Podle v pondělí zveřejněné hospodářské prognózy Evropské komise na zimu 2023 by se Evropská unie (EU) i eurozóna měly těsně vyhnout technické recesi.
Podle dokumentu, který představil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni, se výhled růstu pro rok 2023 zvyšuje na 0,8 % pro EU a 0,9 % pro eurozónu. To je o 0,5, resp. 0,6 procentního bodu více než v podzimní prognóze.
»Obě oblasti se nyní těsně vyhnou technické recesi, která se očekávala na přelomu roku,« uvádí Komise. Tempo růstu v roce 2022 se pro EU i eurozónu odhaduje na 3,5 %, uvedl Gentiloni.
Mezi pozitivní jevy, které od podzimu pomohly zlepšit výhled růstu na rok 2023, patří výrazné snížení ceny plynu a také silný trh práce.
Evropská referenční cena plynu klesla pod úroveň před rusko-ukrajinským konfliktem, a to díky poklesu poptávky, mírnému počasí a diverzifikaci dodávek plynu, uvedl.
K datu uzávěrky prognózy (1. února) se podle Gentiloniho termínové kontrakty na TTF (Title Transfer Facility) v horizontu prognózy obchodovaly v úzkém rozmezí 55-70 eur za megawatthodinu, což je výrazně pod podzimní úrovní, ale stále více než třikrát vyšší než v roce 2019.
Významnou roli sehrála také pružnost evropských domácností a podniků, jejichž spotřeba byla v říjnu a listopadu o 25 % nižší než průměr pro období 2017-2021, čímž byl překročen cíl EU v oblasti snižování spotřeby plynu.
Silný je rovněž trh práce, kde míra nezaměstnanosti zůstane na konci roku 2022 na historickém minimu 6,1 %.
Celková inflace v EU by měla klesnout z 9,2 procenta v roce 2022 na 6,4 procenta v roce 2023 a nakonec dosáhnout 2,8 procenta v roce 2024.
Podobný trend by měla mít i inflace v eurozóně, která by se měla snížit z loňských 8,4 % na letošních 5,6 % a v příštím roce dosáhnout 2,5 %.
Podle prognózy však i nadále přetrvávají silné protiváhy. Spotřebitelé a podniky se nadále potýkají s vysokými náklady na energie a bazická inflace v lednu stále rostla, což dále snižuje kupní sílu domácností. Vzhledem k přetrvávajícím inflačním tlakům bude pokračovat i utužování měnové politiky, což bude zatěžovat podnikatelskou aktivitu a působit negativně na investice.
Inflační rizika jsou nadále do značné míry spojena s vývojem na trzích a odrážejí některá ze zjištěných rizik ohrožujících růst. Zejména v roce 2024 budou převažovat proinflační rizika, neboť cenové tlaky se mohou ukázat jako rozsáhlejší a trvalejší, než se očekávalo, pokud by se růst mezd na delší dobu ustálil na nadprůměrných hodnotách.
»Máme lepší než očekávaný výhled, méně negativní než očekávanou situaci, ale to neznamená, že máme celkově pozitivní výhled,« řekl Gentiloni.
(Xinhua)