Léky, a nikoli zbraně

Na vědu bylo vyčleněno v českém rozpočtu přes 43 miliard korun. Na rakovinu z toho? Údaj se nedozvíme z žádné statistiky. Ani kolik opravdu dáváme na její léčbu. Ale nejde jen o léčbu rakoviny. Jsou různé problémy týkající se léků. Přitom nejde jen o před několika dny zmíněný případ chybějících léčiv, které místo, aby zůstaly u nás, byly pro vidinu vyšších zisků přesunuty do zahraničí. Tedy nikoli výrobci, ale údajně majiteli některých lékáren. Nedávno ostatně chyběl i penicilin. Doplatky za medikamenty se přitom zvyšují a s placením drahých léků v případě některých vzácných nemocí pojišťovny nepočítají. Za kolik prostředků jsme však poslali nebo posíláme léky na Ukrajinu, nevíme. Ani to, kolik nás, pokud jde o léky, stojí statisíce migrantů z východu, jsem nikde vyčísleno nenašel.

Ve stejné době se současná vláda zavázala dávat tři procenta HDP na zbraně. V budoucnu to má být až pět procent. Z více než 7,6 bilionů korun jsou to již dnes stovky miliard, přičemž je údajně nedokážeme plně vyčerpat. Tak nepostupujeme jen my, ale celá Evropa a zbrojaři tleskají a tleskají. Nebýt jich, naše ekonomika by prý v minulých měsících stagnovala, nyní roste. Měli bychom ovšem připomenout, že zbraně, které kupujeme či budeme nakupovat, nejsou většinou našimi výrobky. Ty naše, především munice, míří na východ, kde nikoli pro své zájmy bojuje Ukrajina s Ruskem. Za tyto dodávky si ovšem tleskáme, tedy naši političtí představitelé, jichž se jakékoli následky nikdy týkat nebudou.

Zdál se mně sen. O tom, že většina zatím vydávaných peněz si vyměnila cíl určení. Na zbrojení podle tohoto snu by zamířilo to, co dáváme na zdravotnický výzkum, opačně by směřovaly prostředky, za které pořizujeme zbraně. Co myslíte? Kdo by prodělal? A kdyby se ve všech zemích Evropy, tedy i v Rusku a zemích NATO, udělalo totéž? Co by to znamenalo? Více prostředků třeba na zdraví a zdravotnický výzkum.

Přemýšlel jsem o tom všem a uvědomil jsem si, že kdyby většina prostředků na zbrojení byla věnována na hledání léku na rakovinu a další podobné nemoci, jež jsou stále hrozbou pro lidstvo, že bychom byli blíž k prodloužení života lidí. Uměle vyvolaný spor mezi NATO a Ruskem spotřebovává nejen nesmírné množství prostředků, ale také znamená tisíce mrtvých a mnohé zničené hodnoty. Nebýt Západem zorganizovaného Majdanu, klamných Minských dohod, nebyla by ani ruská SVO. Nefandím Putinovi, nefandím ani vůdcům Aliance, kteří si myslí, že mohou zvítězit a mít z konfliktu konečný profit. Divím se proto cestě Andreje Babiše ještě před svým pověřením k sestavení vlády k šéfovi Aliance Ruttemu. Ta mír do našich domovů nepřinese. Jen další výdaje vzaté z prostředků, jež by mohly poněkud zmírnit naše problémy, které tu zůstávají po Fialově vládě. Fandím naopak lékům pro nemocné, výzkumu, jehož výsledkem by mohly být účinnější léky a léčba na rakovinu a další nemoci, jež se zatím nedaří zcela vymýtit. Lidstvo se zbavilo cholery, moru, horečky omladnic, vymýtilo jako problém obrnu, neštovice, neumí se však zbavit alzheimera, parkinsona, rakoviny… Kdyby však mělo více prostředků na výzkum nových léků a léčebných postupů, na poznání i těch nejskrytějších zákoutí našeho těla, jež jsou zatím plny záhad, dokázalo by prodloužit životy lidí a porazit nepřítele, jenž se pohybuje v nás samých.

Vím, co je například rakovina, prožil jsem ji vedle blízkého člověka, vím, co dokáží parkinson a alzheimer, které se pokoušeli překonat mí přátelé, přečetl jsem si, kolik prostředků navíc získali čeští zbrojaři na munici a zbraně pro Ukrajinu – ostatně se tím i chlubí, nepochybuji o tom, že lepší kšeft pro byznysmeny jsou kanónky než krabičky s léky či plné lahvičky s životodárným nebo alespoň zklidňujícím roztokem. Proto říkám: dost bylo zbytečných válek a peněz vydávaných na zbrojení a další vojenské střety. Lidé, když už se narodí a jejich výchově je věnováno tolik sil, jsou tady na Zemi, aby žili, pracovali, milovali a nikoli aby se zabíjeli pro podivná hesla, jež jim vsugerovávají propagandisté a vůdci dostávající se k moci všelijakými volebními triky. Proto už konečně dejme peníze, za něž nakupujeme drahé zbraně, jimiž se jen mají ničit jiné životy, na výzkum léků a poznání nás samých. Každý člověk totiž stojí za to, aby žil. Dejme lidstvu konečně příležitost, aby se mohlo skutečně svobodně nadechnout. To znamená svět bez válek, méně peněz na zbrojení a víc peněz na pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují, na zdraví a hledání cest, jak život, co nejvíce prodloužit. Každý na to má přece právo.

Jaroslav Kojzar