Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila zákon o ochraně oznamovatelů, který vychází z evropské směrnice. Návrh zákona předložil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). I přes řadu závažných kritických připomínek a doporučení ze strany protikorupčních expertů z Transparency International (TI), Oživení, Rekonstrukce státu, a dokonce i Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, byl tento klíčový protikorupční zákon přijat v nedostatečné podobě. Chybí ochrana anonymních podání a také nejsou zahrnuty oznámení přestupku pod hranicí 100 tisíc korun.
Aktuální verzi zákona prosadila vládní ODS s podporou KDU-ČSL a opozičním hnutí ANO. Nepomohly ani kritické hlasy ze strany poslanců Pirátů, STAN a TOP 09. Většina současné vládní a sněmovní reprezentace tak opět potvrzuje, že omezování korupce je v ČR jen předvolebním politickým marketingem.
»Po hlasování o zákonu o ochraně oznamovatelů, kdy poslanci ODS a KDU-ČSL v podivné koalici s ANO, odmítli změny doporučené protikorupčními experty a osvědčené v praxi, je opravdu těžké uchovat si zbytky důvěry, že vláda Petra Fialy (ODS) to myslí s omezováním korupce vážně,«komentuje ředitel TI Ondřej Kopečný.
»Kdyby neměla ČR povinnost ochranu oznamovatelů zajistit, většina poslanců by zřejmě nikdy toto protikorupční opatření nepodpořila. Nyní pod tíhou spíše ideologických argumentů prosazují pouze minimální varianty, přestože to tím komplikují nejen oznamovatelům, ale i těm, kdo budou oznámení přijímat,«dodává právník TI Jan Dupák.
Jaký dopad bude mít nový zákon?
Přes všechny výhrady nový zákon postavení oznamovatelů v ČR posílí. Zejména budou mít lidé větší jistotu, že když už oznámení podají, příslušná osoba na úřadě nebo ve firmě se bude informacemi zabývat, vyhodnotí je a dá jim vědět, jak s podněty naloží. Preventivně může zafungovat i obecný zákaz odvetných opatření a větší šance, že se oznamovatel v případě porušení zákazu u soudu domůže spravedlnosti.
»Praxe ukáže, jestli si lidé vyhodnotí, že je pro ně nabízená ochrana dostatečná. Data z průzkumu ukazují, že lidé nevykazují příliš velkou ochotu řešit oficiálně porušování pravidel v práci, většinou se svěří jen rodině nebo přátelům. A politici jim aktuálně vysílají signál, že o informace o porušování zákonů vlastně nestojí,«říká předsedkyně Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová.
Přestože přijetí zákona přinese celkové posílení ochrany oznamovatelů, v jedné specifické oblasti naopak dojde ke snížení dosažené úrovně ochrany. Zákon totiž ruší nařízení vlády, které umožňuje podání anonymních oznámení na ministerstvech.
Nově se budou muset úředníci pod své podněty podepisovat, ačkoliv se mohou týkat třeba korupce či podvodů. Evropská směrnice přitom v článku 25 snížení dosažené úrovně ochrany v průběhu implementace výslovně zakazuje. ČR se tak vystavuje riziku žaloby ze strany Evropské komise.
Neprošel ani kompromis
Přijatá verze zákona rovněž přináší slabší ochranu než předchozí návrh z dílny ministryně Marie Benešové (za ANO). Návrh projednávaný před volbami totiž zahrnoval veškeré přestupky i anonymní oznámení. Přesto poslanci ANO, s výjimkou Heleny Válkové, nepodpořili pozměňovací návrhy, které ochranu oznamovatelů přiblížily starší kvalitnější verzi zákona.
Poslanci se neshodli ani na kompromisním návrhu předsedů klubů Jakuba Michálka (Piráti), Josefa Cogana (STAN) a Jana Jakoba (TOP 09), který by anonymitu zavedl pouze ve veřejném sektoru a ponechal soukromým firmám rozhodnutí, zda se budou anonymním podáním věnovat. Tento návrh by přitom odstranil výše zmíněné riziko žaloby Evropské komise za nesprávné provedení směrnice v českém právním řádu.
»Je zarážející, že většina poslanců odmítla i kompromisní protikorupční návrh, který by umožnil skrytí totožnosti alespoň oznamovatelům ve veřejném sektoru. Jsou to zejména státní a městské firmy, kde bychom potřebovali silnější protikorupční kontrolní mechanismy. Nápravy se však ještě může chopit Senát,«doplňuje právník Rekonstrukce státu Věnek Bohuš.
Jak šel čas s ochranou oznamovatelů v ČR?
Zákonná ochrana oznamovatelů patří ve světě k jednomu z nejdůležitějších počinů omezujících korupci. Nevládní protikorupční organizace v Česku se ho snaží prosadit již více než dekádu.
Hlavní moment změny ale přichází až s rokem 2019. Evropská komise před čtyřmi lety schválila směrnici o ochraně oznamovatelů napříč Evropskou unií, kterou mimo jiné pomohla v rámci advokační a lobbingové činnosti prosadit bruselská kancelář Transparency International EU.
Evropská komise dala členské sedmadvacítce dvouletou lhůtu do 17. prosince 2021 na transpozici této evropské legislativy do národních zákonů. Vlády Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS) tuto lhůtu nebyly schopny dodržet, proto se EU rozhodla Česko a dalších sedm států letos zažalovat z neplnění mezinárodních závazků, což vyústilo pro ČR v pokutu 100 tisíc korun denně, která v současné chvíli souhrnně přesahuje 55 milionů korun.
Protikorupční organizace TI, Oživení a Rekonstrukce státu společně celý legislativní proces aktivně roky sledovaly a na četných lobbistických schůzkách a jednáních Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí a v rámci mediálních vyjádření seznamovaly politickou reprezentaci a širokou veřejnost, jaké jsou podstatné faktory zákona, které by neměly být opomenuty.
Politici ale naše doporučení nereflektovali, což se samozřejmě nyní odrazí jak v samotné účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů, tak i v rámci budoucích mezinárodních hodnocení ČR zaměřujících se na stav právního státu a korupce.
Oznamovatelé jsou klíčovými osobami, které pomáhají odhalovat protiprávní jednání a nekalosti. Otevírají kauzy dotýkající se korupce, veřejných rozpočtů, životního prostředí a v neposlední řadě také zdraví lidí. Jejich komplexní zákonná ochrana je tak žádoucí a plně na místě.
(zmk)