vaši odpověď týkající se dotazu redaktora Ondřeje Zoubka »O co jde?« ohledně toho rozčarování…
Řekl jste: »Jsem zlomený z toho, jak to teď v Dukle chodí v souvislosti s armádou. Všichni myslí, jak nám pomáhá, ale já vidím, že jsme jí spíš na obtíž. Zaráží mě, jak se k nám armáda a vysocí činovníci chovají. Vůbec se nezajímají. Kdybychom řekli, že končíme, tak jsou všichni šťastní. Přitom Dukla má ve světě ohromné jméno díky fotbalu. Majitel to tady dal dohromady, opravil tribunu, udržuje hřiště. Armáda nám ale nepomůže v ničem.«
Vaše zlomení chápu, konec konců – kdo by neměl dosud v paměti, jak s Duklou hned zkraje 90. let škaredě zatočil polistopadový režim. Jako kdyby mezinárodní věhlas Dukly a všichni ti TOP světoví plejeři, všichni ti Masopustové, Pluskalové, Novákové, Viktorové, Nehodové, Vízkové a samozřejmě i Radové a desítky dalších nikdy neexistovali.
Nic se od těch divokých devadesátek nezměnilo. Nebýt Honzů Bergrů, Lubošů Kozlů a Petrů Radů a pana Petra Pauknera, Dukla by neexistovala a na Julisce by se tyčil supermarket.
V čele armády už dávno nestojí páni vojáci Lomský, Dzúr či Václavík, ale bankovní přepážka, jež se stala překážkou suverenity české země a které je tahle armádní fotbalová značka, byvše za minulého režimu ve světě fotbalu pojmem par excellence – tehdy víc než Sparta či Slavia dohromady – naprosto ukradená. Souhlasím s tím, jak jste v onom rozhovoru zmínil, že kdybyste řekli, že končíte, byli by všichni šťastní.
Vím, že vy to neuděláte.
Co naplat – nejste ani Dukla Kyjev, ani Dukla Tel Aviv… To by byla jiná písnička. Vy jste však víc, jste Dukla Praha – a vy Petr Rada, kovaný Duklák. Následovník legendárního trenéra Jaroslava Vejvody.
Díky vám, Petře, že držíte a že jste. Že jste, jaký jste. Prosím, zůstaňte takovým i dál, všemu tomu špatnému navzdory. Už jen kvůli těm Masopustům, kteří kdy po trávníku na Julisce běhali.
Jan Čech
Zuřivý antikomunista Brázda, který tady mluví za nedomrlé antikomunisty a podporovatele Fialova režimu, si zase nenechal ujít příležitost otřít si svoji držku o článek v iPortaL24 a o slavnou Duklu. Brázda se svou třídní nenávistí vůči socialismu tady předvádí svoje slohové spartakiády a svoje plytké vědomosti zásadně gůglované a dolované z prolhané režimní Wikipedie.
Brázda se hlavně vyznačuje provládním vlezdop*rdelismem a láskou k Fialovi a Rychetského Pětikoalici a Pavlovi a vnucuje to tady ostatním.
Pana Rada je jistě srdcař. Hlavně na peníze. Kdyby lusknul prsty nepravomocně odsouzený velký čáp Pelta z Jablonce, dukla nedukla, Rada by mazal zpátky na sever Čech. Nakonec sám říká, že zvažoval i nabídku Zlína.
Dukla byl uměle vytvořený klub, který měl být protiváhou Slavie a Sparty. Hráči díky povinné vojenské služby do něj byli chtě nechtě naverbováni. Opravdových fanoušků Dukly bylo ale pomálu.
Táta ,když jsem začal brát rozum, asi v deseti letech (1961),řekl já jsem sparťan a ty si vyber jiný klub.Tož jsem slávista a díky nádherným dresům jsem tomu rád. Táta byl spolutrenérem Lokomotivy Trutnov s panem Smetánkou. Jak šla léta a přišel rok 1989 přestal jsem sledovat sport ,vůbec. Dukla Praha je skutečně světovým pojmem díky socialismu a pan Masopust dokonce trénoval naši Zbrojovku Brno ,proto jsem rád ,že zbytky sportovního národa se snaží odolat ,hajzlům.