Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že v Evropě podle Moskvy dochází k postupnému »probuzení zdravých politických sil«, které se začínají orientovat na vlastní národní zájmy a méně na ideologii či geopolitické ambice. Tento vývoj podle něj není omezen jen na několik států, ale je patrný i v zemích, kde se podobné proudy zatím nedostaly k moci. Mezi příklady Lavrov opakovaně zařadil také Českou republiku.
Lavrov to uvedl na tiskové konferenci, na níž hodnotil výsledky ruské diplomacie v roce 2025. Podle šéfa ruské diplomacie současný vývoj v Evropě ukazuje, že část politických elit i veřejnosti začíná přehodnocovat dosavadní kurz. Moskva v tom vidí signál, že v některých evropských zemích, včetně České republiky, sílí hlasy volající po pragmatičtější a suverénnější politice, která by se méně řídila konfrontační logikou a více vlastními národními zájmy. »Zdravé síly v Evropě se konečně probudily, jejich hlas je slyšet,« prohlásil doslovně diplomat. »A to nejen v Maďarsku, na Slovensku, v České republice, ale i v Německu a ve Francii,« dodal.
Podle Lavrova jde o »síly, kterým v první řadě záleží na jejich národních zájmech, nikoli na imperiálních ambicích, které byly dávno rozbity a už se nikdy nevrátí«.
V této souvislosti Lavrov ostře kritizoval dosavadní roli Evropy v ukrajinském konfliktu. Tvrdí, že evropské státy opakovaně promarnily příležitost podílet se na jeho politickém urovnání. První šanci podle něj Evropa ztratila v únoru 2014, kdy nedokázala zajistit dodržování dohody mezi tehdejším ukrajinským prezidentem a opozicí, kterou garantovaly evropské instituce. Druhou promarněnou příležitostí měly být Minské dohody z února 2015, podepsané za účasti Francie a Německa.
Lavrov připomněl pozdější vyjádření bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollanda a někdejší německé kancléřky Angely Merkelové, kteří podle něj otevřeně přiznali, že dohody nebyly míněny jako nástroj k jejich skutečnému naplnění. Za třetí nevyužitou šanci označil Lavrov konec roku 2021, kdy Rusko navrhlo NATO dohodu o bezpečnostních zárukách. Podle něj Evropa tuto iniciativu nejen nepodpořila, ale odmítla o ní vůbec jednat.
Další promarněnou příležitost vidí ruský ministr na jaře 2022, kdy byly během jednání v Istanbulu podle jeho slov dohodnuty parametry mírového řešení. »Evropa nedokázala využít svých příležitostí v prosinci 2021 a poté, v dubnu 2022, kdy byly z iniciativy Ukrajiny během rozhovorů v Istanbulu dohodnuty parametry urovnání, se Evropa nepostavila proti [tehdejšímu britskému premiérovi] Borisi Johnsonovi, který Zelenskému zabránil v podpisu těchto dohod,« připomněl Lavrov tehdejšího britského premiéra.
Zároveň kritizoval současný přístup Londýna. Uvedl, že nová britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová hovoří o mírových snahách Ukrajiny, aniž by reflektovala situaci na bojišti. Zároveň podle něj Londýn tvrdí, že Moskva o mír neusiluje, což Lavrov odmítl.
Ruský ministr se vrátil také k událostem kolem kyjevského Majdanu v roce 2014. Připomněl, že Evropa tehdy vystupovala jako garant dohody o politickém řešení krize, avšak po jejím porušení podle něj situaci bagatelizovala. Následné kroky nové ukrajinské moci, včetně zrušení statusu ruštiny a vojenských operací proti Donbasu, označil za porušení mezinárodního práva.
Lavrov rovněž připomněl tehdejší vyjádření americké diplomatky Victorie Nulandové o miliardové finanční podpoře změn na Ukrajině a obvinil Západ z tolerance použití síly proti civilnímu obyvatelstvu.
(pk)