Index prosperity a finančního zdraví nově sleduje i kvalitu života v českých regionech. Jeho nové rozšíření, Index prosperity regionů, porovnává 206 tuzemských mikroregionů podle 37 indikátorů v oblastech jako ekonomika, zdravotní péče nebo vzdělávání. Nejlépe si vede Turnov, na opačném konci žebříčku skončily Podbořany v Ústeckém kraji. Ačkoli Praha v řadě oblastí dominuje, její celkové hodnocení snižuje vyšší kriminalita a horší dostupnost škol, což ji posunulo až na 23. místo. Největší problémy přetrvávají v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, kde se regiony potýkají s odlivem vzdělaných lidí, exekucemi a nižší délkou života. Data tak potvrzují dlouhodobé regionální rozdíly, které brzdí ekonomickou prosperitu v některých částech Česka.
Index prosperity a finančního zdraví, společný projekt České spořitelny a Evropy v datech, od roku 2025 sleduje nově i rozdíly mezi 206 českými mikroregiony – jedná se o obce s rozšířenou působností (ORP) a Prahu. Projekt tak detailně mapuje nejen prosperitu Česka jako celku, ale je schopen zachytit i regionální rozdíly.
»Letos s Indexem vstupujeme do čtvrtého ročníku a jsem moc ráda, že právě v tomto roce, kdy si připomínáme 200 let od vzniku Spořitelny, můžeme představit rozšíření projektu o regionální srovnání. Ve spolupráci s Evropou v datech jsme připravili unikátní nástroj, který mapuje kvalitu života napříč regiony a ukazuje pozitivní příklady z praxe, které vedou k posilování českých regionů,« říká Andrea Studihradová, CSR manažerka České spořitelny.
Ve srovnání Indexu prosperity regionů si nejlépe vede Turnov, následovaný Luhačovicemi a Novým Městem na Moravě. »Hlavní město se, možná trochu překvapivě, umístilo až na 23. místě. Přestože v mnohých oblastech vyčnívá, jeho celkové hodnocení snižuje vyšší kriminalita a horší dostupnost škol. Pokud by se však Praha hodnotila mezi kraji namísto ORP, obsadila by první příčku,« komentuje výsledek analýzy Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
Infografika 1 – Celkové pořadí jednotlivých mikroregionů a krajů
Turnov získal velmi dobré hodnocení ve všech sledovaných oblastech s výjimkou dostupnosti zdravotní péče. Nejlépe dopadl v možnostech trávení volného času a občanské vybavenosti.
Propad Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje
Na opačné straně žebříčku stojí mikroregiony z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Nejhoršího hodnocení dosáhly Podbořany, Bílina, Karviná, Sokolov, Chomutov a Teplice. Data tak potvrzují dlouhodobé rozdíly mezi těmito kraji a ekonomicky silnějšími oblastmi, jako jsou Praha, Zlínský kraj či Vysočina.
Velké rozdíly se ale ukazují i mezi mikroregiony v jednotlivých krajích. Například v Plzeňském kraji se samotná Plzeň umístila na 67. místě ze 206 mikroregionů a těží z dobré dostupnosti služeb, silné ekonomiky a vzdělanosti. Zbytek kraje si ale vede výrazně hůře. Například Tachov obsadil až 177. a Horšovský Týn 195. příčku.
Chybějící vysoká škola zrychluje odliv mladých lidí z Karlovarského kraje
Karlovarský kraj nemá jako jediný v Česku vlastní univerzitu, což významně přispívá k odchodu mladých lidí za vzděláním. Téměř polovina studentů z kraje odchází studovat do Prahy, 24 % do Plzně a 8 % do Ústí nad Labem. Na samotný Karlovarský kraj připadá pouze 6 % studentů, zatímco v sousedním Ústeckém kraji studuje třetina místních studentů, jak ukazuje analýza Silnějších regionů.
Vysoké náklady na bydlení však způsobují, že mladí lidé se často neusazují přímo v Praze, ale míří do dostupnějších oblastí v jejím okolí. »V důsledku drahého a nedostupného nájemního i vlastnického bydlení lze především v Praze pozorovat známky deurbanizace. Zejména mladým lidem často nezbývá nic jiného, než se usadit v menších obcích v okolí Prahy a za prací pak pravidelně dojíždět,« říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. »Počet obyvatel Středočeského kraje se tak od roku 2006 zvýšil ve stejném rozsahu jako počet obyvatel všech ostatních krajů (bez Prahy) dohromady,« dodává.
Na rozdíl od jiných pohraničních oblastí Karlovy Vary netrpí celkovým úbytkem obyvatel – migrační saldo zde dosahuje 10 nově přistěhovalých na 1000 obyvatel. Nárůst zaznamenávají i Cheb, Mariánské Lázně nebo Tachov. Problémem ale zůstává odliv vysokoškolsky vzdělaných lidí, jejichž podíl v těchto mikroregionech patří k nejnižším v republice.
(pr)
Diskuze je uzavřena.