Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán znovu získá Náhorní Karabach, naprostá většina Arménů, kteří tam žijí, odejde, uvedly úřady. Faktické vedení regionu prohlásilo, že není jasné, kdy se jim podaří uprchnout do Arménie, informoval britský zpravodajský kanál Sky News.
Téměř všech 120 000 Arménů žijících ve válkou rozvráceném Náhorním Karabachu odejde do Arménie, oznámilo faktické vedení regionu poté, co Ázerbájdžán znovu získal kontrolu nad tímto separatistickým regionem. Arméni tvrdí, že se obávají represí a etnických čistek, což Ázerbájdžán důrazně popírá.
David Babayan, poradce Samvela Shahramanyana, prezidenta samozvané Republiky Arcach, což je arménský název pro tento region, varoval před masovým exodem a tvrdí, že jeho lidé nebudou součástí Ázerbájdžánu.
»Naši lidé nechtějí žít jako součást Ázerbájdžánu, 99,9 % z nich raději opustí naše historické země,« řekl. »Osud našeho ubohého lidu vejde do dějin jako hanba a potupa pro arménský národ a pro celý civilizovaný svět.« Dodal, že není jasné, kdy se Arméni přesunou Lačinským koridorem, který spojuje území s Arménií, kde premiér Nikol Pašinjan čelí výzvám k rezignaci za to, že nedokázal Karabach zachránit.
Mezitím do regionu dorazila dlouho očekávaná pomoc po údajné devítiměsíční blokádě ze strany Ázerbájdžánu, která měla Arménům ztenčit zásoby potravin, pohonných hmot a léků. Ázerbájdžán opakovaně prohlásil, že civilistům se nic nestane – ačkoli podle zpráv mohli někteří zemřít a obytné budovy byly při posledním útoku poškozeny.
Velvyslanec země ve Velké Británii Elin Sulejmanov odmítl tvrzení, že by jeho země region »etnicky vyčistila«. »To je naprostá nepravda. Za prvé, nenabízíte potraviny a pomoc lidem, na kterých hodláte uplatnit etnickou čistku,« uvedl pro Sky News. »Za druhé, etnické čistky v 90. letech 20. století prováděla Arménie. Důvod, proč dnes v regionu žijí pouze Arméni, je ten, že Arméni provedli etnickou čistku na všech ostatních. Před rokem 1990 to byl rozmanitý region,« dodal. »Nechceme dělat to, co dělali oni nám, chceme tuto komunitu integrovat do rozmanité struktury ázerbájdžánské společnosti.«
Na otázku, zda by mohl nastat mír, odpověděl: »Samozřejmě, že může být mír, po druhé světové válce byl v Evropě mír, lidé se vzájemně bombardovali a teď jsou mezi sebou přátelé.«
Potenciální exodus z Karabachu představuje další zvrat v bouřlivé a krvavé historii regionu, kde Arméni i Ázerbájdžánci v průběhu let velmi trpěli.
Stovky tisíc Ázerbájdžánců byly vysídleny po první válce v letech 1988-1994, kdy arménské síly ovládly region a obsadily okolní oblasti.
Osud posledních vysídlenců z konfliktu zůstává nejasný, ale Pašinjan v nedělním projevu k národu řekl, že Arménie je připravena přijmout všechny krajany z Karabachu.
(cik)
Diskuze je uzavřena.