Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009.
Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka dnes rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu – ten totiž zase vyšší úrokové sazby brzdí.
ECB zahájila zvyšování úroků až v červenci letošního roku. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 % z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září pak centrální banka základní úrok zvýšila o rekordních 0,75 procentního bodu na 1,25 %.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na rekordních 9,9 % ze srpnových 9,1 %. Rychlý odhad říjnového vývoje inflace v eurozóně zveřejní Eurostat příští týden.
ECB měnovou politiku zpřísňuje v době zhoršujících se hospodářských vyhlídek eurozóny. V září centrální banka snížila odhad růstu na příští rok v zemích používajících euro na 0,9 % z dříve předpokládaných 2,1 %. Některé prognózy ale hovoří i o blížící se recesi.
»V posledních měsících vedly rostoucí ceny energií a potravin, problémy v dodávkách a oživení poptávky po pandemii k rozšíření cenových tlaků a růstu inflace. Měnová politika Rady guvernérů má za cíl snižovat podporu poptávky a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,« uvedla centrální banka.
(ici, čtk)