Peking navštívil bývalý prezident Dmitrij Medveděv, toho času náměstek tajemníka Rady bezpečnosti Ruska. A Medveděva přijal čínský prezident Si Ťin-pching. Tomu Medveděv předal důvěrné poselství od prezidenta Putina. Co je na této návštěvě zajímavé? Je to skutečnost, že strany maskovaly nerovnoprávné postavení vyjednavačů tím, že se schůzka konala nikoli v mezistátním, ale v mezistranickém formátu. Si je generálním tajemníkem KS Číny, Medveděv je předsedou vládnoucího Jednotného Ruska. To je však formální záležitost. A co dál?
Je zřejmé, že předmětem jednání nebyly stranické vazby, ale státní záležitosti mimořádné důležitosti a naléhavosti. Proč tak myslím? Z ruské strany již bylo oznámeno, že na 30. prosince byl naplánován telefonický rozhovor mezi oběma vůdci, ačkoli tato informace nebyla čínskými zdroji oficiálně potvrzena, ani vyvrácena. Je proto logické předpokládat, že v předposlední den končícího roku proběhne rozhovor, který se zaměří na podstatu toho, co Medveděv do Pekingu přivezl, a představí se novoroční dárek prezidentů Putina a Si. Co přesně se stane? Brzo se to dovíme alespoň v náznaku a uvidíme krabici s dárky, ale bez obsahu. Ten si budeme muset představit. Otázkou zůstává: máme na to sílu, odvahu a znalosti a schopnosti představit si těžko představitelné, protiřečící oficiálním zaklínadlům vlád, politiků – slouhů?
Na základě zkušenosti a bez dokumentárního důkazu předpokládám, že mezi řádky byla posuzována zcela zřejmá myšlenka rozšířené globální geopolitické rovnováhy rusko-čínského propojení a vytvoření mezinárodních institucí. Nejedná se jenom o ŠOS (Šanghajská organizace pro spolupráci), vyvažující vliv a moc USA, NATO a nově vytvořených vojenských bloků v asijsko-pacifickém regionu. A není náhodou, že právě na pozadí Medveděvovy návštěvy začalo ve Východočínském moři další společné vojenské cvičení ruského námořnictva a námořnictva ČLR. Pro snazší pochopení kontextu doporučuji uvědomit si, že pátá kolona a stínová vláda v Číně, Rusku a jinde ve světě čerpá svou moc především z kontroly nad financemi a IT procesy, na nichž vláda závisí. Kontrolu přenosu, ukládání, zpracování a veškeré interní komunikace ve vládě provádí soukromé IT firmy. Jinými slovy: soukromé zpravodajské firmy. Ty ve skutečnosti prodávají data tomu, kdo nabídne nejvíce. Tato skutečnost umožnila vybudovat stínová impéria IT. Ta jsou řízena ve prospěch miliardářů. Použití pečlivě kalibrovaného procesu k degradaci myšlení občanů a změně kognitivních funkcí lidského mozku způsobuje a umožňuje masivní posuny ve společnosti způsobem, který je dostatečně pomalý, aby se vyhnul odhalení občany, a současně dostatečně rychlý, aby ztížil organizaci účinného odporu.
Je ironií, že KS Číny, kterou západní tisk popisuje jako jedinečný zdroj totalitarismu ve světě, je často jedinou silou schopnou vzdorovat rozvoji a pochodu techno-fašismu. Zatímco západní korporace odstraňují lidi z organizací, zavádějí automatizaci založenou na umělé inteligenci a řídí transformaci politických stran do přívěsků investičních bank a spekulantů, KS Číny a prezidenti Si a Putin ve skutečnosti zachraňují své společnosti před rozpadem a kolonizací.
Proto nemohu vyloučit, že na samém konci roku se dovíme, že Čína se stala nejenom faktickým spojencem Ruska, ale že něco visí ve vzduchu na pozadí beznadějné situace ve vztazích Ruska se Západem. To představuje nadějí na mír a spravedlivější společnost, až přijde čas. Mezitím máme možnost zamyslet a poslechnout si písničku Petry Černocké – Žít, žít: Až přijde čas, tak pochopíš, že život za lásku položíš, štěstí je největší bohatství, já mít tu moc, tak vás podělím. Nebo druhou z roku 1971 ze soutěže O Poděbradský křišťál: Žít ve jménu lásky (Kristýna a Markéta Langerovy). Myslím si, že písničky jsou nadčasové a mají i dnes co říct všem, kteří chtějí válčit: Zas běží lidé do války, proč řve hlas bubnu do dálky, řekni svou písní vojákům: Připněte růže k bodákům!
Nabízí se otázka: proč se nehrají, proč je mladí neznají a neučí se (z nich) ve škole?
Jan Campbell