Stávky a masové protesty, které se ve Francii připravují od 7. března, nezabrání vládě v realizaci jejích plánů na reformu důchodového systému země. Ukázal to průzkum agentury Elabe, jehož výsledky zveřejnila v pondělí a podle něhož tento názor vyjadřuje 64 % Francouzů.
Zároveň 59 % respondentů podpořilo tezi odborů o úplném zablokování života v zemi během plánované stávky 7. března. Proti ní se vyslovilo 40 % respondentů. Dlouhodobou stávku začínající 7. března podpořilo 56 % účastníků průzkumu, přičemž 33 % bylo rozhodně pro.
Proti vládou navrhovaným inovacím se vyslovilo 67 % účastníků průzkumu, přičemž 28 % bylo rozhodně proti. Podle 69 % respondentů jsou vládou navrhované změny nespravedlivé a 57 % dotázaných se domnívá, že nevyváží důchodový systém tak, jak úřady očekávají. Podle 53 % respondentů by změny v důchodovém systému neměly vést k prodloužení celkové pracovní doby občanů.
Šéf Všeobecné konfederace práce (CGT) Philippe Martinez v rozhovoru pro týdeník Journale du Dimanche slíbil, že 7. března »Francie povstane« a vyjádří svůj nesouhlas s navrhovaným projektem důchodové reformy úřadů. Podle něj se připravuje více než 260 protestů, na nichž se očekávají miliony účastníků. Televizní kanál BFM TV s odvoláním na interní prognózy analytiků ministerstva vnitra země zároveň uvedl, že úřady očekávají počet protestujících v rozmezí 1,1 až 1,4 milionu.
Důchodová reforma
V polovině ledna představila francouzská premiérka Elisabeth Borneová návrh reformy, která by měla do roku 2030 zvýšit věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let. Projekt rovněž požaduje zvýšení minimálního důchodu na 1 200 eur a zrušení řady zvláštních důchodových režimů v různých odvětvích.
Francouzské orgány jsou ke zvýšení věku odchodu do důchodu motivovány demografickými a finančními důvody. Průměrná délka života se prodloužila a ve Francii dosáhla 85 let u žen a 79 let u mužů. Současně se zpomalil hospodářský růst a rozpočet na důchody se stal deficitním.
Francie v roce 2020 vynaložila na důchody 331,6 miliardy eur. EUR, což představovalo 14,4 % HDP. Podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se sídlem v Paříži pracují Francouzi ve věku 60-64 let méně hodin než v jiných evropských zemích, kde je věk odchodu do důchodu vyšší. To způsobuje problémy s financováním systému. Již nyní připadají v zemi na jednoho důchodce méně než dva pracovníci a v roce 2050 by tento poměr mohl být ještě děsivější – 1:1,2.
(jb, TASS)
Odboráři by měli počítat s tím že se kapitalisté, i globální, pokusí a fašistický převrat jaký proběhl v Itálii (Musolini) , ve Španělsku (Franco), v Chile (Pinochet), na Ukrajině. Nezdařené pokusy o převrat-Venezuela, Bělorusko.
Macron pracoval pro Rotschildy, není tedy prezidentem Francouzů ale je prezidentem Rotschildů. Ve Francii je dost lidí z bývalých kolonií – Alžířané, Mauretánie, Senegal, Guinea, Mali (Francouzský Súdán), Pobřeží slonoviny, Benin, Niger, Burkiny Faso, Čad, Středoafrické republiky a Republiky Kongo. Somálci, Marokánci , Libanmonci a další. a je tam dost židů nebo Židů a muslimů.
V této nejednotě je pro Macrona a kapitalisty ze Svazu podnikatelů snadné prosadit a realizovat cokoliv. Stejně jako u nás, si většina, podle mne tupých pracujících, zvolila toho. kdo jim škodí – mohli si zvolit Marine Le Penovou, Jean-Luc Mélenchona nebo některého zástupce pracujících.
—————————
Odboráři by si mohli zvolit prezidenta. Předsedové odborů by se sešli , navrhli by PROGRAMY a kandidáty a hlasováním by navrhli prezidenta z odborů. Měl by být jen jeden aby se nerozplývaly hlasy.
Stejným způsobem by mohly odbory zvolit předsedu vlády a tím celou vládu.
Odbory by musely vytvořit a zaregistrovat stranu s jedním PROGRAMEM a jedním kandidátem -aby se netříštily hlasy odborové strany
Společným programem by mohlo být ZRUŠENÍ důchodové reformy, pokud Macronovi a Borneové projde.