Tato slova jsme letos slyšeli mnohokrát a nejspíš ještě uslyšíme. Mají určitou logiku, resp. za jinak shodných podmínek vedra zvyšují sucha a oba jevy dohromady napomáhají šíření lesních a jiných krajinných požárů.
ČR zatím patří k zemím poměrně málo postiženým vedry, suchem a lesními požáry, zvláště ve srovnání s Francií a jižní Evropou. V ČR v sobotu 15. srpna vyvrcholila sedmá (?) vlna letních veder 2026 a znepříjemnila život velké části občanů. Platí ale ono Darwinovo: »Buď se přizpůsobíš, nebo zahyneš, v případě rostlinných a živočišných druhů vymřeš.« Evropa, zejména Francie, Belgie a Německo, hlásí nadúmrť ve výši 16 tisíc osob a přičítá ji vedrům.
I když jsou určité problémy s měřením teploty vzduchu, patří vedra letošního léta v ČR, střední, jižní a západní Evropě k rekordním. Pravda, srovnatelné reprezentativní měření teplot vzduchu u nás začíná až v roce 1960. Staré časové řady typu pražského Klementina (od roku 1775) či nejstaršího Londýna (od roku 1680) jsou zatíženy efektem rostoucího tepleného ostrova, který produkuje rostoucí velké město, takže dávají výsledky odpovídající zvýšení tepelným ostrovem příslušného města.
Sucho snad nejlépe demonstrují četné vyschlé potůčky, potoky a říčky a zvláště pak polovyschlé řeky jako nejdelší francouzská řeka Loira, veletok Rýn (vodní doprava stojí) a Dunaj, jehož rekordně nízký stav zastavil nejen lodě, ale i maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Totiž, chlazení vodou odebíranou z vodního toku znamená sice citelné úspory (nemusí se stavět a provozovat odparné věže), ale běda, třikrát věda, pokud řeka nemá dostatek vody. Nejen Francouzi mohou vyprávět. Vodní stav Dunaje, méně už Rýna, zaráží zvláště proto, že zatím vesměs míval nejvyšší vodní stav v červenci a srpnu, kdy ho bohatě napájely vody z tajících ledovců v Alpách. Sníženou a klesající hladinu mají četná přehradní jezera. V mnohých navíc doslova bují sinice, řasy aj. a ohrožují tamní jiný život.
S lesními požáry se zejména ve Francii a ve Španělsku »roztrhl pytel«. Bulvár informuje trochu senzacechtivě, ale na základě kruté reality. Zprávy z 1. srpna, že ve Francii a ve Španělsku shodně shořelo rekordních po dvou stech tisících hektarů lesů a že před postupujícími plameny muselo být evakuováno po dvou stech tisících obyvatel a že se zvažuje evakuace čtvrt miliónového francouzského města Bordeaox, vyznívají jinak při čtení a jinak pro postižené, o dvaceti uhořelých občanech ve Španělsku nemluvě. Při hašení lesních požárů ale uhořelo také pět hasičů v Řecku. Zemřeli hrdinskou smrtí.
Podle všeho bilance požárů k 17. srpnu je ještě podstatně horší, protože i když se podařilo některé lesní požáry uhasit, například ten u Madridu (podle některých politiků a novinářů, pokud hoří u metropole nebo dokonce na jejím předměstí – letos opět Athény, je to prý mnohem horší, než když hoří na venkově), další vzplály a dál se šíří. Nehoří přitom jen ve dvou jmenovaných zemích, ale také v Řecku, Portugalsku, Itálii, Chorvatku… Nedávno jsme viděli zástup českých turistů, zachraňujících se ve vlnách Středozemního moře před les zachvátivšími plameny právě v Chorvatsku. Bylo to jistě hrozné, ale alespoň zachránili své holé životy.
Lze srovnávat s rokem 1540?
Letošní horké a suché léto někteří srovnávají jednak s rokem 2003 (může být), jednak s rokem 1540. Pouze tyto roky měly být, pokud jde o letní teploty a srážky, resp. sucho, ještě horší. Srovnání s rokem 1540 ale nerozumím. Tehdy se totiž neměřila ani teplota vzduchu, ani jeho vlhkost, ani srážky, ani průtoky řek atd. Jistě, lze provádět různé rekonstrukce minulého počasí a klimatu, ale ve srovnání s dnes naměřenými hodnotami budou značně nepřesné.
Problémem je i značně rozdílný stav tehdejší krajiny. Nebyla zdaleka tolik odvodněná a zastavěná, pole nebyla zdaleka tolik scelená, bylo mnohem víc rozptýlené zeleně, chyběly přehrady a jejich nádrže. Ale i přehradní jezera jsou různá. Jsou přehradní jezera malá plochou, ale velká hloubkou a objemem zadržené vody (typicky u horských přehrad), jsou přehradní jezera velká plochou a malá hloubkou a objemem zadržené vody. Platí přibližně, že čím je větší plocha a menší hloubka přehradního jezera, tím je problematičtější, neboť se rychle přehřívá, přemnožují se v něm řasy, sinice aj. V ČR to názorně ukazují od počátku těžce kontroverzní Novomlýnské nádrže na Dyji pod Pálavou. Požadavek na jejich případné vypuštění a zbourání by měl mířit především na tyto nížinné přehrady s mělkými přehradními jezery.
Může za to klima?
Nepřekvapivě jsme se od klimaaktivistů, části ekologů a španělského socialistického premiéra Pedra Sanchéze dozvěděli, že za letošní vedro, sucho a lesní požáry v Evropě může klimatická změna, kterou člověk vyvolal masivními antropogenními emisemi skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého CO2.
Nechávám stranou, že zcela ignorují zdaleka nejvýznamnější skleníkový plyn – vodní páru. Ve stejné době si úřady sousedního Portugalska stěžují na rekordní počet 159 trestně stíhaných osob pro žhářství. Podobně je tomu ve Francii, kde je pro podezření ze žhářství trestně stíháno 375 osob, z toho 142 neplnoletých. Že by jim klimatická změna prostřednictvím vedra a sucha přegumovala mozek? To snad ne. Na žháře si stěžují i v dalších státech. Jen ve Španělsku ne. Že by je neměli? Nechce se mi věřit.
Tedy, pokud společnost není s to zatočit se žháři, má to hodně těžké. Ve středověku patřilo žhářství k nejtěžším zločinům a byly za něj vesměs hrdelní tresty.
Palivové nálože
Jak upozornil ekolog Vojtěch Kotecký, krajina gaskoňských Landes mezi ústím řeky Girondy a čtvrtmilionovým městem Bordeaux se považuje za největší uměle vysázený les v Evropě. Tamní neúrodné písčité dumy, kde v létě rostly hlavně vřes, nízké keříky a travnaté stepi, se osazovaly po roce 1857 borovicemi přímořskými, které mají ve svých kmenech mnoho pryskyřice. Ta výborně hoří. Vytvářela se tak velká palivová nálož. Když už jednou začal tamní umělý borový les hořet, bylo velmi těžké požár zastavit. Proto ta úporná bitva s plameny, postupujícími ke čtvrtmilionovému městu Bordeaux. Nakonec se podařilo ohnivou frontu zastavit asi 12 km před tou dobou již značně zakouřeným městem.
Problém palivové nálože je mnohem širší. Nahrazení indiánské péče nepéče o lesy Skalistých hor na západě USA, spojené s množstvím drobných požárů, péčí ochránců přírody, přísně je chránící před požáry, vytvořilo obří palivové nálože, které se neblaze projevily při obřích požárech tamních lesů v posledních dvaceti letech.
Palivové nálože vznikají i v Česku, zvláště v souvislosti s kůrovcovým holožírem. V roce 2019 to byl žalostný pohled nejen na umírající smrkové lesy, ale také na obří hromady větví při cestách v lesích, vytvářející zjevné palivové nálože. Příslušné státní orgány neviděly?
Kůrovcový holožír zásadně zhoršila kontroverzní politika nezasahování do přírodních dějů v národních parcích, ať si kůrovci a jiní škůdci fakticky hospodářské lesy sežerou a zničí. Tak Bendova správa Národního parku České Švýcarsko vytvořila obří palivovou nálož ve svěřeném národním parku. Navíc vědomě nechala začínající lesní požár v létě 2022 rozhořet. Byl z toho největší požár na našem území (vyhořelo přes 1000 ha + dalších 250 ha v sousedním Národním parku Saské Švýcarsko) s rozsáhlými, dosud nevyčíslenými škodami, nejen na přírodě. Shořely i četné vzácné, přísně chráněné ekosystémy.
Co dělat?
Jak se bude vyvíjet klima, netroufám si odhadovat. Při narůstajících extrémech počasí je aktuální usilovat o co nejodolnější ekosystémy včetně lesů. Přes řadu nejistot můžeme mnohá opatření ke zmírnění negativních dopadů klimatických změn dělat už teď:
- Potírat žhářství.
- Na místo převážně monokulturních stejnověkých lesů pěstovat lesy převážně smíšené a různověké. Nevytvářet v lesích palivové nálože.
- Obnovovat mokřady, rašeliniště apod., revitalizovat vodní toky, včetně odstraňování příčných překážek. Ne všechny jezy jsou potřebné.
- K vracení vody do přírody využívat ve vybraných regionech i bobry. Bobr svými hrázemi zvyšuje vodní hladinu a tím i přispívá k zadržování vody v přírodě. Bobry ale lze nechat »pracovat« jen v některých regionech, např. v CHKO Český les či Brdy. Nelze bobry nechat ničit hráze sypaných přehrad (např. Nechranice), rybníků (nejen na Třeboňsku) či protipovodňové hráze větších řek.
- Obnovovat územní systémy ekologické stability krajiny – rozptýlenou zeleň, protierozní meze ad.
- Minimalizovat zábory půdy, zvláště pak za účelem jejího zastavění. Zastavěná plocha není s to vsakovat vodu, čímž zhoršuje hospodaření s vodou. Snaha zrušit ochranu zemědělského půdního fondu je velice špatná.
- Prosazovat šetrné užívání vody, resp. plýtvání s vodou si nemůžeme dovolit.
- Řádně pečovat o jednotlivé složky integrovaného záchranného systému.
Jan Zeman