Trump v Davosu: Kus ledu jménem Grónsko, větrné mlýny a nevděčná Evropa

AKTUALIZOVÁNO

Prezident Donald Trump ve svém dnešním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ve Švýcarsku vyloučil použití vojenské síly k získání Grónska, což Evropě přineslo chvilkovou úlevu po týdnech obav, že by se USA mohly dostat do konfrontace s NATO.

»Pravděpodobně ničeho nedosáhneme, pokud se nerozhodnu použít nadměrnou sílu a rozkazy, kde bychom, upřímně řečeno, byli nezastavitelní, ale to neudělám,« řekl Trump. »To je asi nejdůležitější prohlášení, které jsem učinil, protože si lidé mysleli, že použiji sílu, ale já sílu použít nemusím. Nechci sílu použít,« připojil.

Trump prohlásil, že chce vidět jednání o získání toho, co nazval »kusem ledu«. Prezident však Dánsko varoval, že pokud se Grónska nevzdá USA, »budeme si to pamatovat«.

Ve svých poznámkách argumentoval, že USA dokáží ochránit »tuto obrovskou masu pevniny« lépe než Evropa, a trval na tom, že převzetí Grónska by nepředstavovalo hrozbu pro NATO, ale naopak by posílilo bezpečnost aliance. Zatímco prezidentova posedlost Grónskem se v posledních týdnech zintenzivnila, jeho slib, že k získání ostrova nepoužije sílu, představuje posun v jeho rétorice.

»Nechci použít sílu,« dodal. »Všechno, co Spojené státy požadují, je místo zvané Grónsko, které jsme sice měli jako správce, ale které jsme nedávno vrátili Dánsku poté, co jsme ve druhé světové válce porazili Němce, Japonce, Italy a další. Vrátili jsme jim ho,« upozornil.

Dodal, že od USA bylo »hloupé«, že si ostrov po válce neponechaly. Trump však zlehčoval význam svých hrozeb vůči Grónsku s tím, že jde o kompromis za roky podpory, kterou USA poskytovaly spojencům v NATO.

»Žádám o kus ledu, studený a na špatném místě. Je to velmi malá žádost ve srovnání s tím, co jsme jim dávali po mnoho, mnoho desetiletí,« připojil.

Během svých projevů na mezinárodním fóru Trump použil rychlý pad Dánska do rukou Německa během druhé světové války jako důkaz, že se země nedokáže sama bránit. Trump zopakoval svá tvrzení, že Grónsko je nezbytné pro mezinárodní bezpečnost a je klíčovým národním zájmem USA, a vyzval k »okamžitým jednáním« o získání tohoto území, uvádí Politico.

»Jsou to jen Spojené státy, které mohou ochránit tuto obrovskou masu země, tento obrovský kus ledu, rozvíjet ji, zlepšovat ji a zařídit tak, aby byla dobrá pro Evropu, bezpečná pro Evropu a dobrá pro nás,« řekl.

Trump následně dospěl k dohodě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na základním rámci další spolupráce týkající se Grónska a širší arktické oblasti. O výsledku davoského jednání, které Trump označil za velmi přínosné, informoval prostřednictvím své sociální sítě Truth Social. Zároveň uvedl, že v návaznosti na tuto dohodu upustí od zavedení dodatečných cel vůči osmi evropským státům. Podle vyjádření mluvčího NATO, citovaného agenturou Reuters, se členské země aliance shodly na společném postupu při posilování bezpečnosti v Arktidě.

Evropa se nicméně ubírá podle Trumpa špatným směrem, některé její části se staly k nepoznání: »Můžeme se o tom hádat, ale není o co diskutovat.«

Mnoho regionů je ničeno chybnými rozhodnutími vlád některých zemí: »Upřímně řečeno, mnoho částí našeho světa je ničeno přímo před našima očima a vůdci ani nechápou, co se děje, a ti, kteří chápou, s tím nic nedělají.«

Evropské země, které přecházejí na obnovitelné zdroje energie, zažívají energetický kolaps. »V celé Evropě jsou větrné mlýny. Všude jsou větrné mlýny a ty prohrávají,« uvedl Trump.

Spojené státy by se neměly zapojovat do řešení ukrajinské krize, protože to je věc Evropy. »Co Spojené státy z celé této práce, ze všech těchto peněz získají, kromě smrti, ničení a obrovského množství peněz, které jdou lidem, kteří si neváží toho, co děláme, neváží si toho, co děláme, když mluvíme o NATO, mluvím o Evropě. Oni musí pracovat na Ukrajině. My ne. Spojené státy jsou velmi daleko. Dělí nás velký, krásný oceán. S tím nemáme nic společného,« dodal.

(is, pk)