Bývalý ředitel CIA, bývalý velitel ozbrojených sil USA a NATO v Afghánistánu, David Petraeus, je velký militarista. Naštěstí ale dnes už bez jakékoliv zodpovědnosti a jakéhokoliv úřadu v administrativě vlády Spojených států. Tím ale nevylučuji, že jeho ústy mluví americký establishment anebo alespoň jeho část. Je to podobné, jako když bývalý ruský prezident a premiér Medveděv říká nepříjemné věci, které se nechce říkat ani prezidentu Putinovi, ani jeho mluvčímu.
Podle Petraeuse by se ozbrojeného konfliktu na Ukrajině mohl zúčastnit mnohonárodní vojenský kontingent pod vedením USA. Pro časopis Express Petraeus sdělil, že: »Spojené státy a další země mohou reagovat (na akce Ruska) tak či onak, ale jako mnohonárodní síla, vedená Spojenými státy, a ne jako síla NATO«. Pominu, že Petraeus chce tak trochu vypreparovat USA z NATO, kde je přitom armáda Spojených států tou nejsilnější spojeneckou armádou, což by bylo absurdní. A volá po jakési »koalici ochotných« tak, jak se to kdysi podařilo vytvořit americkému prezidentu Bushovi ml. při druhé válce v Iráku. Tehdy se neopomněla zúčastnit ani Česká republika a někdejší sociálně-demokratický premiér Špidla jistě dodnes zpytuje své svědomí.
Ale vyřídit si účty se státem, který je v zásadě izolovaný a má omezené zdroje a pokud se mu zarazí vývoz ropy a zemního plynu, tak je bez finančních prostředků – což byl Irák – je něco jiného, nežli válčit s jadernou velmocí. To, že na Ukrajině jsou zahraniční »dobrovolníci« ze západních států, je fakt. Ale něco jiného jsou interbrigadisté a něco jiného je prakticky pravidelná armáda Spojených států a řady jejich spojenců z NATO. Prostě rozhodnutí tohoto charakteru by vyvolalo konflikt nedozírného rozsahu, který by se záhy změnil v jadernou konfrontaci. Nejvyšší čas začít jednat o míru na Ukrajině.
Předpokládám, že stratégové v Pentagonu zaznamenali změnu ruské strategie na bojištích Ukrajiny, kde ruská armáda ničí energetickou infrastrukturu této země, což ve svých důsledcích, pokud tato kampaň bude pokračovat, bude znamenat totální nedostatek elektrické energie pro průmysl a obyvatelstvo Ukrajiny. Takže současná potřeba udržet vůbec ukrajinský stát v chodu, která Západ stojí měsíčně 3–5 mld. dolarů, se nepochybně ještě zvýší.
Urgentní požadavek ukrajinského premiéra, kdy se dožaduje okamžitého vyplacení 9 mld. eur, jinak že se zhroutí ukrajinský sociální systém, je jen prvním závdavkem toho, co by státy EU měly zaplatit.
Prostě válka na Ukrajině se dostává do finančně neúnosné spirály, která ohrožuje díky svým průvodním jevům, inflaci a energetické krizi, obyvatelstvo a průmysl zemí Evropské unie. A zejména zemí v centrální Evropě, včetně České republiky. Hrozí další exodus milionů Ukrajinců na západ…
Podle britských vlivných novin The Times, obvykle velmi dobře informovaných, se současný šéf ministerstva financí Velké Británie Jeremy Hunt vyjádřil, že zvažuje zmrazení výdajů na ozbrojené síly pro příštích pět let. Vysvětluje to tím, že nyní je potřeba stabilizovat finanční situaci ve Velké Británii. Samozřejmě, že Hunt může s odchodem vlády Liz Trussové skončit na ministerstvu také, ale presumptivní premiér Británie Rishi Sunak je ekonom a uvažuje jako ekonom. Může mít proto jen velmi těžko jiné názory na situaci, nežli současný ministr financí Hunt. Mimochodem, Hunt je velmi zkušeným ministrem konzervativních vlád, který se osvědčil zejména v nelehkém resortu ministerstva zdravotnictví.
A třetí zpráva, která ukazuje, že Němci budou hledat cestu k rozvoji normálních ekonomických vztahů s Čínou, je informace, že příští měsíc poletí do Pekingu německý kancléř Scholz s početnou delegací německých průmyslníků. Přijít o levné ruské suroviny a současně přijít o odbyt na obrovském čínském trhu by se rovnalo ekonomické katastrofě, a to nejen pro Německo, ale také pro Česko. Vždyť české hospodářství je s tím německým spojeno velmi úzce a mnoho českých společností např. v oblasti automative dodává náhradní díly pro výrobu německých automobilů, které se prodávají na čínském trhu. A jen tak mimochodem, čínské hospodářství, jak ukazují čísla statistik, se ve III. čtvrtletí rozvíjelo meziročním tempem 3,9 % (očekávaly se 3,3 %). Celoroční úkol, který byl vyhlášen počátkem tohoto roku čínským vedením, zajistit celoročně růst HDP ve výši 5,5 %, sice nebude nejspíše splněn, ale i tak je s ohledem na objektivní situaci oněch 3,9 % růstu HDP slušným výkonem čínské ekonomiky. To je za situace přetrvávajících lockdownů, používaných v Číně při likvidaci ohnisek covidu-19, přetrvávající obchodní války se Spojenými státy, rozvinuté exprezidentem Trumpem, v níž pokračuje i prezident Biden a dalších nepříznivých faktorů, vlastně velmi slušný výsledek.
Jiří Paroubek