Nedivím se Andreji Babišovi, že se »superdebaty« kandidátů na prezidentský stolec vysílanou Českou televizí odmítl účastnit. Jako obyčejně vše bylo ČT připraveno tak, aby vynikli ti, kterým drží právě toto médium palce a ti druzí, nepohodlní, se stali pouhými autsajdry. Vlastně se to dalo očekávat.
Neúčast Babiše byla vlastně jeho určitým vítězstvím nad mainstreamem, který byl připraven, ať řekne cokoli, ho v následujících dnech rozcupovat. Slovo od slova by tzv. novináři rozebírali, vkládali by do jeho odpovědí myšlenky, o něž vůbec nešlo, a vydrželi by s tím až do pátečních voleb. Tak by napomohli, kromě předem upravovaných průzkumů, k lepším výsledkům hlavních »koní« v tomto »překážkovém závodě«.
V »superdebatě« se neustále opakovala slova »demokracie a svoboda«, varování před Čínou a Babišem, mluvilo se o naší pomoci Ukrajině a nutnosti jí napomáhat ještě víc. Padala jména Masaryka a Havla, osobní urážky a vyslovovány byly pokroucené informace. ČT navíc připravila všechno tak, že nebyly vlastně řešeny problémy lidí, ale naše »mezinárodní ukotvení«, tzv. naše bezpečnost a »věrnost odkazu 17. listopadu«. Občas si kandidáti vjeli do vlasů – v tom vynikal bývalý sporťák Diviš. Středula zase vytáhl »komunisticko estébáckou kartu« a obvinil nepřítomného Babiše z toho, že byl estébák a udával lidi, ač dodnes se nenašel nikdo, kdo by jím osobně byl udán. Pokud by takového mainstreamová média našla, už dávno by byl »hvězdou antibabišovského boje«.
Na efekt byla i »minuta ticha« pro nepřítomného Andreje Babiše ve chvíli, kdy měl »stanoven prostor« pro odpovědi na jednu z nesmyslných otázek nějaké známé osobnosti, což museli absolvovat ti druzí.
Když jsem se tak zaposlouchal do reakcí aktérů show na otázky televizního moderátora, nejvíce se mně líbil profesor Zima, i když do rétora má hodně daleko. Generál vystupoval klidně, nenechal se vyprovokovat, profesorka neměla co říct, tak se neustále opakovala a doslova »mlela« své klišé, že chce být prezidentkou všech. Nejbližší problémům lidí byl však poslanec Bašta. Je možné, že svými názory ovlivní mnohé voliče. Je to škoda, protože tak může odebrat hlasy, které by jinak účinně napomohly Babišovi při postupu do druhého kola.
Kdyby se mě někdo zeptal, kdo vlastně podle mne byl vítězem, neuměl bych odpovědět. Ani nevím, zda však o to vůbec šlo. Česká televize totiž připravila show, jakýsi tribunál, z nějž ona měla vyjít jako vítěz. Obávám se, že ovšem také ona skončila v poli poražených. Hlavní cíl – odsoudit Andreje Babiše – se přes všechnu snahu moderátora nepodařil, a tak zbyla jen až příliš prázdná kostra. Nebýt dvorany Národního muzea a večerních obleků, které celé akci dodávaly alespoň kousek vážnosti, zbyla by po skončení večera pouze »temná díra«, z níž probleskovaly jen zlomky odhalených charakterů herců na scéně.
Zbývá se jen zmínit o jednom zmíněném vybočení z nudy, bylo jím závěrečné urážlivé vystoupení předsedy odborů Středuly. To beze sporu vyvolalo šok. Vzdal se totiž své kandidatury – šlo ovšem o předem promyšlený akt, proto své prohlášení měl připraveno písemně – pourážel hlavní mužské kandidáty na účast v druhém kole a doporučil svým příznivcům, aby dali svůj hlas Danuši Nerudové. Byl to v přímém přenosu přerod sociálního demokrata v »praporečníka militantní pravice«. Politoval jsem v té chvíli »jeho« odboráře. Nerudová totiž jako jediná v různých besedách předcházejících tu českotelevizní prozradila, že by nejen vyznamenala bratry Mašíny, ale i podporovala zavedení školného na vysokých školách a jistou privatizaci zdravotnictví. Zřejmě i další privatizace a utahování opasků měla na mysli. O tom, zda to Nerudové pomůže, lze spíše pochybovat. Nelze si totiž představit, že voliči se sociálně laděnými názory by přešli, i když třeba po tak dramatické výzvě, na stranu někoho, kdo jim chce uzmout další práva jen proto, aby se dodržela genderová vyváženost. Jiný důvod Středulova doporučení nevidím.
Znovu mně vytanulo na mysli, zda stojí za to všechna taková show. Nestojí. Je to jen amerikanismus vnášený do našeho povědomí. Snaha rozmělnit vše, co se lidí opravdu týká, v balastu vnucovaném médii. A pokud jde o to, kdo z těch tří, kteří údajně mají největší naději se dostat do druhého kola, je skutečně nejvhodnějším kandidátem na prezidenta, přikláním se k Andreji Babišovi. Ten jediný, ač rodem nečech, je z nich největším českým vlastencem a bude mít na prvním místě zájmy České republiky.
Jiří Vábr
Babiš nebo Pavel, žádný rozdíl.
Středula je pragmaticjký politik, který si odstoupením otevřel dveře k přechodu od odborových funkcí k další politické kariéře (viz.Falbr,Štěch). Skončil by jako šašek hluboko v poli poražených podobně jako skonči Diviš nebo Zima. Lze se důvodně domnívat, že prvně jej to muselo napadnou při tragikomické demonstraci odborářů na Václavském náměstí kam „přilákal“ necelé čtyři tisícovky lidí., a to převážně s „návozem“ mimopražských.To, že podpořil Nerudovou je naprosto logické, doporučit volbu jednoho z dvou exkomunistů, kteří si zadali s StB mohou tak jen lidé spjatí třeba s tímto webem, Pravdou, Parlamentními listy a podobnými medii. Babiš pravděpodobně do 2.kola postoupí, prognóza, že by výrazně prohrál jak s Nerudovou tak Pavlem, není žádným zbožným přáním, ale realitou. Kdo není zabedněný „čechoslovák“ ví,že Babišova národnost je jeho hendikepem. V éře společného státu měl Husák na Hradě logiku, dnes tomu tak není.
„Umazal“ jsem si P.S. týkající se Nerudové. K vyznamenání bezesporu kontroverzních bratří Mašínů, řekla, že by tak učinila pouze v případě návrhu od jedné z komor Parlamentu České republiky. Nechce se mi věřit, že by to panu Vábrovi uniklo…
Vyznamenat vrahy by bylo odporné vždy, schovávat se za parlament na tom nic nemění!
Kariéra ve Slepenci? To by Středulovi bylo podobné.