Víte, co se stalo 13. ledna roku 1584 v Čechách? Nevíte? A 12. ledna téhož roku? Nebo 14. ledna? Nevíte? Nemůžete vědět. Nestalo se totiž nic. Nikdo se nenarodil, nikdo nezemřel, nikde nehořelo, ani lapkové u cest nikoho nenapadli. Prostě ty dny vymizely z kalendáře. Od 6. ledna onoho roku po deset dnů totiž došlo u nás, tedy alespoň v Čechách, podle císařova majestátu k přechodu z juliánského kalendáře na gregoriánský a po 5. lednu tu najednou byl 18. leden a mezi nimi nebylo nic.
Je třeba vysvětlení.Nepřesnosti, které si starý juliánský kalendář přinášel s sebou z desetiletí na desetiletí, vyvolaly potřebu jisté korekce. Kdyby se ovšem nedotkly i církevních svátků, asi by ještě nějaký čas trvalo, než by matematici a astronomové byli vyslyšeni. Ta doba změn přišla do vlády papeže Řehoře (Gregorius) XIII. Základem byl stále starý juliánský. Úprava se týkala jistého časového zpoždění proti pohybu planety a stále se opakujících přírodních cyklů. Bylo nutné přistoupit k zařazení tzv. přestupných roků. Za staletí, která uplynula od doby Julia Caesara, kdy byl zaveden starý kalendář, se čas slunovratu posunul o několik dnů a vůbec neodpovídal skutečnosti. Proto v roce 1582 papež bulou Inter gravissimas zkorigoval nepřesnosti a dal kalendáři přesnější řád. Šlo však o rozhodnutí týkající se křesťanské církve a míst, kam dosahovala její moc. Navíc také místní podmínky mohly komplikovat uplatnění nových pravidel. Gregoriánský kalendář byl tedy na světě, ale ne všude nabyl okamžitě na účinnosti. Okamžitě se to stalo jen ve Španělsku a Portugalsku a následně v katolické Francii. V Čechách tomu bylo ve výše zmíněné dny, ve Slezsku o týden později a na Moravě pak došlo k půlročnímu zpoždění. Přitom nebýt rozhodnutí císaře, protestantská většina naší země by na změnu tehdy nepřistoupila a na sněmu, jenž o ní jednal, ji dokonce předběžně odmítla.
Ony náboženské rozpory ovšem ovlivnily rozhodování i v jiných zemích. V Anglii a ve Švédsku odsunuly přijetí gregoriánského kalendáře až na polovinu 18. století. Stejný termín bychom zaznamenali u všech zemí závislých na Británii.
Protože ani carské a Kerenského Rusko gregoriánský kalendář neakceptovalo, k revoluci, jíž nazýváme Říjnovou, došlo vlastně kalendářně později. 25. říjen, jak ukazoval v ten den juliánský kalendář, je vlastně totožný se 7. listopadem podle gregoriánského přepočtu. Tohoto momentu se občas užívá v protiříjnové propagandě, aby se ukázalo, jak zaostalý a lživý je projekt socialismu a Rusko vůbec. Nešlo však jen o tuto revoluční zem, ale například ve dvacátém století ho teprve převzaly také Čína, Albánie, Litva, Bulharsko, Estonsko, Turecko. Termín, kdy nová sovětská vláda nařídila přechod na gregoriánský kalendář (31. ledna až 14. února 1918) byl však dřívější než v případě Ukrajiny, Jugoslávie, Rumunska či Řecka, ad. Některé země pak přistoupily na gregoriánské členění docela nedávno, například Saúdská Arábie (2016). Navíc v některých místech Spojených států tamní obyvatelé stále ještě nový kalendář zcela programově odmítají. Samotné USA jako takové ho přijaly v roce 1752.
Pokud jde o církve, pak anglikánská se připojila s jistým zpožděním, stejně jako z politických a náboženských důvodů evangelíci, kteří ho dokonce desetiletí odmítaly. Pravoslavná si pak dodnes zachovala kalendář juliánský. Kromě toho ovšem existují i kalendáře jiné, kterými se řídí např. muslimské země a židé. V mezinárodních a obchodních záležitostech se ovšem i ony podřizují tomu, který vešel v platnost v roce 1582 a u nás pak přesně před pěti sty čtyřiceti lety, i když podle jednotlivých zemí trochu rozdílně.
A ještě poznámka. I gregoriánský kalendář už musel být korigován, protože se ukázalo, že ani on není zcela přesný. Ale to už neznamenalo takovou změnu, aby musel být podstatně upraven.
Jaroslav Kojzar
Diskuze je uzavřena.