Hromadná ubytovací zařízení v tuzemsku zaznamenala v letošním prvním čtvrtletí podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziroční nárůst jak počtu příjezdů, tak i přenocování. Hostů se v nich ubytovalo 3,8 milionu, o třetinu víc než ve stejném období loni, a strávili zde 9,9 mil. nocí, což znamená meziroční nárůst o 26,4 procenta.
»Počet zahraničních návštěvníků se zvýšil bezmála o 90 % a také domácích hostů se ubytovalo více než loni,« uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ. Celkem bylo domácích hostů 2,1 mil., zahraničních pak 1,7 mil. Domácí hosté také mírně převažovali v počtu přenocování, který již v jejich případě o pět procent přesáhl výsledek z 1. čtvrtletí 2019, tedy z období před pandemií.
Hotely zaznamenaly zvýšení celkové návštěvnosti na 2,9 mil. příjezdů (o 43,4 %). V penzionech se ubytovalo přes půl milionu hostů (+10 %). Podíl ostatních ubytovacích zařízení pak byl asi desetinový.
Nejvíc hostů bylo tradičně z Německa
»Návštěvnost se po kovidové krizi pozvolna zvyšovala, ale v porovnání s rokem 2019 nebyla ještě na stejné úrovni. Provozovatelům stále chyběla pětina zahraniční klientely, která do ČR před krizí jezdila,« doplnil Pavel Vančura, vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.
Zahraničních hostů (podle státního občanství) bylo jako obvykle nejvíce z Německa. Němci stále tvořili asi čtvrtinu zahraniční klientely (438 tisíc příjezdů). Druhou nejpočetnější skupinou byli návštěvníci ze Slovenska (154 tis. příjezdů). Třetí byli hosté z Polska (133 tis. příjezdů). Další příčky obsadili občané z Británie a Severního Irska a z Itálie.
Nejasnosti kolem turistů z Ukrajiny
ČSÚ ke zveřejněným výsledkům v souvislosti s »ukrajinskou krizí« opět připojil poznámku následujícího znění: »Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.«
»Dobrou zprávou je, že turistů v ČR, srovnáme-li letošní 1. čtvrtletí s tím loňským, bylo o 36 % víc. V hromadných ubytovacích zařízeních se v lednu, únoru a březnu 2023 celkem ubytovalo téměř 3,8 milionů lidí, z toho bylo cca 2,1 milionů rezidentů a cca 1,7 milionů hostů ze zahraničí. Z čísel je zřejmý návrat cizinců do ČR, který jsme i v kontextu s obnovením přímých leteckých spojů předpokládali a velmi vítáme. Meziročně se u nás ubytovalo o 87 % zahraničních turistů víc, nejvíc se jednalo o hosty z Německa, Slovenska a Polska a rýsuje se také návrat turistů z Asie. Lidé z Jižní Koreje a ostatních asijských zemí v tabulce návštěvnosti ČR v letošním 1. kvartále obsadili 12. a 13. místo,« říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget.
Meziročně největší nárůst (+ 3446 %) zaznamenali turisté z Tchaj-wanu. Zatímco v 1. čtvrtletí 2022 jich do ČR přijelo pouze 600, letos ve stejném období se jednalo o 21 278 hostů. Následovali dříve zmiňovaní cestovatelé z Jižní Koreje, kterých se v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) ubytovalo o 892 % víc než v roce 2022. Přijelo jich celkem 34 508, zatímco loni v lednu, březnu a únoru se jednalo pouze o 3477 Korejců. Nárůst o 437 % a pomyslná bronzová medaile v kontextu s větším zájmem o cestu do ČR patří obyvatelům Thajska (1Q 2023 = 2480 hostů, 1Q 2022 = 462 hostů).
»I když jsme se ještě nedostali na čísla před pandemií covidu-19, rozdíl v návštěvnosti ČR mezi letošním prvním kvartálem a stejným obdobím roku 2019 byl pouze -5 %. Platilo přitom to, co loni: Češi po ČR cestovali víc než před koronavirem, a to +7 %, zahraničních turistů bylo méně, a to -17 %. Změnu čekáme letos, díky kombinaci různých druhů turismu, novým trendům cestovního ruchu a přímým leteckým spojením. Od března začala létat přímá linka mezi Prahou a Soulem, od července pak letecké spojení mezi Prahou a Tchaj-Pejí,« říká Herget.
Hosté v 1. čtvrtletí 2023 nejvíc nocovali v Praze (2 965 298 přenocování), Královéhradeckém (1 262 594 přenocování) a Karlovarském (1 013 959 přenocování) kraji. Zájem o jednotlivé regiony se u rezidentů a zahraničních turistů lišil. Zatímco u Čechů držely čelní příčky kraje Královéhradecký (955 813 přenocování) a Liberecký (633 278 přenocování) následované Prahou (589 418 přenocování), u cizinců hlavní město ČR jednoznačně vedlo (2 375 880 přenocování), za ním byl Karlovarský (583 033 přenocování) a Královéhradecký (306 781 přenocování) kraj.
Na podporu příjezdového cestovního ruchu se i letos chystá globální on-line kampaň. Bude stát 35,4 milionů Kč, bude ve dvou vlnách a zaměří se na tradice. Každý kraj bude mít své téma a kampaň bude možné vidět v Německu, Polsku, na Slovensku, ve Velké Británii, USA, Nizozemsku, Francii, Itálii, Španělsku, Švédsku, Dánsku, Rakousku, Maďarsku a Izraeli.
Predikce týkající se cestovního ruchu, stejně jako analýzy toho, co se odehrálo a související průzkumy, jsou k dispozici na portálu Institutu turismu CzechTourismu.
(ici, zmk)