Zemědělci musí od letošního roku plnit přísnější pravidla pro hospodaření na zemědělské půdě tak, aby vyhověli požadavkům Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová povinnost vyčlenit tzv. neprodukční plochy spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat. Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky (AK) vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat.
Zemědělci se museli v letošním roce vyrovnat s novými pravidly, podle kterých musí vyjmout z hospodaření nejméně čtyři procenta orné půdy například na úhory, ochranné pásy a další krajinné prvky. Na této části pole nemohou provádět žádné produkční činnosti. V praxi to znamená to, že se zde volně rozrůstají jakékoliv rostliny a množí různí živočichové včetně plevelů a škůdců, kteří následně ničí úrodu na celém poli. V letošním roce sice pěstitelé ještě mohou fungovat v mírnějším režimu, od příštího roku ale musí počítat se zpřísněním, a navíc je výhledově čeká nárůst až na deset procent.
V následujícím roce tak může dojít podle analýzy AK k úbytku přibližně 86 000 hektarů produkční zemědělské půdy. Podle aktuální struktury plodin tak nebudou zasety obiloviny na 47 000 hektarech (především pšenice a ječmen), některé olejniny na 13 500 hektarech a pícniny v čele s kukuřicí na zeleno mohou přijít o přibližně 16 000 hektarů osevní plochy. Z dalších plodin mohou zaznamenat významnější úbytek ještě kukuřice na zrno (zhruba 2700 hektarů) a cukrová řepa (zhruba 2100 hektarů). S tím bude následně spojený pokles sklizně pšenice o zhruba 185 000 tun, ječmene o bezmála 70 000 tun, řepky o 46 000 tun, pícnin o 160 000 tun, kukuřice na zrno o téměř 22 000 tun a cukrové řepy bude méně o takřka 150 000 tun.
»Přestože vynětí čtyř procent orné půdy nemusí na první pohled vypadat jako extrémní zásah do hospodaření zemědělců, ve skutečnosti může dojít k poměrně zásadnímu snížení objemu sklizně některých plodin, které jsou nezbytné pro výrobu potravin a krmiv pro hospodářská zvířata. Tyto ambiciózní požadavky na pěstitele, které má ČR nastavené mnohem přísněji než v mnoha ostatních členských zemích Evropské unie, mohou ve výsledku prodražit výrobu potravin, což si jistě nepřejí tuzemští producenti, ani zákazníci. Považujeme za nespravedlivé a nerovné, že si některé státy vyjednaly výjimky z dodržování pravidel, která musíme plnit my – čeští zemědělci. Už vůbec nechápeme, proč Evropská unie bezcelně dováží zemědělskou produkci z míst, kde se podobným omezením jenom smějí,« říká prezident AK Jan Doležal.
Pro lepší představu, jak ovlivní povinné úhory a další neprodukční prvky na poli domácí trh s potravinami, lze uvést jako příklad přepočet na běžné bochníky chleba. Potravinářské pšenice bude podle výpočtů AK od příštího roku chybět zhruba 62 000 tun. Při předpokladu, že se z každé tuny pšenice namele kolem 770 kilogramů mouky, dojde k úbytku pšeničné mouky o hmotnosti necelých 48 000 tun. Z takového množství mouky se upotřebí k výrobě zhruba 160 milionů jednokilogramových bochníků chleba, což není při průměrné roční spotřebě ČR ve výši 430 milionů bochníků zanedbatelné množství.
Nižší objem vyrobených obilovin a olejnin určených pro výrobu krmných směsí může mít dopad také na chovy hospodářských zvířat. Bez krmné pšenice, ječmene, kukuřice a dalších plodin se neobejde v průměru až 12 % krmiv vyrobených v ČR. Přibližně 761 000 tun krmných směsí vyrobených v ČR je určeno pro výkrm prasat. Stav prasat přitom ke konci roku 2022 činil zhruba 1,4 milionu kusů. Pokud by se v ČR vyrobilo o 12 % méně krmiv a tento úbytek nebyl kompenzován dovozem, bude negativně dotčeno zhruba 170 000 kusů prasat.
»Snížení objemu výroby chleba nebo krmiv pro prasata jsou pouze dva typické příklady z mnoha, které ilustrují, že úbytek osevní plochy některých plodin může mít poměrně zásadní vliv na tuzemský maloobchod s potravinami. Můžeme si potraviny ve větší míře dovážet, což se ostatně vloni zemědělci doslechli na zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích od předsedy vlády, ČR se tím ale připraví o příjmy do státního rozpočtu a spotřebitel bude vystaven ještě většímu kolísání cen, než jakému čelil v roce minulém, kdy se dále propadala soběstačnost ve výrobě potravin, a naopak zvyšovala závislost na dovozech,« dodává Doležal.
(zmk)
Diskuze je uzavřena.