Ve Spojeném království (UK) hrozí recese, v roce 2023 zažilo slabé hospodářské výsledky a ani příští rok nevypadá slibně.
Inflace v zemi se již více než dva roky pohybuje na vysokých hodnotách a krize životních nákladů se tak stala žhavým tématem napříč celou zemí. Index spotřebitelských cen (CPI) se za 12 měsíců do listopadu 2023 zvýšil o 3,9 procenta, zejména díky poklesu cen pohonných hmot a pomalejšímu růstu cen potravin.
Jednalo se o nejnižší hodnotu od září 2021, která se snížila ze 41letého maxima 11,1 % v říjnu 2022. Pokles inflace uvítaly domácnosti i podniky v zemi.
Nižší inflace však nemusí nutně znamenat nižší ceny, pouze to, že rostou méně rychle.
»Samotný rozsah a trvání krize životních nákladů znamená, že jakákoli prohlášení o vítězství v boji za zkrocení inflace jsou předčasná. Domácnosti stále pociťují tlak,« uvedla Lalitha Tryová, ekonomka z think tanku Resolution Foundation.
Podle think tanku byly ceny potravin v listopadu 2023 o 29 % vyšší než v září 2021 a ceny energií o 66 %. V nedávném průzkumu nadace Resolution Foundation dvakrát více rodin uvedlo, že se jejich finanční situace během podzimu zhoršila.
Také míra inflace 3,9 procenta je stále téměř dvojnásobkem dvouprocentního cíle Bank of England. Banka očekává, že se index spotřebitelských cen vrátí k dvouprocentnímu cíli do konce roku 2025.
Základní úroková sazba se v současné době nachází na 15letém maximu 5,25 procenta, což je výsledek 14 po sobě jdoucích navýšení úrokových sazeb, která banka provedla od prosince 2021 s cílem zmírnit prudce rostoucí inflaci. Mnoho domácností se potýká jak s vyššími úrokovými sazbami, tak s rostoucími cenami.
Pomalý hospodářský růst mezitím zvyšuje tlak na centrální banku.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojeného království ve třetím čtvrtletí 2023 klesl o 0,1 % a v říjnu se snížil o 0,3 %.
Centrální banka očekává, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 a 2024 bude HDP země zhruba stejný a v roce 2025 pak vykáže mizivý růst o 0,25 %.
»Rok 2024 bude pro Spojené království dalším rokem slabého růstu, protože tlak vyšších úrokových sazeb nadále snižuje kupní sílu domácností a zvyšuje tlaky na podnikové náklady,« uvedla Anna Leachová, zástupkyně hlavního ekonoma Konfederace britského průmyslu (CBI).
Také některé podnikatelské průzkumy nevěstí nic dobrého. Index nákupních manažerů ve stavebnictví S&P Global/CIPS UK Construction Purchasing Managers‘ Index zaznamenal v listopadu hodnotu 45,5, což je méně než 45,6 v říjnu a méně než hodnota 50,0, která se nezměnila již třetí měsíc po sobě.
Téměř polovina firem tvrdí, že náklady na půjčky mají negativní dopad na jejich podnikání, ukázal zářijový průzkum Britské obchodní komory (BCC). »Firmy nám každý den říkají, že mají potíže se splácením dluhů a obtížně si berou úvěry,« uvedl generální ředitel BCC Shevaun Haviland.
Mezi další výzvy pro britské podniky patří obchodní bariéry s EU a přetrvávající nedostatek pracovníků. »Podniky zoufale potřebují jasný, dlouhodobý plán růstu, který by stanovil vizi pro infrastrukturu, dovednosti a ekologické inovace,« uvedla BCC.
Profesor Patrick Minford, ekonom z Cardiff Business School, rovněž poukázal na to, že daně, které vláda enormně zvýšila, zničily dlouhodobé vyhlídky růstu ve Spojeném království.
Velkou chybu udělala vláda při zvyšování daně z příjmů právnických osob, »což je velmi kritická daň pro podnikatelskou důvěru a pobídky,« uvedl Minford a dodal, že podnikatelské pobídky poškozuje také skutečnost, že se nepodařilo valorizovat hranici daně z příjmů, čímž se stále více lidí dostává do velmi vysokých mezních daňových sazeb.
Vláda »uvažuje velmi krátkodobě a snaží se snížit veřejný dluh zvyšováním daní, místo aby se držela pevných daní a udržovala je na nízké úrovni s cílem obnovit dlouhodobý růst,« řekl.
(Xinhua)