Spotřebitelé i podnikatelé hledí do budoucna se stále většími obavami

Budoucnost se v očích podnikatelů i spotřebitelů rozhodně nejeví nijak růžově. Ukazuje to takzvaný indikátor důvěry nebo také indikátor ekonomického sentimentu, zveřejněný dnes Českým statistickým úřadem. Říjnový souhrnný indikátor důvěry se ve srovnání se zářijovým snížil o 0,3 bodu na hodnotu 89,8, přičemž indikátor důvěry podnikatelů klesl o 0,2 bodu na hodnotu 93,4 a indikátor důvěry spotřebitelů se propadl o 0,8 bodu na hodnotu 71,9, která byla nejnižší od počátku zjišťování.

Pesimismus vzrostl hlavně mezi podnikateli v průmyslu a ve stavebnictví. Převážil již podíl průmyslových podniků, které předpokládají, že budou muset přistoupit k redukci počtu zaměstnanců. Také podnikatelé ve stavebnictví očekávají pro období příštích tří měsíců mírný pokles stávajícího počtu zaměstnanců.

Nedůvěra podnikatelů se po čtyřměsíčním poklesu snížila jen v obchodě a mírně také ve vybraných odvětvích služeb.

»Velká nejistota ohledně budoucího vývoje, nedostatek materiálu, zhoršující se poptávka a vysoké ceny. To jsou v posledních měsících čtyři základní faktory zásadně ovlivňující vývoj důvěry podnikatelů v průmyslu. Když k tomu přičteme pokles důvěry ve stavebnictví a jenom mírný růst ve vybraných odvětvích služeb, výsledkem je již pátý meziměsíční pokles důvěry v podnikatelské sféře. Ten bohužel nedokázal zvrátit ani nárůst důvěry v obchodě na nejvyšší hodnotu za poslední čtyři měsíce,« uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Spotřebitelé se pak stále více obávají zhoršení celkové ekonomické situace i své vlastní finanční situace. Zvýšil se počet dotazovaných hodnotících svou finanční situaci hůře ve srovnání s obdobím předcházejících dvanácti měsíců. Klesl sice počet těch, kteří se obávají dalšího růstu cen, přesto obavy domácností z dalšího zdražování zůstávají stále vysoké. Navíc se výrazně zvýšily obavy z růstu nezaměstnanosti.

»Ani v říjnu se pokles důvěry spotřebitelů v ekonomiku nezastavil a letos již potřetí pokořil své historické minimum. Nejvyšší v historii jsou obavy domácností ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Velké obavy také panují z vývoje celkové hospodářské situace a ze zvyšování nezaměstnanosti. Naopak pozitivně lze vnímat klesající obavy z dalšího růstu cen,« shrnula Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

(ici)