Vítězství Fica prohlubuje mezinárodní izolaci ČR

Volby na Slovensku naštěstí dopadly v rámci možností podle očekávání (komentujeme zde), byť dezinformační tsunami zpoza oceánu jelo po celou dobu jejich průběhu na plné obrátky a všemožně se snažilo přesvědčovat voliče, že Ficův SMER prohrává a prohraje.

»Přesně podle mojí předpovědi z večera (sobotního – 30. 9. 2023) došlo na zopakování skandálu z roku 2016 z Velké Británie, kde průzkumové agentury dopředu a chybně oznámily, že Britové si odhlasovali v referendu setrvání v EU. Po sečtení hlasů to bylo ale přesně obráceně a Britové si odhlasovali brexit. Nyní se totéž stalo na Slovensku, kde americká televize Markíza chybně označila v exit pollu za vítěze Progresivní Slovensko (Partnery Soroše),« komentoval šéfredaktor aeronet.news pan VK.

Přidržím-li se toho, že Fico splní to, co deklaroval v předvolební kampani a konec konců i v exkluzivním rozhovoru pro iportaL24.cz (zde), na Slovensku lze nejbližší vývoj odhadnut vcelku snadno. Dojde k masovému omezení vojenské a jiné podpory Ukrajině, výrazně se změní strategie vůči migrantům a budoucí předseda vlády bude žalovat prezidentku Čaputovou. Nepochybuji ani o tom, že nová slovenská vláda obnoví obchodní kontakty s Ruskou federací, zejména co se strategických surovin týká. Toto všechno je poměrně čitelné.

Já však položím jinou, neméně zásadní otázku: Jaký dopad bude mít volební výsledek na Slovensku pro Českou republiku? Nejde mi ani tak o oficiální vztahy, které notně nabourali prezident Pavel, ministryně obrany Černochová, ministr zahraničí Lipavský, premiér Fiala a další. Nemyslím si ani, že se Fico aspoň zpočátku extra přetrhne, aby se pokusil o jakési narovnání – z české strany nic takového neočekávám. Notabene – Slovensko nás v podstatě k ničemu nepotřebuje.

Spíš jde o to, a iportaL24.cz na toto nebezpečí upozorňuje dlouho a permanentně, že Česká republika se zejména kvůli své nekritické proukrajinské, resp. silně protiruské politice ocitá v mezinárodní izolaci, kterou Ficovo vítězství ještě prohlubuje. Podívejte se na mapu, s kým sousedíme a jak se u našich sousedů v posledních týdnech či měsících mění vztah k rusko-ukrajinskému konfliktu, resp. k samotné podpoře Zelenského pronacistické junty. Polsko z pomoci oficiálně vycouvalo, Rakousko se nijak vehementně neangažovalo nikdy a Německo to hraje na obě strany od počátku, navíc kancléř Scholz dostává drsné kapky už i od členské základny své mateřské politické strany, natož pak od těch, kteří ho nevolili (zde).

Z jiného úhlu pohledu nazíráno lze bez přehánění konstatovat, že Česká republika je dnes jedinou zemí v Evropě, která se takto hystericky staví na stranu kyjevského režimu, vedena rovněž hysterickou nenávistí vůči Moskvě.

Jedna věc je, co si z prstů cucá český mainstream, a druhá věc je realita. A ta je právě taková, jakou jsem ji teď popsal. Dnes už aby se člověk bál a styděl kdekoli v Evropě říct, že je z Česka.

Zatímco všude po Evropě si občané dokázali aspoň trochu dupnout, aby je Zelenský nesežral od hlavy k patě, český občan ze sebe dělá šaška a 60 minut si symbolicky myslí, že celostátně stávkuje. Nebo si jde jednou za čtvrt roku provětrat hlasivky na Václavák.

Závěr: brzy se nás celá Evropa začne štítit. Nikdo nám nic neprodá – kdo by chtěl spolupracovat s mršinou, že? – a my tu pozdecháme hlady, poněvadž sami nic nemáme, poněvadž jsme všechno a dávno darovali, rozkradli, zašmelili…

Ale abych skončil aspoň trochu nepesimisticky – gratuluji panu Robertu Ficovi a jeho SMERu k volebnímu výsledku a přeji jemu, všem opravdovým Slovákům a i sobě, aby se nad Tatrou už konečně zablýsklo. Pořádně!

Jan Čech