Poslanci Evropského parlamentu dnes podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii, kterou podporuje většina členských zemí včetně Česka. Jejím cílem je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí.
Proti taxonomii dnes hlasovalo 278 zákonodárců, podpořilo ji 328 poslanců. Pro její odmítnutí přitom bylo potřeba 353 hlasů. Taxonomii podpořili i čeští europoslanci kromě pirátů.
Odpůrci jádra a plynu argumentovali zejména tím, že tyto zdroje nejsou ekologické a nelze je proto využívat při přechodu na čisté hospodářství. Jejich stoupenci naopak tvrdí, že bez těchto dvou zdrojů se Evropská unie nedokáže zbavit zejména uhlí, které produkuje větší emise.
»Je to černý den pro ochranu klimatu. Dnes tady vyhrála plynová a jaderná lobby,« komentoval výsledek hlasování německý zelený europoslanec Rasmus Andresen. Podobně nespokojení byli i zástupci druhé nejpočetnější frakce socialistů, podle jejichž prohlášení jde o »zradu klimatických ambicí«. Připomněli také, že dnešní hlasování dopadlo opačně než předchozí rozhodování klíčových výborů, které námitku podpořily.
Naproti tomu spokojení byli s výsledkem zástupci nejpočetnějších lidovců a také liberálové. »Tyto energie nejsou postaveny na stejnou úroveň jako obnovitelné zdroje a jsou stanoveny jasné podmínky,« zdůvodnil svou podporu taxonomie liberální francouzský šéf výboru pro životní prostředí Pascal Canfin.
Výsledek hlasování doprovodila přímo v plenárním sále hlasitým projevem nesouhlasu skupina mladých aktivistů, kteří přišli oblečení v tričkách potištěných velkými písmeny dávajícími dohromady nápis »zrada«. Desítky aktivistů odmítajících taxonomii či naopak podporujících jádro se shromáždily i před budovou EP.
Oč jde a co dnešnímu hlasování předcházelo
- Evropská komise (EK) na přelomu roku představila několikrát odložený návrh nových pravidel pro ekologické investice, označovaný jako taxonomie. Jádro a zemní plyn jsou v něm označeny za přechodové zdroje energie, což má k jejich podpoře přilákat soukromé investory. Brusel vyslyšel volání řady zemí včetně České republiky, které chtějí jádro či plyn využívat jako náhradní zdroj při odstavování neekologických uhelných elektráren či tepláren.
- Členské země a Evropský parlament měly až šest měsíců na to, aby návrh případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU, nebo alespoň 353 europoslanců. Odpůrci taxonomie slavili malé vítězství při červnovém hlasování ve dvou klíčových parlamentních výborech, které odmítnutí pravidel podpořily poměrem hlasů 76 ku 62.
- Taxonomie jádro stejně jako plyn považuje za přechodový zdroj, který bude pouze dočasně sloužit pro přechod mezi fosilními palivy a obnovitelnými energiemi. Nové bloky jaderných elektráren získají status zelených investic, pokud budou mít stavební povolení do roku 2045. Podporu investorů budou moci získat i úpravy již existujících bloků, na něž úřady vydají povolení do roku 2040. Podle odhadů odborníků i tisku by to ČR umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.
- EK byla pod tlakem zemí, které jádro odmítají zejména kvůli rizikům spojeným s jaderným odpadem. Brusel zdůrazňuje, že podporu investorů budou moci získat pouze projekty splňující nejpřísnější bezpečnostní kritéria. Mezi ně patří i požadavek, aby státy s jadernými elektrárnami měly na svém území do roku 2050 hlubinné úložiště vyhořelého paliva. Ta se ovšem teprve připravují, nejdále je Finsko, které jako jediná země na světě podzemní úložiště staví, do provozu by mělo být uvedeno v roce 2023. V ČR se zatím jen rozhoduje o lokalitě, ve hře jsou nyní čtyři možná místa a výběr má být potvrzen do roku 2030.
- Plyn podle návrhu taxonomie měl do roku 2035 pocházet z obnovitelných zdrojů nebo produkovat nízké emise. Evropská komise přitom po kritice mimo jiné z ČR vypustila z návrhu postupné cíle pro zvyšování podílu nízkoemisních plynů v nejbližším desetiletí. Konečným termínem, kdy musí plynové podniky zcela přejít na vodík a další bezemisní plyny, se stal také rok 2035.
- Před rokem 2035 považuje taxonomie za zelené investice peníze vložené do těch plynových elektráren či tepláren, které splní jednu z emisních podmínek. Buď do roku 2030 nebudou vypouštět větší emise, než odpovídá 270 g/kWh oxidu uhličitého, nebo musí průměrnou roční hodnotu těchto emisí udržet po dobu dvaceti let pod 550 kg/kW. Těmito kritérii se nemusí zabývat podniky, které se vejdou do přísnějšího limitu stanoveného taxonomií a během celkové doby svého provozu nevypustí více než 100 g/kWh.
- Návrh taxonomie vyvolal kritiku zejména v zemích, které z bezpečnostních důvodů odmítají jadernou energetiku. Rakousko kvůli tomu komisi dokonce pohrozilo žalobou, odmítají ji i Španělsko či Dánsko.
- Vedle Francie, která v letošním prvním pololetí předsedala Evropské unie, patří mezi zastánce pravidel Polsko a Česká republika. Ta ale do Bruselu zaslala své námitky, v nichž mimo jiné požadovala, aby jádro bylo za čistý zdroj označeno déle než do roku 2045 či aby EU odložila povinnost budovat hlubinná úložiště jaderného odpadu za plánovaný rok 2050. Kvůli těmto podmínkám se k taxonomii stavělo opatrně například i Švédsko, které jinak jádro podporuje.
- ČR také chtěla volnější termíny pro zařazení plynových elektráren mezi zvýhodněné ekologické investice. Podle Teplárenského sdružení ČR jsou u nás nerealizovatelné všechny podmínky – že zemní plyn musí být už do roku 2026 aspoň ze 30 % nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 nejméně z 55 % a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela.
- Evropská komise dala v taxonomii oba zdroje dohromady, přičemž skupiny stoupenců jádra a plynu se liší. Například vlivné Německo odmítá atom, avšak stálo o podporu energie z plynu. Německo původně plánovalo od výroby energie z jádra upustit už s koncem letošního roku, někteří politici v souvislosti s nejistotou po ruské invazi na Ukrajinu ale navrhují termín odložit. Třeba podle bavorského premiéra a šéfa Křesťanskosociální unie (CSU) Markuse Södera nemá Německo zajištěné zásobování plynem, i proto by byl Söder pro odklad odstavení německých jaderných zdrojů.
- Velkým zastáncem jaderných elektráren je tradičně Francie. Prezident Emmanuel Macron v únoru – krátce po schválení taxonomie EK – oznámil plán vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost starších. Macron též uvedl, že nad rámec avizovaných šesti nových jaderných reaktorů byly zadány studie na dalších osm takových zařízení. Životnost starších jaderných elektráren by měla být prodloužena ze současných 40 na 50 let a více, pokud to bude bezpečné. Ještě na začátku prvního mandátu se přitom Macron zavázal podíl jaderné energie v energetickém mixu země snížit.
(ici, čtk)