Sněmovna posunula do závěrečného schvalování vládní novelu doplňkového penzijního spoření. Jejím hlavním cílem je zatraktivnit spoření na stáří, především pro mladší generaci. Poslanci k předloze předložili téměř padesát pozměňovacích návrhů, které počítají například s vyšší daňovou podporou, výhodami pro rodiny s dětmi nebo snazším zapojením zaměstnavatelů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce, aby zákon začal platit od 1. ledna příštího roku. Proto ve výboru odmítla všechny pozměňovací návrhy, které by vládní novelu podstatně měnily nebo rozšiřovaly.
Vládní předloha počítá se zdvojnásobením státní podpory pro klienty do 29 let. Při měsíční úložce od 500 do 1700 korun by měli získat příspěvek ve výši 40 procent vložené částky, nejvýše 340 korun. U dětských smluv by nárok na státní podporu vznikal už při spoření 100 korun měsíčně. Změnit se má také způsob investování. Takzvaná strategie životního cyklu by měla u lidí do 50 let upřednostňovat výnosnější akcie a postupně přesouvat peníze do bezpečnějších nástrojů, aby se před výplatou úspor omezilo riziko ztrát.
Výraznou součástí novely je také úprava poplatků penzijních společností. U většiny fondů má skončit poplatek za výkonnost a poplatek za správu bude zastropován na 0,5 procenta. Pravidla pro alternativní fondy zůstanou beze změny.
Mezi pozměňovacími návrhy zaznělo například zvýšení státního příspěvku o 50 až 100 korun za každé vyživované dítě. Piráti chtějí jednorázovou podporu pro mladé při uzavření nové smlouvy, zatímco skupina poslanců TOP 09 navrhuje umožnit investování bitcoinů prostřednictvím dlouhodobého investičního produktu. Schillerová se k této možnosti staví zdrženlivě kvůli výraznému kolísání hodnoty kryptoměny. ODS zase prosazuje možnost převádět část naspořených peněz mezi manžely či partnery. Starostové navrhují urychlit konec transformovaných fondů z roku 2036 na rok 2030. Ministryně připustila, že se může zabývat dalšími změnami, pokud na nich bude politická shoda, odmítá však snahy o zvyšování poplatků penzijních společností.
Poslanci se zabývali také dalšími daňovými návrhy. Koaliční politici v čele s premiérem Andrejem Babišem předložili zvýšení daňového zvýhodnění při splácení hypoték pro lidi do 36 let. Ti by si mohli odečíst od základu daně dalších až 50 tisíc korun nad současný limit 150 tisíc. ODS požaduje, aby se vyšší odpočet vztahoval na všechny majitele hypoték bez ohledu na věk.
Tři týdny trvající schůzi Sněmovna ukončila dříve, než stihla rozhodnout o několika významných předlohách. Na příští řádné jednání odložila například návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, který by mohl kontrolovat také hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Poslanci nestihli ani schvalování zvýšení poplatku za odběr podzemní vody o 250 procent. Koalice chce změnu prosadit prostřednictvím novely o elektronické evidenci používání přípravků na ochranu rostlin. Opozice namítá, že jde o nesouvisející předpis a že vyšší náklady by mohly domácnostem zvýšit roční výdaje za vodu zhruba o 500 korun. Kraje by navíc podle kritiků přišly o část příjmů určených na údržbu vodovodní infrastruktury.
Odloženo zůstalo také projednávání novely zpřísňující podmínky dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků. Návrh počítá mimo jiné s tím, že dospělí žadatelé o humanitární dávku budou muset pracovat, podnikat nebo být vedeni na úřadu práce a v Česku pobývat alespoň 16 dní v měsíci. Výjimky mají platit pro děti, studenty a seniory. Norma zároveň upravuje podmínky zániku dočasné ochrany a zavádí povinnost registrace některých vozidel s ukrajinskou poznávací značkou.
Koalice v rámci snahy o uklidnění situace ve Sněmovně přislíbila, že nebude prosazovat noční jednání a umožní důkladné projednání jednotlivých zákonů. Odmítla však stáhnout návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, což požadovala jako podmínku změny přístupu k dalšímu jednání opozice. Ta opakovaně neúspěšně usilovala o zařazení hlasování o odvolání předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD). Kritizuje způsob, jakým řídil úvodní projednávání změn financování veřejnoprávních médií. Poslanci tehdy omezili řečnickou dobu a hlasování stanovili na sobotní časné ráno ještě před zahájením řádné diskuse. ODS, Piráti i TOP 09 tvrdí, že tím Okamura poškodil důvěru v parlamentní pravidla. Pro zařazení návrhu na jeho odvolání hlasovalo 60 opozičních poslanců, vládní tábor byl proti v počtu 86 hlasů.
Dodejme, že na příští pátek je svolána mimořádná schůze, jejímž hlavním bodem má být zavedení daně pro rafinerie a případně další sektory.
(ds)