Válka na Ukrajině vstoupila zjevně do nové fáze. Nový velitel ruských vojsk na Ukrajině, generál Surovikin, je podle pověstí, které ho předcházely z dob jeho působení v Sýrii, tvrdý voják a dobrý stratég. V tom se podobá některým úspěšným sovětským maršálům z doby II. světové války. A je to také nelítostný voják.
Ruské velení došlo k názoru, že dosavadní poziční boje v situaci, kdy je dodávkami moderních zbraní ze zemí celého Západu trvale posilována palebná síla ukrajinské armády, nejsou cestou k ukončení války. Samozřejmě, že tyto boje do posledního ukrajinského vojáka plně vyhovují Spojeným státům, jejichž strategickým cílem je co největší oslabení Ruska. Je ovšem otázkou, do jaké míry tato podivná válka vyhovuje evropským zemím včetně České republiky.
Výsledkem války jsou především miliony uprchlíků za západními ukrajinskými hranicemi (z toho cca 400 tisíc u nás), osm rund sankcí vůči Rusku, které zasáhly okrajově ruskou ekonomiku a citelně hospodářství evropských zemí.
V důsledku meziročního růstu cen komodit – energetických surovin, zemědělských produktů a průmyslových kovů – u nás došlo k razantnímu nárůstu cen průmyslových výrobků, stavebních prací a co je pro obyvatelstvo nejbolestivější – spotřebitelských cen. Inflace dosáhla dvouciferných hodnot. To vše především v důsledku války. Velmi šetrné a podhodnocené odhady českých autorit hovoří o tom, že v tomto roce poklesnou reálné příjmy lidí u nás o více než 8 %. Já tento pokles vidím spíše na úrovni mezi 12–15 %.
V nedávném průzkumu veřejného mínění agentury CVVM se vyjádřilo 52 % z respondentů, že vycházejí se svými příjmy obtížně. V jiném průzkumu jiné agentury se objevilo, že čtvrtina občanů nepokryje ze svých běžných příjmů ani běžné výdaje své domácnosti. A v průzkumu agentury STEM pro Českou spořitelnu se objevilo, že téměř dvě pětiny občanů žijí ze svého příjmu od výplaty k výplatě, aniž jsou si schopni vytvořit nějaké finanční rezervy pro nepříznivé budoucí situace.
Energetické firmy u nás přitom ještě zvyšují ceny plynu a elektřiny, od nového roku můžeme očekávat jejich další zdražování.
Nová fáze války na Ukrajině
Po útoku Ukrajinců na Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s Krymem, začala ruská vojska s intenzivními raketovými útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny. Především pak na energetické a rozvodné sítě, na logistická centra, na skladiště pohonných hmot. Cílem těchto útoků je znehybnit zázemí ukrajinské armády a způsobit rozsáhlé výpadky elektřiny, tepla, pohonných hmot a vody, což ve městech prakticky jakéhokoliv rozsahu a zejména ve velkoměstech jako jsou Kyjev a Charkov, bude znamenat nucený exodus obyvatel z těchto měst. Zčásti ještě na ukrajinský venkov, ale z velké části na západ od hranic Ukrajiny.
V tomto směru se koneckonců vyjádřil také ukrajinský prezident Zelenský s tím, že by Ukrajinci v nastalé situaci měli zvážit odjezd ze země kvůli hrozícím blackoutům. Prostě situace je pro ukrajinské obyvatelstvo zcela kritická, zabraňující běžnému životu lidí.
Je zajímavé, že prezident Zelenský a jeho podporovatelé ze Západu z nastalé zoufalé situace obyčejných lidí na Ukrajině nedělají závěr, jaký by bylo potřeba udělat. Jediným možným rozumným závěrem a východiskem jsou mírová jednání, jež předejdou ještě velmi pravděpodobné ofenzivě ruských vojsk. K té nejspíš dojde tak, jak to ruská armáda dělala i v jiných válečných konfliktech (na Napoleonova a Hitlerova vojska zaútočili Rusové v době silných mrazů, které lze očekávat již v příštím měsíci). I z toho důvodu by bylo moudré začít s Ruskem jednat, protože podmínky, které vyplynou z mírového jednání, se nesporně budou odvíjet od území, které budou mít jedna i druhá armáda v době zahájení jednání pod kontrolou.
Současné představy ukrajinského vedení a také naivních západních politiků o míru, který bude znamenat odchod ruských vojsk z celé Ukrajiny včetně Krymu a vyplacení astronomické výše reparací, je z říše snů a pohádek. K takovému scénáři by mohlo dojít pouze v případě bezpodmínečné kapitulace Ruska.
Také česká diplomacie a česká vláda by měly přestat snít tento krásný, ale bludný sen o velkém vítězství Ukrajiny a Západu nad Ruskem…
Dopady na Českou republiku
Již v této chvíli je zničena podstatná část energetické infrastruktury Ukrajiny. Teploty se zatím na Ukrajině pohybují kolem nuly. Ale během týdne či 14 dnů se již mohou pohybovat tak, jako obvykle v tomto období, tedy pod mínus 10 stupňů celsia. A pak začne masivní exodus lidí z Ukrajiny.
Je otázka, kolik nových běženců je naše republika schopna ještě absorbovat. Vláda nedokázala dobře zvládnout ani první vlnu běženců z Ukrajiny. Potenciální ubytovací kapacity, ale také možnosti zdravotnické a sociální ukazují, že naše kapacita, pokud jde o přijímání uprchlíků je někde mezi 300-400 tisíci osobami. A tyto počty jsou, obávám se, v tuto chvíli již více méně naplněny.
Vláda by spolu s Asociací krajů a Svazem měst a obcí měla urychleně posoudit, zda a jaké jsou reálné možnosti pomoci ještě dalším ukrajinským běžencům na území republiky. Kolik uprchlíků navíc ještě může republika absorbovat.
Je zřejmé, že do pohybu na Ukrajině se dají především lidé nemocní, zejména chronicky nemocní, maminky s dětmi, staří lidé. Vesměs tedy lidé, kteří budou vytvářet značné nároky na český zdravotní, sociální a školský systém. A tedy i nároky finanční.
Vládu teď v tomto směru čekají významná rozhodnutí. Když se dívám na počty uprchlíků z Ukrajiny, které převzaly země EU na západ od našich hranic, musím konstatovat, že v porovnání s nimi jsme skutečnými premianty. Tedy, v přepočtu běženců na 100 tisíc našich občanů. Země jako Německo, Francie by mohly určitě přijmout uprchlíků mnohem více a také budou muset. Do pohybu se totiž nedají statisíce, ale miliony Ukrajinců. I z tohoto hlediska by Evropská unie, ale také vlády velkých evropských zemí, které jsou snad schopny (na rozdíl od polské vlády, či vlád pobaltských států a české vlády) racionálních rozhodnutí, hledat řešení na rychlé ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.
Jiří Paroubek