Vláda Andreje Babiše (ANO) podpořila návrh Motoristů a SPD, který má zakotvit českou korunu jako měnu České republiky přímo v ústavě. Koalice tím chce dát najevo, že se zavedením eura nepočítá a případný přechod na společnou evropskou měnu by podle ní musel mít mimořádně silnou podporu veřejnosti i parlamentu. Návrh má především politický význam, protože současná vládní koalice nemá dostatek hlasů, aby ústavní změnu sama prosadila. Kabinet vedle toho rozhodl o prodloužení regulace cen pohonných hmot do konce listopadu, schválil koncesní smlouvu na dostavbu dálnice D35 a podpořil návrh na zrušení promlčecí lhůty u vražd.
Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka vysvětlil, že přijetí eura by představovalo zásadní změnu, o níž by měla rozhodovat výrazná většina společnosti. »Pokud bychom měli přejít na jinou měnu, muselo by takové rozhodnutí mít opravdu silný mandát. U tak zásadní změny, jakou je přijetí eura, by měla souhlasit drtivá většina občanů,« uvedl Macinka. Návrh podle něj navazuje na dlouhodobé postoje ANO, SPD i Motoristů a zároveň naplňuje programové prohlášení vlády. »Věřím, že i některé strany, které jsou dnes v opozici, zůstanou věrné tomu, co říkají už řadu let,« dodal s odkazem na ODS, která dosud vystupovala proti přijetí eura.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila plán za výrazné politické gesto. »Chceme jasně ukázat, že česká koruna je naší prioritou a že nebudeme navrhovat vstup do eurozóny. Euro zavádět nechceme,« uvedla. Vláda tak podle ní dává najevo svůj postoj k zachování národní měny.
Navrhovaná ústavní novela má zajistit, aby případná změna české měny v budoucnu vyžadovala souhlas nejméně tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Návrh předložili ministr Boris Šťastný, Petr Macinka, předseda Sněmovny Tomio Okamura a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. Jejich cílem je podle předloženého zdůvodnění postavit českou korunu na ústavní úroveň a ztížit případné rozhodnutí o přechodu na jinou měnu.
Samotná novela však přijetí eura výslovně nezakazuje. Její autoři připouštějí, že návrh nestanovuje ani definitivní odmítnutí společné evropské měny. Právě to považují za jeden z důvodů, proč by změna mohla být slučitelná s právem Evropské unie. Zároveň ale očekávají, že se mohou objevit námitky, podle nichž by takové opatření mohlo být v rozporu s evropskými pravidly a zásadou loajální spolupráce mezi členskými státy.
Česko se k přijetí eura zavázalo při vstupu do Evropské unie. Přístupovou smlouvu podpořili občané v referendu v roce 2003, konkrétní datum zavedení společné měny ale stanoveno nebylo. Úplné zrušení tohoto závazku by podle vládních legislativců vyžadovalo vyjednání změny základních pravidel Evropské unie. Vláda přesto nechce přípravy na přijetí eura posouvat dál. Babiš už dříve uvedl, že kabinet nebude zpracovávat zprávu o připravenosti země na vstup do eurozóny, protože společnou měnu zavádět neplánuje.
Evropská komise letos uvedla, že Česká republika splňuje tři ze čtyř ekonomických kritérií pro přijetí eura. Vyhovuje požadavkům na dlouhodobé úrokové sazby, cenovou stabilitu a zdravé veřejné finance. Problémem zůstává kritérium stability směnného kurzu, takže země zatím podmínky pro zavedení společné evropské měny nesplňuje.
Vedle otázky české koruny se vláda zabývala také cenami pohonných hmot. Rozhodla, že jejich regulace bude pokračovat až do 30. listopadu. Opatření platí od 1. října a původně měla přestat na konci tohoto měsíce. Stát nadále stanovuje maximální povolené ceny benzinu a nafty, omezuje marže obchodníků a u nafty ponechává sníženou spotřební daň.
Schillerová prodloužení opatření zdůvodnila přetrvávající nejistotou na trhu s ropou a snahou omezit dopady vysokých cen paliv na firmy i celou ekonomiku. »Nafta je klíčovým vstupem pro celou ekonomiku. Zmírňováním cenových výkyvů chráníme firmy před růstem nákladů a pomáháme tlumit inflaci,« uvedla ministryně. Podle ní se situace na trhu s ropou během října nezlepšila a ceny pohonných hmot ovlivňují především konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině.
Ministerstvo financí každý den určuje cenové stropy na základě burzovních cen a regulované marže obchodníků, která činí 2,50 koruny za litr. Spotřební daň na naftu klesla z původních 9,95 koruny na 8,011 koruny za litr, zatímco u benzinu zůstala beze změny. Maximální cena nafty se od začátku regulace změnila jen nepatrně: z původních 48,72 koruny na současných 48,69 koruny za litr. U benzinu se cenový strop snížil ze 46,14 na 44,55 koruny za litr.
Nižší spotřební daň znamená pro státní rozpočet výpadek příjmů přibližně 1,1 miliardy korun měsíčně. Vláda počítá s tím, že část těchto peněz získá zpět prostřednictvím mimořádného zdanění rafinerií. Takzvaná sektorová daň, kterou kabinet zavedl na konci září, se vztahuje na zvýšené rafinerské marže ve srovnání s rokem 2025 a má platit letos i v příštím roce.
Dalším významným bodem jednání byla dostavba dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Vláda schválila koncesní smlouvu na výstavbu a následnou údržbu dvou nových úseků o celkové délce 35,4 kilometru. Zakázku získalo konsorcium ViaAlliance35, které za projekt obdrží 71,32 miliardy korun. Součástí smlouvy je také provoz a běžná údržba navazujících 17 kilometrů dálnice mezi Litomyšlí a Opatovcem.
Projekt bude realizován formou PPP, tedy ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Soukromý partner zajistí výstavbu i financování a stát začne dálnici splácet až po uvedení nových úseků do provozu. Smlouvu nyní čeká projednání ve Sněmovně. Pokud bude schválena rychle, stavba by mohla začít ještě letos a její dokončení se předpokládá přibližně za šest let.
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) označil projekt za důležitou součást dokončení severního dálničního spojení mezi Čechami, Moravou a částí Slezska. »Dostavba zahrnuje nejen výstavbu a financování dvou nových úseků mezi Opatovcem, Starým Městem a Mohelnicí, ale také jejich následný provoz a údržbu. Koncesionář převezme rovněž správu navazujícího úseku mezi Litomyšlí a Opatovcem, jakmile budou nové části dálnice uvedeny do provozu,« uvedl ministr.
Kabinet se zabýval také návrhem na zavedení nepromlčitelnosti trestného činu vraždy. K senátní novele zaujal souhlasné stanovisko, které nyní poslouží jako doporučení pro další projednávání ve Sněmovně. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády potvrdil, že kabinet návrh podporuje. Obdobné změny již navrhli také poslanci koalice i opozice.
V současnosti je promlčecí doba vraždy v Česku třicet let. Po jejím uplynutí zaniká trestní odpovědnost za tento čin. Předkladatelé změny argumentují pokrokem ve forenzních metodách, které mohou umožnit objasnění i velmi starých případů, a také zájmem pozůstalých a veřejnosti na tom, aby závažné zločiny nezůstaly bez možnosti potrestání. Senátní návrh by se vztahoval na vraždy spáchané po nabytí účinnosti zákona, které se předpokládá od 1. července 2027. Pokud by byl schválen v navržené podobě, první případy, u nichž by se nová úprava mohla uplatnit, by tak mohly dosáhnout třicetileté hranice až v roce 2057. Česko by se tím připojilo ke státům, jako jsou Rakousko a Německo, kde vraždy rovněž nepodléhají promlčení.
Vláda rovněž podpořila návrh novely trestního řádu, která má omezit pravomoci odvolacích soudů a obsahuje například možnost zveřejnění státní příslušnosti v trestním řízení či výslovnou povinnost státních zástupců nezatajovat při soudním řízení důkazy svědčící ve prospěch obviněných.
(pk)