Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo v letech 2016 až 2022 celkem 1,2 miliardy korun na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných lidí, aniž by stanovilo, jaké změny má být dosaženo. Nemůže tedy kontrolovat dlouhodobý přínos podpořených projektů. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Kontroloři prověřovali peněžní prostředky ze státního rozpočtu a EU určené na projekty podpory zaměstnanosti z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020. Zjistili, že na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných osob, jako jsou např. lidé s nízkou kvalifikací, se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnaní, starší padesáti let, pečující o malé děti nebo jiné závislé osoby, vydalo ministerstvo v letech 2016 až 2022 celkem 1,2 mld. Kč. Tím, že si nestanovilo, jaké změny má být dosaženo, nemůže podle NKÚ kontrolovat dlouhodobý přínos podpořených projektů.
Čtěte také: NKÚ: Přesun psychiatrické péče do center duševního zdraví je ohrožen, ministerstva nespolupracují
Kontroloři zjistili, že ministerstvo stanovilo pouze jediný kvantitativně vyjádřený dlouhodobější cíl, který se týkal žádoucí změny v populaci. Bylo jím dosažení 75procentní míry zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let. »Stanovená hodnota však byla překročena již v roce zahájení podpory – na konci roku 2016. V roce 2022 bylo podle Českého statistického úřadu zaměstnáno 81 % osob v uvedeném věkovém rozmezí,« uvedl NKÚ.
Konstatoval, že ministerstvo postavilo hodnocení úspěšnosti podpory hlavně na plnění počtu účastníků projektů a těch, kteří získali kvalifikaci. »Tyto parametry však nemají v řadě případů vliv na jejich uplatnění na trhu práce. Pouhé počty účastníků také neumožňují vyhodnotit skutečný přínos projektů,« dodal NKÚ. Příjemce dotace například organizoval rekvalifikační kurzy na místa řidičů, svářečů, obráběčů kovů nebo třeba pečovatelek. Kontrola ale ukázala, že 78 procent rekvalifikovaných uplatnění na trhu práce buď vůbec nenašlo, nebo našlo, ale mimo svoji rekvalifikaci.
Dlouhodobější přínosy nejsou
Vynaložení prostředků na nezpůsobilé výdaje dokládají podle NKÚ dva příklady. »Cílem jednoho projektu měla být podpora osob, které by bez své účasti v projektu byly ohroženy nezaměstnaností. NKÚ zjistil, že z celkem 62 osob se 31 mělo možnost po rodičovské dovolené vrátit ke svému původnímu zaměstnavateli. Nejednalo se tedy o osoby, které by bez své účasti v projektu byly ohroženy nezaměstnaností,« uvedli kontroloři. Další projekt měl za cíl přispět ke snížení počtu zadlužených dlouhodobě nezaměstnaných osob a osob se zdravotním postižením. NKÚ zjistil, že z celkem 49 účastníků projektu u jednatřiceti, tedy u více než 63 %, příjemce dotace neprokázal, že tyto osoby patří k vybrané cílové skupině.
Podle NKÚ vynakládalo MPSV peněžní prostředky na podporu projektů zaměřených na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin osob se sníženou účelností a efektivitou. »Projekty přispívají pouze ke krátkodobému zvýšení zaměstnanosti – zejména po dobu trvání projektu, resp. po dobu pobírání mzdového příspěvku na dotované pracovní místo. Dlouhodobější přínos ve smyslu zvýšení míry zaměstnanosti NKÚ nezjistil,« konstatovali kontroloři.
Čtěte také: Nezaměstnanost vzrostla, v září se na úřady práce nahrnuli absolventi škol
Kromě MPSV kontroloři prověřili také 10 vybraných projektů u šesti příjemců podpory. Z kontroly těchto projektů vyplynulo, že pouze v jednom případě vynaložili příjemci dotací peněžní prostředky účelně, avšak se sníženou efektivností. Ve dvou případech příjemci vynaložili veškeré peněžní prostředky neúčelně a neefektivně, když podpořili osoby, které nespadaly do cílových skupin. V dalších sedmi kontrolovaných případech zjistil NKÚ dílčí nedostatky, které snižují účelnost a efektivnost vynaložených peněžních prostředků. U čtyř projektů zjistil NKÚ skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně.
Ministerstvo v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že se s jeho závěry z řady důvodů neztotožňuje. Projekty podle něj mají pro účastníky přínos.
(jad)