Ve Filosofickém ústavu Akademie věd přitvrzuje kontrola a omezování vědeckého výzkumu. Nejprve byl na podzim v návaznosti na neprokázaná antičínská mediální obvinění sesazen Marek Hrubec z vedení Centra globálních studií. Teď se vedení ústavu zbavuje jeho bývalého zástupce Martina Brabce, který vedl centrum posledního půl roku. Ani on prý nevyhovoval. Jak je široce známo, bránil svobodu slova, svobodu vědeckého bádání a tím také vědecký tým. To se ale asi teď nenosí. Teď jsou naopak stále více i ve společnosti v módě snahy o rozpory a omezování svobody.
Má to pochopitelně své politické a ideologické souřadnice a širší pozadí. Pravicové politické strany se po osmi letech v opozici už nemohly dočkat získání moci. Po loňských podzimních volbách do Sněmovny začali proto konzervativní a neoliberální politici a jejich spřízněnci s personálními čistkami. Výměna se neomezovala jen na ministerstva, ale zahrnovala také jiné instituce. Například ještě než se předseda hnutí STAN stal místopředsedou vlády a ministrem vnitra, sešel se nedočkavě s šéfem české policie, aby mu sdělil, že se mu nelíbí a že by měl odejít.
Hnutí STAN ale nemá čistý štít, jeho mafiánské praktiky se teď naštěstí podařilo odhalit. Zjistila se spojení také s TOP 09. Není to nic nového, premiérova strana ODS nechvalně proslula díky spojení s přečiny navázanými na privatizace již v 90. letech.
A dnešní údajní vládní experti, například ministryně pro vědu na Twitteru kriticky komentovala práci M. Hrubce, přestože jeho vědeckým aktivitám vůbec nerozumí. Další vládní spřízněnci také antičínsky útočili. Kdo ale teď bude novým šéfem vědeckého týmu?
Proslýchá se, že konkurz na nového šéfa nevyhrál hlavní kandidát, významný zahraniční filosof, který provádí výzkum na světové úrovni a je známý svou prací a výukou na univerzitách v Rakousku, Německu, Itálii a také na jiných kontinentech. Možná už byl vybrán nějaký nový šéf. Jelikož ale bylo výběrové řízení utajené a nebylo možné zjistit členy výběrové komise ani přihlášené kandidáty, nevíme podrobnosti. Dovolíme si jen usuzovat, jaké vlastnosti by po novém šéfovi mohly být asi požadovány.
Bude asi třeba, aby nový šéf stál na stanovisku současné vlády ve věci nenávistné kritiky socialistické Číny. V zásadě se k tomu ale ani nemusí vyjadřovat, neboť asi bude stačit, když se »eticky« osvědčí a ztotožní se s tím, že protičínská ideologie vedla k personálním otřesům ve vědeckém týmu. To znamená, že musí schvalovat současný stav na pracovišti, tj. vyhození dosavadních šéfů a jejich degradování na řadové pracovníky. A také přitakávat tomu, že se neprodloužila pracovní smlouva nebo dlouhodobou dohoda jiným třem pracovníkům, kteří analyzovali Čínu, Rusko a arabské země. To se asi teď nehodí zkoumat.
Dále nehledě na to, jaký bude mít komplexní výzkumný pohled na věc, nový šéf by měl určitě veřejně halasně ukazovat modrožlutou vlajku. Na klopě, za oknem, na Facebooku nebo Twitteru. Analyzovat toto složité téma nebude asi třeba, bude pravděpodobně stačit povrchně vystavovat ideologické symboly prosazované vládou.
Nový šéf patrně nebude muset být renomovaným vědcem se spoluprací s klíčovými pracovišti na všech kontinentech. Zdá se, že když splní hlavní pravicová kritéria, bude si moci hrát svoji třetí vědeckou ligu a klidně se občas zastávat i některých vybraných progresivních hodnot, pokud budou mít jen marginální vliv na mocenskou situaci. Možná by se Filosofický ústav mohl přejmenovat na Ideologický ústav. Nebo jen sníme špatný sen?
Zbyšek Kupský