Norský Nobelův výbor se rozhodl udělit letošní Nobelovu cenu míru Venezuelce Maríi Corině Machadové.
Výbor ve svém prohlášení vysvětlil, že aktivistka obdržela cenu »za svou neúnavnou práci na prosazování demokratických práv pro venezuelský lid a za svůj boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii«.
Machadová se narodila v Caracasu v roce 1967. V roce 2010 byla zvolena do venezuelského Národního shromáždění a o dva roky později vedla opoziční hnutí Vente Venezuela. V roce 2014 se aktivně účastnila protivládních protestů a byla postavena před soud na základě obvinění z vedení spiknutí s cílem svrhnout prezidenta Nicoláse Madura a dokonce ho zabít. Po soudních procesech jí byl dočasně zakázán výkon vládních funkcí.
Loni se ve Venezuele konaly prezidentské volby, které Maduro vyhrál s 51,95 % hlasů. Přestože Machadová nekandidovala na prezidentku, podpořila Edmunda Gonsaleze, který získal 43,18 % hlasů. Machadová v den voleb prohlásila, že Gonsalezův tábor Maduroovo vítězství neuzná.
Zatímco Spojené státy a další země znovuzvolení Madura neuznaly, Rusko, Čína, Bolívie, Kuba, Írán a další země venezuelskému vůdci poblahopřály k vítězství ve volbách.
Nyní USA na rozhodnutí Nobelova výboru ostře zareagovaly. Podle mluvčího Bílého domu Stevena Cheunga si ocenění zasloužil americký prezident Donald Trump, který podle něj »uzavírá mírové dohody, ukončuje války a zachraňuje životy«. Rozhodnutí výboru označil za politicky motivované.
Ocenění pro Machadovou přichází krátce poté, co Trump opakovaně prohlásil, že by Nobelovu cenu měl získat on sám, mimo jiné za své údajné zásluhy o ukončování válek.
Trump na své síti Truth Social sdílel video, v němž komentátoři chválí jeho mírové plány pro Pásmo Gazy. Podle expertů však nebylo pravděpodobné, že by cenu letos získal, protože jeho působení je často vnímáno jako narušující mezinárodní řád, který Nobelův výbor dlouhodobě podporuje.
(pk)