Zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra, není podle bývalého premiéra Jiřího Paroubka špatná myšlenka. Podle ekonomického experta KSČM Jiřího Dolejše je otázka, jestli vláda bude mít odvahu ke komplexnější daňové reformě, anebo bude postupovat salámovou metodou.
S myšlenkou zavést speciální daň pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra, přišli koaliční Piráti. Navrhují tři varianty. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky.
Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až dvacet miliard korun ročně. »Tyto peníze by se pak mohly použít na přímou pomoc lidem, ať už pro valorizaci třeba rodičovské nebo zvýšení životního minima,« řekl ČT předseda Pirátů Ivan Bartoš. Zdůraznil, že firmy mají nyní výrazně vyšší zisky kvůli rychle rostoucím cenám energií. O vyšším zdanění energetických firem uvažuje také hnutí STAN. »Koneckonců to vychází z našeho společného programu s Piráty a je nám to blízké,« sdělil ČT předseda STAN Vít Rakušan. Speciální daň z příjmů by byla ve výši 25 procent. Příslušný návrh by měli Piráti a hnutí STAN předložit na příštím jednání koaliční rady.
Debatu ohledně speciální daně neodmítají ani TOP 09 a lidovci, bavit se chtějí o její podobě. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS. »My obecně nechceme zvyšovat daně, nevidíme v tom rozumnou cestu. Tady se ale musíme bavit o tom, jak dosáhnout toho, aby ta solidarita tady byla,« řekl premiér a předseda ODS Petr Fiala. Vyzval energetické společnosti, aby se o své vysoké zisky se zbytkem společnosti podělily.
Komplexnější reforma nebo salámová metoda?
»Je třeba říct, že z dnešní inflace profitují ti, kteří s nejvíce drahými komoditami obchodují, což jsou zejména firmy, které vyrábějí a distribuují energie. Je tedy logické, že pokud se mají hledat příjmy, tak se hledají v této oblasti. Je otázka, jestli vláda bude mít odvahu šáhnout ke komplexnější daňové reformě, protože to by bylo zapotřebí, anebo bude postupovat určitou salámovou metodou, to znamená, že bude provádět dílčí kroky tam, kde se vytvoří momentální politická průchodnost v Parlamentu,« reagoval pro iportaL24.cz Dolejš. »Komplexnější řešení by samozřejmě znamenalo více odvahy, více práce a i daleko odbornější a věcnější debatu, která zatím absentuje,« dodal.
Podle Paroubka není zdanění energetických firem špatné řešení. »Energetické společnosti skutečně teď vydělávají inflační peníze, tak asi by měly zaplatit víc do státního rozpočtu, považuji to za rozumné a nikdo by se tomu neměl bránit. Spíš jde o to, dát dohromady nějaký rozumný návrh, který by měl jasné parametry a o kterém by se dalo jednat, ale idea je myslím správná,« řekl pro iportaL24.cz.
Dolejš podotkl, že komunisté o možnosti zdanění energetických firem také uvažovali. Existují v tomto směru podle něj v podstatě dvě možnosti. Buď půjde o mimořádné zdanění po dobu energetické krize anebo o sektorovou daň. »My jsme u sektorové daně mluvili o bankovnictví, o obchodních řetězcích a o digitálních firmách. Energetika se teď nabízí a je pro to vzhledem k energetické krizi větší politické pochopení i tam, kde by to člověk nečekal,« konstatoval ekonomický expert KSČM.
Na energetickou burzu posílat jen přebytky
Podle Dolejš je pochopitelné, že energetické giganty se tomuto nápadu budou bránit a budou vykládat, že to je daň za úspěch. »Zapomínají ale na jednu podstatnou věc, a to, že zisky těchto firem nejsou dány jejich pracovitostí, ale nestabilitou cen a monopolním postavením těchto firem na trhu,« dodal.
Připomněl, že diskutovat by se mělo také o zavedení digitální daně, kterou navrhovali komunisté, o progresivním zdanění a zdanění velkých korporací obecně. »Chtělo by to komplexnější daňovou reformu, která systémově narovná příjmy veřejných financí, které jsou teď podseknuté, bez toho se konsolidace veřejných financí dělat nedá,« shrnul Dolejš.
Paroubek by se přikláněl k tomu, aby ČR již nyní dodávala na energetickou burzu do Lipska jenom přebytky elektrické energie, které se tady vyprodukují a které nebudou spotřebovány. »To je možné udělat hned a samozřejmě by to vedlo k poklesu cen elektrické energie. Těch věcí ale může být celá řada a asi by do toho zapadalo i zavedení zvláštní daně u energetických firem,« dodal.
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem růstu je mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
Opozice se domnívá, že stát by získal více peněz do rozpočtu právě díky vyšší dividendě od ČEZ. »A okamžitě je pustit do podpory domácností a firem. Je to rychlé a nemusím zavádět komplikovanou sektorovou daň,« řekl místopředseda ANO Karel Havlíček.
»Tyto společnosti, například velké uhelné elektrárny, by měly České republice nabídnout sociální tarif,« uvedl místopředseda SPD Radim Fiala.
Ministerstvo financí navrhlo, aby ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnost chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 Kč.
(jad)