Zoo Ostrava chová celkem osm druhů sov. U šesti z nich se během letošní hnízdní sezóny podařilo rodičovským párům odchovat celkem 26 mláďat, z nichž více než polovina bude vypuštěna do přírody.
Komplex pěti voliér pro vybrané druhy sov žijících v ČR je umístěn na Cestě vody. Jejich obyvateli jsou sova pálená, sýček obecný, kulíšek nejmenší, sýc rousný a puštík bělavý. Ve všech případech se jedná o vzácné a ohrožené druhy české přírody a Zoo Ostrava, jak již bylo řečeno, se dlouhodobě podílí na jejich ochraně, ať už zapojením do záchranných chovů v lidské péči, bezplatným poskytováním přirozeně odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody, nebo osvětou široké veřejnosti.
Sovy obsazují velmi různorodé biotopy od lesů přes parky a sady až po lidská sídla. Voliéry představují nejen vzácné ptáky, ale také prostředí, které jednotlivé druhy obývají. Pouze stromové dutiny jsou ve voliérách nahrazeny hnízdními budkami.
Půltuctu puštíků bělavých
Chovný pár puštíků bělavých (Strix uralensis macroura), který obývá voliéru v zázemí, letos odchoval šest mláďat. »Zatím neznáme pohlaví, ale už víme, že tři mláďata budou vypuštěna do přírody, a to v rámci repatriačního projektu »Habichtskauz Wiederansiedelung,« uvedla tisková mluvčí Šárka Nováková. Tento projekt na posílení divoké populace druhé největší sovy Evropy probíhá v Rakousku od roku 2009. Ostravská zoo je do něj zapojena od roku 2014 a doposud bezplatně poskytla 28 mladých puštíků. Většina z nich byla vypuštěna do rakouské přírody, část jich zůstala v chovatelské základně projektu. Zbylá tři letošní mláďata poputují do jiných zoologických zahrad.
Puštík bělavý se dříve v ČR vyskytoval jen velice vzácně. Od roku 1983, kdy poprvé zahnízdil v Beskydech, se mu začíná dařit jak na severu Moravy, tak i na Šumavě. Jeho počty úspěšně narůstají. Puštíci bělaví dovedou svá mláďata na hnízdě intenzívně bránit a napadnou klidně i člověka. Jejich hlavní potravou jsou drobní hlodavci. Puštíky bělavé (ne chovný pár) naleznete ve voliéře nazvané Staré bučiny.
Desítka sov pálených
V chovatelském zázemí jsou umístěny i dva páry sov pálených (Tyto alba guttata), které odchovaly celkem deset mláďat. Všechna už byla převezena do Záchranné stanice v Bartošovicích a v nejbližší době budou vypuštěna do přírody. Do projektu návratu sovy pálené do ČR je zoo zapojena už téměř 30 let. Celkem poskytla 533 mladých sov pro vypuštění.
Sova pálená spolu se sýčkem obecným náleží k vysoce ohroženým druhům sov u nás. Loví hlavně malé savce, na kterých je existenčně závislá. Kdysi hnízdila například ve věžích kostelů, ale v současnosti téměř výhradně v zemědělských stavbách. Skoro celá populace v ČR dnes hnízdí v člověkem připravených hnízdních budkách. Sovy pálené (ne hnízdní páry) naleznete ve voliéře nazvané Zemědělská usedlost.
První mládě nejmenší evropské sovy
Chovný pár kulíšků nejmenších (Glaucidium passerinum) získala zoo teprve v loňském roce a hned v následující hnízdní sezóně odchoval své první mládě. Při první veterinární kontrole byla mláděti odebrána krev na rozpoznání pohlaví. Jedná se o samičku. Rodinu kulíšků mohou návštěvníci pozorovat v komplexu voliér na Cestě vody, která je ale dočasně uzavřená kvůli popadaným stromům po větrné smršti, která se přehnala Ostravskem v polovině černa. Na jejím opětovném zpřístupnění pilně pracují, jak zaměstnanci ostravské zoo, tak i dobrovolní hasiči. Když vše půjde dobře, Cesta vody by mohla být znovu zpřístupněna již tento víkend. Ale chcete-li mít jistotu, stačí se informovat na pokladně nebo na telefonních číslech +420 596 241 269, +420 596 243 316.
Kulíšek nejmenší je naše nejmenší sovička, rozhodně ne však odvahou. Dovede ulovit i kořist stejně velkou jako je ona sama, ať už se jedná o savce, či ptáky. Nejčastěji hnízdí v jehličnatých lesích v dutinách, které vytesal strakapoud velký. Tuto dutinu si neustále pečlivě čistí, takže pod ní vždycky najdeme zbytky kořisti. Kulíšky nejmenší naleznete ve voliéře nazvané Horský les.
Tři mláďata sýčků
Sousedy kulíšků na Cestě vody jsou sýčci obecní (Athene noctua noctua), kteří odchovávají tři mláďata. Tady už chovatelé také znají i pohlaví, jsou to dva samci a jedna samička.
Sýček obecný je v současnosti naše nejohroženější sova. Kořistí sýčků je hmyz a žížaly, tedy živočichové, kterých rapidně ubývá. Celkem u nás nehnízdí ani sto párů. Ještě před 50 lety patřila mezi naše nejhojnější druhy. Dnes je u nás sýček vázán výhradně na lidská obydlí. Aby z ČR úplně nevymizel, byl v roce 2020 schválen Ministerstvem životního prostředí ČR pro tento druh záchranný program. Naleznete ho ve voliéře nazvané Venkovská zahrada.
Čtveřice mláďat u sýců
Z druhé strany sousedí s kulíšky sýci rousní (Aegolius funereus), kterým se letos podařilo odchovat čtyři mláďata, zatím neznámého pohlaví.
Sýc rousný patří k malým druhům sov. Jeho oblíbeným hnízdištěm jsou dutiny, které ve starých bucích vytesal datel černý. Tato sova nehouká jako většina ostatních sov, ale jejím hlasem je melodické volání, které zní jako slabé vysoké »pú pú pú pú«. V některých oblastech často využívají sýci k hnízdění ptačí budky. Sýce rousného naleznete ve voliéře nazvané Jehličnatý les.
Dvě mláďata největší sovy Evropy
Ve voliéře výrů velkých (Bubo bubo bubo) naproti expozice Wanderu mohou návštěvníci pozorovat dvě letošní mláďata. Výři na rozdíl od většiny ostatních sov nehnízdí v budce, takže mláďata jsou lépe pozorovatelná, v případě výrů i vzhledem ke své velikosti. Zatím jsou obě v prachovém peří, které jim bude postupně přerůstat peřím obrysovým. V minulém týdnu proběhla veterinární kontrola spojená s odběrem krve i u nich, ale na výsledky pohlaví ještě chovatelé čekají.
Samice sov zasedají na snůšky po snesení prvního vejce a postupně snášejí další, což znamená, že mláďata se líhnou postupně i v několikadenních intervalech. To vede k poměrně výrazným velikostním rozdílům mladých sov. Tato hnízdní strategie má zaručit, že v případě nedostatku potravy přežijí alespoň ta nejstarší a nejsilnější mláďata.
Sovy mají řadu výrazných zvláštností, které je odlišují od ostatních ptáků. Většina druhů sov loví a je aktivní hlavně za šera a v noci, tedy v době, kdy nemají konkurenci v jiných druzích ptáků. Jejich potravu tvoří převážně drobní hlodavci, rejskové, také drobní ptáci a větší hmyz. Velké druhy sov však dokáží ulovit i zajíce, králíky, menší šelmy, velké ptáky. Některé druhy se specializují například na lov ryb nebo ježků. Sovy mají vynikající zrak umožňující vidění i za velmi špatných světelných podmínek, měkké a načechrané peří umožňující tichý a nehlučný let a neobyčejně jemný sluch.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala a Monika Vlčková a Petr Vrána, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Anna Evseeva, commons.wikimedia.org /CC BY-SA 3.0/GNU FDL/Martin Mecnarowski, commons.wikimedia.org/CC BY 4.0/Christoph Moning, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Olga Havlíčková, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Yu Moskalenko, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0/Panegyrics of Granovetter