Těžba dřeva v tuzemských lesích loni klesla meziročně o 5,1 milionu metrů krychlových na 25,1 mil. m3 (bez kůry), stále se však pohybuje v rámci nejvyšších těžeb dřeva v historii České republiky. Zalesňování přitom bylo druhé nejvyšší za poslední tři desetiletí. Uvádí to ve svém článku »Intenzivní obnova lesů pokračuje«, zveřejněném v letním dvojčísle časopisu Statistika&My, Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu.
Výměra lesních pozemků se loni podle něj téměř nezměnila, podle údajů z katastru činila 2 680 372 hektarů, což představovalo 34 % celkové výměry ČR. »Na území našeho státu ovšem nejsou lesy rovnoměrně rozmístěny. Největší výměru lesních pozemků zaujímal s výraznou převahou Jihočeský kraj (381 035 ha), zatímco nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře kraje měl Liberecký kraj (44,7 %),« píše Kahuda.
Státní lesy tvořily 53,9 % celkové rozlohy lesů, samotný státní podnik Lesy ČR spravoval 44,4 % všech lesů, doplňuje. Postupně podle něj »dochází k obnově lesů na holinách vzniklých během kalamit, přesto plocha lesních pozemků bez porostu zůstává nezanedbatelná«.
Těžba dřeva byla zhruba na úrovni roku 2018
»Loňský objem vytěženého dřeva dosahoval podobné úrovně jako v roce 2018,« konstatuje Kahuda a dále uvádí podrobnější údaje. V rámci nahodilé těžby, ve které se nadále zpracovávala hlavně kůrovcová kalamita, se vytěžilo 19 776 tis. m3. Podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva se opět snížil a loni poprvé od roku 2018 klesl pod 80 procent (na 78,8 %). Nejvyšší podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva daného území (93,8 %) byl v Kraji Vysočina, odkud pocházela čtvrtina dřeva (5004 tis. m3) z celkové nahodilé těžby. Další největší územní podíly na celkové nahodilé těžbě v Česku byly zaznamenány ve Středočeském kraji včetně Prahy (12,2 %) a v Plzeňském kraji (10,9 %).
Těžily se především jehličnaté dřeviny (23 050 tis. m3; 91,8 % celkové těžby), těžba listnatých dřevin ve výši 2060 tis. m3 se zvýšila oproti předchozímu roku o 33,6 %. Z jednotlivých dřevin dominoval smrk (79,5 %), dále s velkým odstupem následovaly borovice (8,9 %), buk (3,5 %) a modřín (2,5 %).
»Oproti běžné situaci jsou stále nadměrně zastoupeny jehličnany, především smrk. Jedná se o následek kalamity, jíž podléhají především tyto dřeviny. Odhaduje se, že celkový objem vytěženého dříví byl i v roce 2022 vyšší než jeho přírůst v lesních porostech. Vychází se z předpokladu, že v posledních letech došlo k poklesu u přírůstu, bylo identifikováno více oslabených nebo uschlých stromů (souší), což se negativně promítá do slabšího přírůstku objemu dřevní hmoty stromů v lesích,« uvádí Kahuda.
Nejvyšší objemy vytěženého dříví byly zaznamenány v Kraji Vysočina, Jihočeském a Středočeském kraji včetně Prahy. Kraj Vysočina zaujímá první místo na žebříčku krajů již pátý rok za sebou. Intenzita těžby zde dosáhla 25,7 m3 dřeva na hektar lesních pozemků, zatímco celostátní průměr byl 9,4 m3/ha. Nejvíce listnatých dřevin se těžilo v krajích Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém, těžba listnáčů v těchto krajích představovala téměř polovinu veškeré těžby listnatých dřevin v Česku.
Těžba dřeva bez kůry (v mil. m3)
V umělé obnově lesů mírně převažovaly jehličnany
Loňská plocha zalesňování (obnova lesa a zalesnění sadbou a síjí) byla podle Kahudy na podobné úrovni jako v předchozím roce. Oproti roku 2021 došlo k mírnému poklesu o 1,7 % na 39 970 ha. Jedná se o druhou nejvyšší hodnotu v období po roce 1964.
V rámci zalesňování zcela převažuje sadba. Její podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 99 % a loni činil 99,1 %. Síje (zalesňování s využitím osiva) se tak nadále uplatňuje velmi sporadicky a při zalesňování se používá zejména sadební materiál lesních dřevin (zjednodušeně sazenice). Nejvíce (63 613 tis.) se spotřebovalo sazenic buku (28,2 % všech sazenic) a dubu (23,3 %). Podíl smrku je stále poměrně vysoký, loni představoval 19,9 % všech sazenic, v roce 2021 to bylo 19,7 %.
Loni mírně převažovala plocha zalesňovaná jehličnatými dřevinami, které byly použity na 50,6 % (20 206 ha) celkové zalesňované plochy. Předchozí tři roky přitom převládala plocha zalesněná listnáči. Intenzivní využívání listnatých dřevin přirozeně vede k druhově pestřejším a odolnějším lesům. Z jednotlivých dřevin zaujímal největší zalesňovanou plochu smrk (31,7 %), dále buk (20 %), dub (15,1 %) a borovice (7,4 %). V posledních letech je patrný nárůst využití modřínu, jeho zastoupení představovalo pět procent na celkovém zalesňování (předloni 3,8 %).
Nejvíce se zalesňovalo v Kraji Vysočina (9153 ha; 22,9 % celkového zalesňování v Česku), a to s mírnou plošnou převahou jehličnanů (53,9 %). Kraj Vysočina tak loni opět dosáhl prvenství nejen v těžbě dřeva, ale i v zalesňování.
Zalesňování (v tis. ha)
Přirozená obnova lesů byla rekordní
»Kromě zalesňování sadbou a síjí se využívá i přirozená obnova lesa, která je považována za nízkonákladovou variantu obnovy lesa. Při její aplikaci je nutné respektovat a podporovat přírodní procesy a schopnost obnovy původního lesního porostu (stromů), zejména nálet a opad semen nebo plodů. Samozřejmě i při tomto způsobu obnovy se musí přihlížet k vhodnosti lokálních podmínek, aby mohl být využit její potenciál,« vysvětluje Kahuda.
Minulý rok podle něj došlo k meziročnímu navýšení plochy přirozené obnovy lesa o 10,7 % na 10 088 ha. Dle dostupných údajů se jedná o rekordní hodnotu v historii ČR. Skokový nárůst je patrný zejména mezi lety 2020 a 2021. V přirozené obnově nepatrně převažovaly listnáče (50,6 %), z dřevin se nejčastěji využíval smrk (39 %) a buk (22,9 %). »Významně se uplatňuje také bříza (12,2 % celkové přirozené obnovy), která je typickou pionýrskou dřevinou. Pionýrské dřeviny s jejich schopností přirozené obnovy mají své místo i při zalesňování holin po kalamitách, vylepšují porostní prostředí dané lokality,« doplňuje Kahuda. Nejvíce se přirozená obnova lesa podle něj uplatnila v krajích Olomouckém (13,5 %), Moravskoslezském (13 %) a v Kraji Vysočina (11,8 %).
(ici)