Víkendová anketa aneb Bylinkové desatero místo Válka

Máme malér s léky jako hrom. Radiolog Válek, toho času ministr zdravotnictví, zasvěceností do problematiky na úrovni toho Výborného ze stáje žel lidovecké, se tím ani nijak netají. »Ve všech lékárnách prostě penicilin nebude,« nechal se slyšet tenhle novodobý Cvach. Ten Dietlův aspoň uměl držet háky, ten Fialův neumí v podstatě vůbec nic. Na radiologii a nukleární medicíně se toho až zase tolik pokazit nedá, když tu kliniku s tímto zaměřením v brněnské FN jen s prominutím řídí… Kdo jiný, než tohle, by se taky mohlo chytit za ruku s Pekarovou, že jo?

V každém marketu sice civíme na haldy naštosovaných banánů, ale co když např. cukrovkáři zůstanou bez inzulinu? Permanentně vysmátý Vlastík zatím sice avizuje průšvih s penicilinem, jenže věřte těmto pochybným existencím, že vám říkají celou pravdu? Za socialismu bylo banánů sice poskrovnu, zato většinu základních léků jsme si vyráběli sami. Jenže státní farmaceutické podniky postihl po zednářském puči v listopadu 1989 stejný osud jako celé československé hospodářství a dnes už jen žebráme v zahraničí, zda nám sem aspoň něco milostivě dodají.

Dodají, jo, ale jen když se jim bude chtít a budeme hodní. Jinak si budeme muset s proticovidovými vakcínami vystačit na všechny nemoci. O zdraví populace nejde, neboť už poručík Hamáček v Černých baronech říkal vojínu Kefalínovi, že lidí je na světě jako sraček. Akorát že nyní ty sračky světovému establishmentu už výslovně překážejí. Tak proč se stresovat nějakými léky, což Vlastimile?

Ovšem pravdou je i to, že dnešní civilizace, majíc samu sebe za tu nejdokonalejší, co zde kdy existovala, požívá tuny léků, aniž by musela. Jen s nepatrnou nadsázkou by se dalo říct, že dnešní společnost (chcete-li ona nejvyspělejší civilizace) je na lécích (jakýchkoli) doslova závislá, že tu vlastně svobodně pobíhají milióny a milióny narkomanů, na něž se jako na narkomany nehledí, byť by se sakra mělo.

Jestli znáte televizní seriál Doktor Martin s Miroslavem Donutilem v hlavní roli, určitě si vybavíte hned několik scén, kdy si občané Protějova (tak se jmenuje ona beskydská víska, v níž se děj odehrává) po Martinovi doslova vynucovali prášky na všechno.

Víte co? Já vám tuhle víkendovou anketu troch zjednoduším, udělám ji netradičně. Dávám vám na výběr ze dvou možností:

1. Jestli se dál chcete přežírat léky krom těch životně nejnutnějších, ničit si jimi zdraví, nechat se strašit Válkem a být závislí na libovůli zahraničních farmaceutických firem a distributorů, co z toho chemického svinstva, často s hrozivými vedlejšími účinky, o nichž řadový polykač prášků nemá ani ponětí, do vás nacpou, odfajfkujte si tento bod č. 1 a rozloučíme se.

2. Pokud ale nechcete být zajatcem chemických pokusů skrze rádoby léčivé přípravky, zůstaňte s námi na webu iportal24.cz ještě následujících pár řádku. Ty obsahují rady, jak sbírat bylinky. Zamyslete se, zda léky potřebujete úplně na všechno, nebo zda by nestálo za to, vrátit se o desítky let nazpět a vzkřísit zašlou přirozenost podkrkonošských babek kořenářek, které si věděly rady s kdejakou bolístkou…

»Lékař léčí, příroda uzdravuje.« (Hippokrates)

1. Ke sběru bylinek volte místa, které jsou dle vašeho uvážení co nejméně znečištěna civilizací (vyhněte se těm zaprášeným v blízkosti komunikací, skládek, průmyslových oblastí…). V naší krásné zemi jsou stále nádherná místa, která nabízejí své dary ať ke sklizni, či k pouhému pokochání. Ten, kdo si zoufá nad vzdáleností a nad nedostatkem času, nemívá v srdci lásku k bylinám, většinou touží jen po rychlém zážitku.

2. Na sběr bylinek si připravte nůžky, nůž, motyku, proutěný košík, event. papírovou tašku, někdy se vám budou hodit i rukavice. Bylinky nikdy nesbírejte do plastových sáčků a ihned po návratu domů je rozložte nebo zpracujte jiným způsobem.

3. Bylinky sbírejte za slunného počasí (zhruba mezi 10. až 16. hodinou). Mějte na paměti, že slunce »vytahuje sílu bylinky« směrem nahoru, po západu obsah účinných látek klesá zpět do kořene.

4. Rostlinky sbírejte opatrně, některé nelze utrhnout, aniž bychom je vytrhli ze země. Používejte proto nůžky či nůž. Nesklízejte celou úrodu, myslete na včelky a další obyvatele louky, v jarních dnech jsou bylinky jejich první potravou. Myslete i na to, že příští roky budete chtít také bylinky sklízet, zanechávejte alespoň polovinu rostlinky, aby mohla dozrát a vysemenit se.

5. Kořeny sbírejte vždy na jaře, nežli se síla rostlinky vydá do zelené části, nebo na podzim, kdy rostlina odkvetla a zase se ukládá k odpočinku. Ideální denní doba je ráno při východu nebo večer po západu slunce. Pokud neumíte rostlinku identifikovat, pozorujte ji po celý vegetační cyklus a klidně si počkejte na podzim nebo na příští rok.

6. U bylinek, ze kterých se sklízejí jen listy – myslete na to, že největší sílu mají před tím, než si rostlina utvoří květy. U některých druhů se sklízí celá kvetoucí nať – tam seřezávejte rostlinky asi 20 cm dlouhé. Květy sbírejte čerstvě nakvetlé (starší květy při sušení zhnědnou a tím se znehodnotí). Sušte nejlépe rozprostřené ve stínu při teplotách do 40°C.

7. Kořeny řádně omyjte, nakrájejte a sušte nejlépe při umělém teple do 45 °C.

8. Usušené bylinky rozemněte mezi prsty, (správně usušené šustí a drolí se) a uložte nejlépe do skleněných nádob s uzávěrem. Papírové či plátěné sáčky nedoporučuji, některé bylinky v nich vlhnou a plesniví, jiné vám mohou znehodnotit moli. Plody sbírejte zralé, nepoškozené, např. šípek k sušení se sbírá tvrdý, k dalšímu zpracování – do marmelád, likéru, vín je kvalitnější po prvním mrazíku (stejně tak jako trnka nebo plody hlohu).

9. Rozmyslete si, jak budete bylinky zpracovávat. Lze je zamrazit, naložit do lihu jako tinkturu, proložit cukrem na sirupy, zpracovat do bylinkových cukrových medů či marmelád, vyrobit z nich mazání, oleje, ale i výborné likéry či bylinková vína.

10. Vše si popisujte, není nic horšího než hromada sušených bylin, které vypadají a nakonec i voní stejně.

(Za tyto vzácné informace děkujeme webu bylinkyproradost.cz – redakčně upraveno a kráceno.)

Mně už nezbývá, než vám tradičně popřát fajnový víkend, třeba se šálkem lipového čaje a vrchovatou lžičkou lesního medu… Kam se na tuhle pochoutku hrabe rozpustný celaskon.

Pavel Votruba

Související články

1 KOMENTÁŘ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy