Vedle avizovaného prodeje Jindřišské věže v Praze arcibiskupství zvažuje i prodej hotelu Clara Futura v Dolních Břežanech, který před několika lety za čtvrt miliardy zrekonstruovalo. Provoz hotelu je ztrátový. Dalším zdrojem příjmů arcibiskupství by mělo být lesní hospodářství, naopak zbavovat se chce obtížně spravovatelného majetku.
Generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že v roce 2030 bude pražská arcidiecéze na pokrytí hlavní činnosti, tedy na duchovní činnost, potřebovat půl miliardy korun. Nejméně takovou sumu si tedy musí vydělat, a to především z hospodářské činnosti, kterou doplní dary věřících a případné granty od státu či z dalších zdrojů.
Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Jeho součástí bylo kromě vydání nemovitých a movitých věcí také finanční vyrovnání za majetek, který stát nemůže vydat. Během 30 let získá 16 církví, které se státem uzavřely smlouvu, po započtení inflace kolem 80 až 90 miliard korun. Například loni náhrada pro celou katolickou církev činila 1,79 miliardy korun.
Nedávno arcibiskupství informovalo, že chce prodat středověkou Jindřišskou věž. Balík řekl, že cena bude díky velkému zájmu vyšší než avizovaných 75 milionů korun. Arcibiskupství dalo do konce roku čas Praze, aby mohla připravit vlastní nabídku koupi. Arcibiskupství jedná s obcemi, spolky či nadacemi o možném převodu nevyužívaných kostelů či hřbitovů; Balík připomněl, že kostel prodat nelze, ten je možné pouze převést na jiného majitele.
Balík řekl, že arcibiskupství zvažuje i prodej hotelu Clara Futura v Dolních Břežanech. Ten vznikl přestavbou tamního zámku. Po restitucích ho církev dostala zpět a za 250 milionů korun ho v letech 2015 až 2018 rekonstruovala, hotel je však ztrátový. Arcibiskupství proto zvažuje prodej, případný zisk chce směřovat do Arcibiskupského gymnázia na náměstí Míru a výstavby logopedické školy v Klecanech.
Do nájemního bydlení jako svého zdroje příjmů chce pražské arcibiskupství vložit do roku 2025 téměř tři miliardy korun a plánuje mít tisíc bytů. Půjde o nákup nových nemovitostí, opravy činžovních domů i vlastní development. Své první nájemní byty již arcibiskupství převzalo, jde zatím o 63 bytů na pražském Zličíně, arcibiskupství bude v této lokalitě provozovat ještě restauraci a dvě prodejny. Nyní má nasmlouvaných 300 nových bytů, které by měly být k dispozici do konce roku 2025. Jedná i o nákupu dalších bytových domů, rozjednáno je dnes zhruba 100 bytů. Arcibiskupství chce kupovat zásadně nové a velké bytové komplexy.
Katolická církev se plánováním investic připravuje na dobu, kdy od roku 2030 nebude již dostávat příspěvek od státu na svoji činnost.
Doplňkovými aktivitami v ekonomice mají být pachty a finanční investice. Za tímto účelem založilo arcibiskupství Skupinu AP. Nově vzniklá struktura bude kombinace nadací, svěřenského fondu a obchodních společností.
Pražské arcibiskupství představilo celou svou strukturu včetně nově vzniklých právnických subjektů. Má tři fondy. Fond sv. Vojtěcha je zřízený především pro služné kněžích a Fond kardinála Harracha pro peníze, o které mohou farnosti žádat třeba na stavební opravy. V něm je aktuálně deset milionů korun, uvedl Balík. S Fondem biskupa Podlahy se podle něj počítá až do budoucna.
»Nově zakládáme ovládané osoby – AP veřejně prospěšný svěřenský fond, pod nímž je Appasset, s.r. o. jako holdingová matka, a ta zřizuje společnosti jako XPlace alfa s. r. o. nebo XPlace services s. r. o., tedy organizaci, která bude spravovat nájemní bydlení,« uvedl Balík. Doplnil, že z ovládaných osob lze podporovat třeba i Českou biskupskou konferenci nebo charitativní činnost Vatikánu.
Mezi ovládanými osobami jsou také nadace. Nadace Arietinum má podporovat duchovní činnost církve, Nadace sv. Ludmily byla zřízena pro podporu církevního školství a Nadace neratovického komunitního centra vzešla od farníků z Neratovic, kteří by tak rádi získali peníze na stavbu nového kostela. Všechny zmíněné entity jsou podle Balíka umístěné v ČR a zřízené podle českého práva a jejich systém schválil Vatikán.
(zmk)