Vydlabané dýně pohozené v lese po oslavách Halloweenu mohou být smrtící pro divokou zvěř, konkrétně pro ježky, u kterých dýně způsobuje průjem, následnou dehydrataci a další obtíže. Ježci po konzumaci dýní ztratí váhu a nepřežijí zimní spánek, varovala podle webu stanice BBC charitativní organizaci Woodland Trust. Lidé v České republice tento rok do záchranných stanic přinesli téměř 3000 ježků, z toho za měsíc a půl do poloviny října rekordních 1400. Většina z ježků ale pomoc nepotřebovala, uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Ochranář upozornil, že do záchranných stanic patří jen zranění, nemocní či velmi malí ježci a ostatní by měli zůstat »na svobodě«.
Ježci tráví podzim a začátek zimy shromažďováním tukových zásob na nadcházející zimní spánek, a jsou proto v tomto období schopní sníst cokoliv, co je snadno dostupné, včetně pohozených dýní. »Ačkoli dýně pro ně nejsou přímo jedovaté, způsobí jim mnoho zdravotních potíží. V tomto období roku si ježek nemůže dovolit onemocnět, protože pak nemusí přežít zimu,« řekl ochranář Trevor Weeks.
Podle Paula Buntona z organizace Woodland Trust lidé do britských lesů po každém Halloweenu pohodí tisíce tun dýní. »Takové mohou divokému životu prospět v malých mírách třeba na zahradě, kde se na nich živí ptáci, ale ne v lese,« uvedl Bunton.
Woodland Trust také dodal, že další možností je dýně darovat místní zoologické zahradě či farmě jako krmení pro zvěř, pro kterou jsou dýně vhodné.
Stanice sdružené v Národní síti záchranných stanic (NSZS) v ČR podle Stýbla nyní přijímají v průměru 200 ježků týdně. »Velkou většinou jde o ježky, letošní mláďata, kteří se zdáli svým nálezcům příliš malí na to, aby zimu přežili. Mnoho lidí si totiž myslí, že ježek, který nemá před zimním spánkem aspoň půl či třičtvrtě kila, zimu nepřežije,« uvedl ochranář. Zdůraznil, že jde o mýtus, který podle něj nicméně ještě nedávno šířili i někteří ochránci zvířat a část záchranných stanic. Že to není pravda, podle něj dokazují jarní nálezy zdravých čtvrtkilogramových ježků.
»Záleží na místě, kde se ježek vyskytuje i na tom, jak dlouhá a tuhá bude zima,« vysvětlil ochranář. »Pravidlo 500 gramů před usnutím možná platí někde ve Vrchlabí či na Kvildě, kde jsou zimy opravdu dlouhé, ale určitě neplatí v Polabí či Praze,« dodal Stýblo, který NSZS koordinuje.
Do záchranných stanic by podle něj lidé měli nosit jen viditelně poraněné nebo nemocné ježky, prostě takové, kteří jsou apatičtí, či se špatně pohybují. »A pokud jde o ježčata, tak pouze ta úplně prťavá, která přišla o matku. Taková už se ale v této podzimní době nevyskytují,« dodal ochranář.
Podle Stýbla zřejmě rekordní počet přinesených ježků a péče o ně až do jarního vypuštění vyjde záchranné stanice na zhruba dva miliony korun. V souvislosti s tím poznamenal, že na tuto péči lze přispět symbolickým naplněním misky pro ježky na webu ČSOP nebo zasláním peněz na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi.
Stýblo také doporučil, ať lidé upraví své zahrady či jinou zeleň, kterou spravují, tak, aby se v nich ježkům žilo dobře. »Stačí nepoužívat pesticidy, omezit pohyb psů, pokud jsou na ježky agresivní a ponechat ježkům přirozené úkryty jak pro zimování, tak i pro rozmnožování. Těmi jsou kompost, hromady listí, větví či husté keře,« poradil ochranář. Umělé dutiny, neboli ježkovníky, podle něj nefungují, pokud nejsou kombinovány s přirozenými úkryty. »No, a komu to nedá a chce tomu svému ježkovi pomáhat více, může mu před zimou přilepšit třeba kočičími granulemi. Hlavně nedávat kravské mléko či ovoce! To je další z mýtů, který ježkům škodí,« doplnil Stýblo.
No a jsme u již nepotřebných vydlabaných dýní vyhozených do volné přírody po období našich Dušiček, do kterých Češi již částečně začlenili tento anglosaský zvyk, hlavně kvůli dětem. Pokud nevíte co s vydlabanou dýní, kterou již nechcete a není plesnivá, je ideální ji darovat zoologické zahradě, kde si na ní pochutná ten správný druh zvířete, kterému dýně neškodí. Pokud dýňový bubák již začíná tlít a nemáte vlastní kompost, můžete využít popelnici na bioodpad a pokud není ve vašem okolí ani ta, můžete dýni do kompostárny odvézt sami.
Národní síť záchranných stanic čítá přes tři desítky zařízení po celém Česku.
(mac)
FOTO – daruj.obchudekcsop.cz, ZS Pasíčka, Ornis Přerov, Archa Liberec, ČSOP Vlašim