Česká suverenita je opět ohrožena! Takový je vzkaz ze shromáždění v prostorách ministerstva kultury

Naše státnost chřadne. Suverenita je opět ohrožena. Naši předkové nebojovali pro to, abychom se opět stali něčí kolonií. Musíme vést politické spory, aniž bychom z lidí s odlišnými názory dělali nepřátele. Nestačí duté, patetické a věčně opakované fráze… To jsou jen některé z myšlenek, které zazněly na dnešní vzpomínkové akci Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) v atraktivních prostorách Konírny Nostického paláce Ministerstva kultury České republiky.

Předseda ČSBS Jaroslav Vodička na úvod zmínil, že jeho organizace pořádala vzpomínky k výročí vzniku Československa každoročně, ovšem od velkolepých a reprezentativních akcí v prostorách Národního muzea či Vítkova se musela v období předchozí vlády Petra Fialy (ODS) přesunout do skromnějších prostor. Svaz se v té době ocitl v nemilosti ministryně obrany Jany Černochové (ODS). »V minulém období jsme se dostali do útlumu, museli jsme být v Top hotelu nebo po hospodách, napříkla v pivovaru v Berouně, ale nikdy jsme tradici akcí ke vzniku Československa neporušili,« řekl Vodička a poděkoval hlavně ministru kultury Otovi Klempířovi (Motoristé) za možnost pořádat tradiční akci v nádherném sále v útrobách Nostického paláce. »ČSBS bude připomínat 28. říjen vždycky, ať se děje, co se děje,« slíbil.

Klempíř na Vodičku navázal a uvedl, že se mu za dobu první republiky vybaví jména Voskovec a Werich. »Dělali si legraci z těch, co vládli, a sami sebe považovali za mravokárce a vykladače pravdy. Když se podívám na ulice, něco mi to připomíná. Sebeironie nám začala chybět, a místo toho vítězí jakási česká urputnost,« použil paralelu s dnešní dobou Klempíř.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) uvedl, že svoboda spojená se samostatným státem je i svobodou rozhodovat, za koho budeme bojovat, pro koho umírat a co podporovat. »Pokud bychom měli bojovat, tak ne s někým, na koho ukáže Brusel, Berlín nebo Washington,« zdůraznil Omamura.

Kritizoval Evropskou unii jako soustátí, v němž se ztrácí národní suverenita. »Československo vzniklo, abychom nebyli figurkou v rukou cizích mocností,« upozornil. »Buďme přáteli všech, kdo o naše přátelství stojí. V prvé řadě ale musíme hájit naše zájmy, našeho národa, naší republiky, a to za nás v cizině nikdo neudělá. To je skutečná státní suverenita. Naši předci nebojovali za samostatný stát pro to, abychom byli znovu něčí kolonií,« dodal šéf Sněmovny.

Druhý prezident České republiky Václav Klaus zopakoval některé z myšlenek ze svého dopoledního projevu před pražským Obecním domem. »Využil bych výroku, kdy mi jistý člověk popřál ‚k svátku a k naší chřadnoucí státnosti‘. A naše státnost je znovu ohrožena, i když jinak než v minulosti,« upozornil Klaus.

Připomněl, že svůj dnešní projev k 108. výročí vzniku republiky nazval »28. říjen ve stínu zářijového projevu paní Leyenové«. »Bylo to arogantní prohlášení, kdy zájmem Evropské unie je potlačit státnost zemí, jako je Česká republika. To je téma, které bychom neměli nechat stranou a měli bychom se mu věnovat i v tento slavnostní den,« vyzval Klaus.

Třetí prezident Miloš Zeman si ve svém projevu rýpl do svého nástupce Petra Pavla, aniž by ho jmenoval. »Někdo si myslí, že mluvit k 28. říjnu je lehká práce. Stačí se naučit několik floskulí, několik dutých, patetických a věčně opakovaných frází a máme odbyto. Když svůj projev deklamujeme ze čtecího zařízení, pak je vystaráno,« pronesl Zeman za úsměvu přítomných a řekl, že se vydá opačnou cestou. »Zavzpomínal bych na 28. říjen z pohledu několika osudů. Co přimělo profesora Tomáše Masaryka, aby ve svých 65 letech odešel do švýcarského exilu a zanechal zde svoji rodinu? Co přimělo vynikajícího astronoma Milana Rastislava Štefánika, aby se přestal zabývat astronomií? Co přimělo Kramáře, Rašína a další muže 28. října, aby se vydali na riskantní pouť končící rozsudkem smrti? No a konečně – co přimělo dobrovolnické legionáře, aby v bojích riskovali svůj život?« zeptal se Zeman.

»Řeknete mi, že to byla ať už vědomá nebo podvědomá touha po svobodě. Budu oponovat. Rakousko-Uhersko v pozdní fázi svého vývoje, bylo liberálním státem a svobody bylo dost. To, co chybělo, byla seberealizace národa, sevřeného v multietnickém a multikulturním soustátí, národa, který potřeboval samostatnost. Svoboda, která není spojena se samostatností, přestává být skutečnou svobodou,« upozornil Zeman.

Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) upozornil, že když se zrodilo Československo, museli tehdejší představitelé převzít odpovědnost za fungování nového státu. »Není náhodou, že úplně první československý zákon přijatý 28. října nebyl velkolepým prohlášením o národní slávě, ale byl to Rašínův recepční zákon,« připomněl Macinka zákon, jehož hlavním smyslem bylo zajistit, aby po vyhlášení samostatnosti dál fungoval stát, úřady i právní systém a aby v zemi nenastal chaos.

Za 108 let se podle něj ukázalo, jak nesnadný úkol je převzít odpovědnost za vlastní osud. »Odpovědnost za republiku dnes vypadá jinak než před sto lety. Česká republika musí být silnou zemí, která zná národní zájmy, a mít dost vnitřní síly, aby obstála v nepředvídatelných situacích. Vnitřní síla závisí na tom, zda dokážeme vést politické spory, aniž bychom z lidí s odlišnými názory dělali nepřátele,« řekl Macinka. »Nedávná zkušenost ukazuje, jak snadno se veřejná debata může zvrhnout v nálepkování,« připojil.

Právo kritizovat je podle něj nezpochybnitelné, stejně tak ale i mandát, který vzešel z demokratických voleb. »Vláda dostala mandát, aby v mezích zákona a ústavy vládla,« upozornil. »Předkové nám zanechali republiku, ale ne hotovou budoucnost. Tu musíme připravit my sami, a to je naše odpovědnost,« dodal Macinka.

Velvyslanec slovenské republiky v ČR Martin Muránsky náyledně konstatoval, že 28. říjen je společným svátkem obou zemí. Češi i Slováci podle něj vždy našli možnosti jak vzejít z konfliktních těžkých situací bez násilí. »Vyplatí se to předávat i nejmladší generaci,« řekl Muránsky.

Ústavní právník, profesor Václav Pavlíček v závěrečném vystoupení uvedl, že čeští a slovenští politici při vzniku republiky hledali vzor v západních republikách – Masaryk v USA, jiní ve Švýcarsku, »Nakonec se stala hlavním příkladem pro ústavní podobu Československa Francie,« dodal.

V Konírně Nostického paláce nechyběli mezi přítomnými ani ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), poslanci Jaroslav Foldyna, Tomáš Doležal a Josef Nerušil (všichni SPD), europoslanec Ondřej Dostál, exsenátor Jaroslav Doubrava, zastupitel Středočeského kraje a exposlanec Jiří Kobza (za Stačilo!), zastupitelka Prahy 13 Vladimíra Bondarenková, 1. místopředseda pražské Trikolory Josef Sláma či lídr kandidátky SPD v posledních komunálních volbách Milan Urban.

Všem zpestřila sváteční odpoledne operní pěvkyně Michaela Katráková, která zazpívala i českou a slovenskou hymnu.

(pk)

FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar