SPORTOVNÍ VÍKEND ZBYŠKA KUPSKÉHO: Válka Válka a Haška, kolečkáři a vítězství Remka

»Dlouho« se na tomto místě neobjevilo něco o brankářské legendě. Ale není mou vinou, že pravidelně vypouští perly, které si prostě zasluhují jeho přítomnost v těchto místech. Až mě skoro zaráží, že nebýt jeho, neměl bych skoro o čem psát…

Po přečtení následujícího textu by se chtělo radovat – asi je vše v pořádku, když autor neřeší to, co by měl ze své pozice řešit, ale věnuje se něčemu naprosto jinému: »Dmitrij Jaškin se loni rozhodl, že bude hrát hokej v ruské KHL. Je to jeho svobodné rozhodnutí. Stal se ale tak hráčem, který slouží ruské propagandě. A nestyděl se ani v předvečer výročí ruské invaze na Ukrajinu nastoupit v ‚armádním dresu‘ a zapojit se do podpory ruské agrese. A teď má ještě tu drzost vyprávět, že má zájem reprezentovat Českou republiku a tvrdit, že nechápe, kde je problém?! To by byla ostuda a plivnutí do tváře těm ukrajinským sportovcům, kteří aktuálně brání svou vlast, nebo při její obraně padli,« napsal na Twitter ministr zdravotnictví VlVá.

Nehodlám ho »peskovat«, proč se věnuje hokeji – ano, je to jeho svobodné rozhodnutí, jak sám použil tato slova.

Mnohem víc mě překvapila velmi ostrá reakce asi největšího kritika Ruska: »Pane Válek, kde berete tu drzost toto napsat. Já s jeho jednáním též nesouhlasím. Ale vy jste člen vlády a vy byste (s ostatními poslanci) nás (občany a spojence) měli před tímto jeho nebezpečným jednáním chránit! Ani po 475 dnech války nejste schopni přijmout zákon! Proberte se!«

Bývalý gólman DoHa dlouhodobě volá po zavedení zákona zakazujícího práci českých občanů v Rusku, ale na něco evidentně zapomněl. V říjnu 1989 »kroutil« vojnu v Jihlavě a počítal, kolik let ještě bude hrát československou ligu, než bude moci přestoupit do zahraničí. Možná ale přemýšlel o krocích, jak to uspíšit, což by v tehdejší době znamenalo nevrátit se z nějaké zahraniční cesty a konec v reprezentaci.

Jenže pak nastaly velké změny a 6. listopadu 1990 nastoupil k prvnímu zápasu v NHL. Vzhledem k tomu, že je ročník 1965, spočítejte si každý sám, o kolik let předběhl děj, kdyby se na konci roku 1989 »nic« nestalo a stále platila pravidla, která tehdy platila. A tento člověk nyní zuří, že není zákon zakazující práci českých občanů v zemi, která je nyní na »indexu«, podobně, jako byly před rokem 1989 jiné státy…

Proč to vše píši ve Sportovním víkendu? On se totiž tomu tématu dnes věnoval prezident PePa v pořadu CNN Prima NEWS Partie Terezie Tománkové. Obhajoval tam svá nedávná slova v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. »Všichni Rusové žijící v západních zemích by měli být mnohem více sledováni než v minulosti, protože jsou občany země, která vede agresivní válku,« pronesl mj. Zdá se, že tito dva pánové si velice dobře rozumějí…

DoHa ovšem vyrukoval třeba i na Vjačeslava Fetisova. Ten se v týdnu ostře ohradil proti »opomenutí« ruských hokejistů na gratulaci IIHF a asi nejen tím si řekl o reakci bývalého brankáře: »Milý Vjačeslave, byl jste jedním z nejlepších obránců, kteří kdy hráli hokej, takže si vás hokejový svět bude navždy pamatovat. Ale všichni si vás můžeme pamatovat také jako člověka, který podporoval válečného zločince Putina, ruskou imperialistickou válku a ruské zločiny, včetně genocidy ukrajinských dětí. A tím jste se stal spoluodpovědným za to všechno, včetně statisíců mrtvých a zmrzačených Ukrajinců a vašich ruských spoluobčanů. Nebo na vás můžeme vzpomínat jako na statečného Vjačeslava, který se v osmdesátých letech postavil Tichonovovi a dokázal hlasitě nesouhlasit s fašistou Putinem a ruskou imperialistickou válkou. Záleží jen na vás, co skutečně chcete. Držím vám palce.«

Ale pojďme k něčemu, co se odehrávalo celý tento týden a vyvrcholilo před několika okamžiky. Rád sleduji přenosy z cyklistických závodů – kvůli záběrům »ze vzduchu« na různá světová místa. Tento týden se jel etapový závod Kolem Švýcarska. Jenže ve čtvrtek se stalo něco, co všichni vidí jen velice neradi. Ošklivý pád. Jenže to nebylo ještě to nejhorší. V nemocnici ve švýcarském Churu podlehl svým zraněním z páté etapy závodu domácí Gino Mäder. Šestadvacetiletý cyklista spadl ve sjezdu z průsmyku Albula, upadl do bezvědomí a přes snahu záchranářů i lékařů se jej už nepodařilo přivést k životu. Mäder byl členem týmu Bahrajn-Victorious. Organizátoři se rozhodli páteční šestou etapu zrušit, odjelo se jen závěrečných 20 kilometrů formou společné jízdy na Mäderovu památku:

Sobotní etapu ovládl úřadující mistr světa Remco Evenepoel. Celý peloton projel pohromadě trasou z Tübachu až pod poslední stoupání na Ottenberg, na jeho vrcholu zaskočil člen stáje Soudal-Quick-Step soupeře a sólově si dojel pro triumf. V cíli pohledem k nebi a rukou na srdci výhru věnoval Mäderovi.

Dnes se jela závěrečná individuální časovka, ve které hájil žlutý dres pro vedoucího závodníka jezdec Trek-Segafredo Mattias Skjelmose. Dvaadvacetiletý cyklista měl náskok osmi sekund na Felixe Galla, osmnácti na Juana Ayusa a 46 na velkého favorita jízdy proti chronometru – zmiňovaného Remka Evenepoela.

Protože se startovalo od posledního v celkovém pořadí, logicky první z nich dorazil do cíle právě Evenepoel – o 15 vteřin porazil průběžně vedoucího Švýcara Bissegera. Ayuso ho však porazil o osm vteřin a Belgičan měl po nadějích na celkové vítězství. S velkým očekáváním se v cíli vyhlížel mladý Dán – ten dorazil sice se ztrátou devět vteřin na Španěla, ale přesně takový náskok mu v celkovém pořadí nakonec zbyl. Stal se tak prvním Dánem, který vyhrál závod Kolem Švýcarska. Ale v očích mnohých je asi vítězem za ten emotivní průjezd včerejším cílem Belgičan.

Cyklistika je totiž zvláštní sport. Nejen, že se u něj může i sedět. Nejen, že cyklistům někteří říkají kolečkáři a mnozí pro ně nemají jiný název než bobulkáři, ale třeba ve 4. etapě italského Baby Giro (verze slavného Giro d’Italia pro jezdce do 23 let) bylo 31 závodníků diskvalifikováno za to, že se při stoupání na kopec Stelvio drželi týmových aut i policejních motorek:

Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.