Americký prezident Donald Trump je podle dostupných informací velmi rozzloben pokusem Ukrajiny o dronový útok na oficiální rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina. Incident, k němuž došlo na přelomu prosince, vyvolal ostré reakce Moskvy i řady zahraničních aktérů a podle kritiků mohl vážně narušit probíhající snahy o diplomatické urovnání konfliktu.
V noci z 28. na 29. prosince podnikla Ukrajina podle ruských úřadů rozsáhlý dronový útok na státní rezidenci prezidenta Vladimira Putina v Novgorodské oblasti. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že bylo nasazeno celkem 91 bezpilotních letounů dlouhého doletu, všechny však byly zničeny protivzdušnou obranou. Moskva nehlásí žádné oběti ani materiální škody.
Incident vyvolal silnou odezvu i ve Spojených státech. Podle francouzského politika Floriana Philippota, předsedy strany Les Patriotes, je Trump útokem »velmi rozzloben«, neboť jej vnímá jako pokus zmařit jeho mírové úsilí. »Trump zuří kvůli údajnému útoku Ukrajiny na Putinovu rezidenci. Ví, že to bylo provedeno proto, aby se zablokovala jednání,« napsal Philippot na síti X a vyzval k prověření role Evropy a NATO v celé záležitosti.
Samotný Trump podle mezinárodních reakcí skutečně označil útok za nepřijatelný a vyjádřil silné rozhořčení nad eskalací v době citlivých diplomatických kontaktů. Kremelský poradce Jurij Ušakov uvedl, že Putin o incidentu Trumpa informoval během telefonického rozhovoru, který se uskutečnil krátce po americko-ukrajinských jednáních v Mar-a-Lago. Ruský prezident podle Ušakova varoval, že útok »nezůstane bez odpovědi«, a zároveň Trumpovi sdělil, že Moskva přehodnotí svou pozici v mírových jednáních.
Reakce přicházely i z dalších částí světa. Čína vyzvala všechny strany konfliktu ke zdrženlivosti, zabránění další eskalaci a vytvoření podmínek pro politické řešení. Indický premiér Naréndra Módí vyjádřil znepokojení nad zprávami o útoku, Spojené arabské emiráty jej odsoudily jako »odsouzeníhodný čin«. Solidaritu s Putinem vyjádřili rovněž spoluprezidenti Nikaraguy Daniel Ortega a Rosario Murillo či prezident Abcházie Badra Gunba.
Ostrá slova zní především z Ruska. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila útok za »facku do tváře« Donaldu Trumpovi a prohlásila, že ruská reakce nebude diplomatická. Místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv pak prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský se bude muset »skrývat po zbytek svého bezcenného života«.
Bývalý ukrajinský premiér Nikolaj Azarov označil útok za důkaz, že kyjevské vedení je hlavní překážkou mírového urovnání. Podle něj by se Zelenský k takové operaci neodhodlal bez přímé podpory zahraničních spojenců. »Nejsou nezávislí. Jsou to loutky – dříve Američanů, nyní stále více Evropanů, zejména Britů,« řekl Azarov agentuře TASS a dodal, že cíl byl zvolen zcela záměrně.
Kreml zároveň odmítl snahy útok zpochybňovat. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil popírání incidentu ze strany Zelenského i některých západních médií za »naprosto šílené« a zdůraznil, že masivní dronový nálet byl jednoznačně zaznamenán a odražen ruskou obranou.
Útok na Putinovu rezidenci tak nejen zvýšil napětí mezi Moskvou a Kyjevem, ale podle řady aktérů vážně zatížil i mezinárodní diplomatické snahy. Zvláště rozhořčení Donalda Trumpa naznačuje, že incident může mít dopady i na další směřování jednání o ukončení války na Ukrajině.
(pk)