Před 80 lety, 16. května 1942, byl otevřen nacistický vyhlazovací tábor Sobibor na východě Polska. Do likvidace tábora v říjnu 1943 zde bylo zabito na 250 000 lidí, převážně Židů. Sobibor patřil společně s Belzecem nebo Treblinkou mezi vyhlazovací tábory, které vznikaly od počátku roku 1942 v rámci Operace Reinhard (podle Reinharda Heydricha), která byla ukončena koncem roku 1943. Poté se hlavním vyhlazovacím centrem stal tábor v Osvětimi.
Vyhlazovací tábor nacisté vybudovali nedaleko vesničky Sobibor, která se nachází na východní hranici dnešního Polska. Během války patřil do lublinské oblasti. Na jeho výstavbě se podíleli místní obyvatelé spolu s několika desítkami Židů z blízkých ghett. V dubnu 1942 byl na místo velitele povolán obávaný Franz Stangl, který měl za úkol výstavbu tábora dokončit. Prostor byl rozdělen na tři části: administrativní část, kde se nacházela železniční rampa a ubytovny pro Němce a Ukrajince, část, kde se deportovaní museli svléknout, nechat si ostříhat vlasy a odevzdat cenné předměty, a vyhlazovací část, kde se nacházely plynové komory, hromadné hroby a ubytovny pro židovské vězně.
Do Sobiboru byli deportováni Židé nejen z Generálního gouvernementu, ale též ze Slovenska, Protektorátu Čechy a Morava, Německa, Holandska a Francie. Poslední transporty přijely do Sobiboru z několika likvidovaných ghett. V říjnu 1943 vypuklo v táboře povstání, většina vězňů ale byla zabita na útěku nebo nepřežila přechod přes minové pole. Tábor byl poté zlikvidován. Válku přežilo asi 50 vězňů.
V letech 1933-1945 nacisté vybudovali, převážně v Německu a v Polsku, podle odhadů newyorského Muzea židovského dědictví asi 15 000 vyhlazovacích, koncentračních, pracovních nebo sběrných táborů a
jejich poboček, které se staly jednou z nejhorších kapitol dějin lidstva. Přesný počet všech obětí nacistických táborů nelze zjistit, ale hrubý odhad šplhá až k 11 milionům.
Vyvražďování Židů a dalších osob zahájily jednotky Einsatzgruppen již v červnu 1941. Od začátku roku 1942 vznikaly v rámci Operace Reinhard vyhlazovací tábory s plynovými komorami, ve kterých byl používán k vraždění kysličník uhelnatý z výfukových plynů nebo z tlakových lahví. K popravám a úmrtím kvůli nelidským podmínkám také docházelo v koncentračních táborech a v ghettech. Operace Reinhard byla ukončena koncem roku 1943 a hlavním vyhlazovacím centrem se poté stal tábor v Osvětimi, kde byl k vraždění plně používán jedovatý plyn cyklon B. Během holokaustu zahynulo dohromady na šest milionů Židů.
Stangl, který velel rovněž Treblince a který se výrazně podílel na programu »eutanazie« a pronásledování partyzánů v Itálii a Jugoslávii, byl zatčen v roce 1967 v Brazílii. V prosinci roku 1970 byl v německém Düsseldorfu odsouzen na doživotí a následujícího roku zemřel ve vezení na srdeční selhání.
(kz, čtk)