Zoologická zahrada Jihlava spouští speciální večerní komentované prohlídky se zoologem, při kterých návštěvníci uvidí právě i soumračná zvířata. A na ty z vás, kteří mají raději klasickou návštěvu ve dne, čeká třeba neposedné mládě margaye nebo malý klokan.
Večerní prohlídky nabízí zoologická zahrada od března do října, vždy třetí čtvrtek v měsíci. Ta nejbližší bude už ve čtvrtek 16. března a začátek je v 19 hodin. Na prohlídku je nutné objednat se předem, počet míst je totiž omezený. Prohlídky jsou vhodné pro dospělé a mladé zoologické nadšence od 12 let. Délka programu činí hodinu a půl a vstupenka pro dospělého stojí 300 korun.
Zažít zoo jinak, to je právě cílem těchto speciálních večerních komentovaných prohlídek jihlavské zoo. Dozvíte se mnoho zajímavého, například co má společného dikobraz s poletuškou. Na první pohled nic, ale jedná se o soumračná zvířata, která přes den jen málokdy v zoo uvidíte. K vidění budou hlavně noční zvířata, která přes den nejsou příliš aktivní. Jsou to například poletušky, klokánci, dikobrazi nebo paky. Objeví se ale i zvířata, která vidíte běžně i za denního světla, jako třeba zvědavé kočkovité šelmy.
Návštěvníkům zoo nabízí několik druhů prohlídek, ale největší zájem je pravidelně o ty večerní se zoologem. Na cestě zahradou může návštěvníky provázet i ředitel zoo Jan Vašák. »Večerní prohlídky jsou specifické, jelikož se aktivují zvířata, která přes den spíš odpočívají,« láká na akci ředitel. »Projdeme prakticky celou zahradu. Jaká zvířata cestou uvidíme, se předem říct nedá, ale pokaždé jich je mnoho. Proto je možné přijít na večerní povídání opakovaně, jelikož je to pokaždé originální a jiné,« ujistil Vašák.
Malý margay roste jako z vody a je to pěkný uličník. Když zrovna nevisí na provaze hlavou dolů nebo se nepřetahuje s matkou o svačinu, najdete ho jak odpočívá někde v zákoutí výběhu.
Margay též ocelot dlouhoocasý (Leopardus wiedii) patří mezi malé kočkovité šelmy (Felinae). Většinu svého života tráví samotářsky na stromech, kde i loví převážnou část své kořisti, například krysy, myši, veverky, vačice, mladé lenochody, malé ptáky i bezobratlé. Žere také trávu, ovoce a jinou vegetaci, která nejspíše pomáhá trávení.
Jako jedna z mála kočkovitých šelem dokáže slézat ze stromu hlavou dolů. Lidé se snažili o její zdomácnění, ovšem bezúspěšně. V přírodě žijí skrytě a jsou velmi plaché. V minulých desetiletích byly pronásledovány a loveny především pro svou krásnou hladkou žlutohnědou srst s nápadnou černou kresbou. V Jižním Texasu byli takto vyhubeni.
Ve volné přírodě se vyskytuje v Mexiku, Střední a Jižní Americe v tropických deštných lesích, opadavých listnatých lesích a lesích podél řek.
Váží tři až devět kilogramů a jeho délka těla se pohybuje mezi 50 až 72 centimetry. Jeho ocas mívá délku 35 až 49 centimetrů. Březost samice trvá 76-85 dní, po které se rodí jedno, vzácně dvě mláďata. V lidské péči se margay dožívá i 24 let.
(mac)
FOTO – Facebook/Zoologická zahrada Jihlava, Veronika Süsserová-Dušková, archiv Zoo Jihlava, wikipedia.org/ CC BY-SA 4.0/Supreet Sahoo a Anderson cristiano hendgen, wikipedia.org/CC BY-SA 3.0/A.Popov, bioweb.bio/ Juan Carlos Sanchéz