Politizuje se památka obětí z listopadu 1939! Uvedl to v rámci pietní akce před budovou Ruzyňských kasáren předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Jejím účastníkům nebylo po zásahu ministerstva obrany umožněno uskutečnit tradiční akt přímo u památníku studentských vůdců popravených před 85 lety ani osobně položit věnce na jejich počest.
Byla to tristní podívaná. Příslušníci vlasteneckých organizací, protifašističtí bojovníci a potomci padlých z doby II. světové války se museli shromáždit v přilehlém lesíku, kolem nějž jezdily autobusy, kamiony i osobní auta. Svou přítomností zúčastněné oblažila i Policie České republiky. »Poprvé tu máme policii. Koho má hlídat? Nás? Vás? Abychom nemohli položit věnce? Politizuje se tu památka obětí,« řekl Okamura.
On, společně s dalším poslancem Jiřím Kobzou a asistentkou hnutí SPD, která má na starosti práci na Instagramu, byli jako jediní, na základě celodenní komunikace, vpuštěni do areálu. Pro ostatní zůstal uzavřen, a tak zmiňovaná trojice nejprve položila své věnce a pak se vrátila pro květiny ostatních přišedších. »Pustíte tam Českou televizi?« ptal se Okamura stráže u vrat a odpověď byla záporná. »A může tam jít bývalý premiér?« připojil šéf SPD další otázku a opět se dočkal zamítavého stanoviska. Expremiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek tedy rovněž nedostal příležitost k položení květiny, ačkoli byl jediný, kdo při svém předešlém projevu slíbil, že se pokusí do areálu dostat. »Kdo to zakázal?« tázal se Okamura. »Pan ředitel,« zněla odpověď.
Na ředitele se odkazovala i zpráva, kterou dostal podplukovník v. v. J. P. Mrázek, předseda rehabilitovaných vojáků AČR, v dopise pocházejícím teprve z 15. listopadu: »Dobrý večer, omlouvám se za komplikaci, ale pan ředitel Vašemu spolku vstup do areálu dne 17. listopadu nepovolil. Helena Drgoňová, ředitelství AKIS.«
Agentura AKIS zajišťuje provoz a rozvoj komunikačních a informačních systémů pro potřeby Armády ČR. Ředitelem AKIS je plukovník gšt. Jan Jelínek. Účastníci však jednoznačně z dnešního zákazu vinili ministryni obrany Janu Černochovou (ODS).
V improvizovaných podmínkách tak ve zdejším parčíku promluvila zhruba desítka řečníků. Okamura porovnal současnou situaci s rokem 1939, kdy se Němci snažili terorem a zvýšenou propagandou připravit Čechy o svobodný stát. »Boj proti teroru a snahám připravit nás o suverenitu je stále aktuální. Jen s tím rozdílem, že se zbavujeme svobody pomalu, ale jistě. Salámovou metodou. Ti, kteří netleskají těm nahoře, jsou považováni za nepřátele,« řekl Okamura.
»To, že stojíme před branami, je ostuda režimu. Budeme si to pamatovat. To, že jsme tady, je závazek, že to nevzdáme,« připojil poslanec Kobza.
»Je to sprostota a nechutný přístup,« kritizoval i Paroubek. »Přímou odpovědnost má ministryně obrany. To by si nedovolil šéf památníku. Prostě dostal pokyn, který se připravoval již dopředu. Od rána dnes slyšíme projevy o demokracii a svobodě. Ale oni ji chtějí jen pro sebe, druzí mají držet, slušně řečeno, ústa,« řekl Paroubek.
»To, co se tady děje, je nedůstojné,« přidal se předseda PRO Jindřich Rajchl. »Paní Černochová ukazuje aroganci moci. To, co je zjevné už tři roky. Že tato vláda vnímá tuhle nádhernou zem jako svůj vlastní majetek. Oni se tak k němu chovají, oni to tak cítí a oni jsou přesvědčeni, že mají právo nás tam nepustit. O to absurdněji vyznívá tato skutečnost, že lidé, kteří desítky let bojují proti fašismu a nacismu, nemůžou uctít památku popravených studentů přímo u jejich památníku, za současné situace, kdy prezident Petr Pavel jde položit květinu k památníku na Národní třídu, přičemž on byl sluhou toho režimu, proti kterému se občané v roce 1989 vzbouřili,« porovnal Rajchl.
Předseda ČSNS Michal Klusáček k tomu dodal, že nezná v našich dějinách okamžik, kdy by se národ mýlil více než právě v roce 1989. »Lidé dostali svobodu slova jen do té doby, dokud se bude porcovat náš národní majetek. Postupně ale začala být svoboda slova na obtíž,« konstatoval Klusáček.
Podle Paroubka se »hloupost režimů opakuje«. »Za starého režimu se příliš nehovořilo o oběti devíti studentských vůdců, protože z tehdejšího hlediska se jednalo o představitele pravicového zaměření. A teď to srovnávám s tím, že v Ruzyni byl popraven generál František Bílý, šéf odbojové organizace Obrana národa. Na popravišti před nacistickou popravčí četou starý československý generál projevil vlastenectví a odpor vůči nacistům jediným způsobem, jak v té chvíli mohl. Díval se jim do očí, neboť si nenechal před popravčí četou nasadit pásku na oči. A zvolal, tak, jak to uvádí jedna z knih historika Roberta Kvačka: ‚Ať žije Československá republika! Ať žije Sovětský svaz! Psi, palte!‘ No a nám teď z hodnocení vypadává Sovětský svaz,« řekl expremiér.
K tomu, abychom »nepřipustili ztrátu historické paměti«, vyzval i místopředseda Trikolory Josef Sláma. A k otázce nečekaného zákazu pietní akce přímo v prostorách kasáren uvedl: »Vždycky dostávám otázku, jestli je tato vláda levicová nebo pravicová. Odpovídám, že není ani jedno. Že je levá.«
Nicméně ministryně Černochová se na závěr dočkala i poděkování, a to z úst posledního řečníka, předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. »Tím, že nás, potomky padlých a sympatizanty, paní Černochová nepustila do kasáren, abychom uctili památku mrtvých, ukázala svou pravou tvář. A za to jí moc děkuji!«
(pk)
FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.