První fotbalová liga nic nového v popředí tabulky nepřinesla. Vedoucí Plzeň, druhá Slavia i třetí Sparta o víkendu braly tři body. Každý z týmů jiným způsobem, ale každý je tam, kde chtěl – alespoň bodově – být.
1) Plzeň. Měla asi nejtěžšího soka – Jablonec venku – přesto zvítězila přesvědčivě 3:0. Už to nejsou její upachtěné výhry o gól. Ale pozor – výsledek je krutý pro domácí Severočechy. Plzeň byla jako had. V pravou chvíli uštknula. Ukázala, že je velký tým, a i když se v Lize mistrů proměnila v otloukánka, přineslo jí to cenné zkušenosti a umí zvládat klíčové momenty, v nichž její ligoví sokové selhávají. Viz zápas na jabloneckéé Střelnici. A pražská »S« aby pomalu začala propadávat panice. Ať dělají, co dělají, na tu Viktorii to nestačí. Ona neklopýtne a neklopýtne. Její ligová série 33 duelů bez porážky je úctyhodná. Kdo mě zná, ví, že nenosím na hlavě nic, a dokonce ani v nejtužší zimě si tu čepici zkrátka nenasdím, ovšem kdybych měl doma nějaký klobouk, určitě bych smeknul.
2) Slavia. Po třech soutěžních porážkách v řadě potřebovali svěřenci Jindřicha Trpišovského získat tři body více než mrznoucí Evropa ruský plyn. Povedlo se. Ale dramatičtější to červenobílí mohli jen těžko udělat. Většinu zápasu hráli o deseti, přesto dokázali v oslabení dát onen vítězný gól. To před víkendovým derby »S« určitě povzbudí. Ale mě napadá ještě něco jiného: že Slavii, hlavně v první půli, zázračnými zákroky podržel brankář Ondřej Kolář – ten, o kterém i příznivci s »sešívanými« šálami prohlašovali, že je za zenitem a že na jedničku Mandouse (toho času zraněnou) nemá ani omylem. Mimochodem, na Spartu on umí, což dokázal několikrát v minulosti…
3) Sparta. Letenští měli nejlehčí los uplynulého ligového kola. Poslední Pardubice. A dostali od Výhodočechů dva góly. Netřeba je ale plísnit, když jich zároveň pět vstřelili. Dánský kouč Sparty Brian Priske po zápasu prohlásil, že se Sparta lepší den ode dne. Budiž, tři výhry v řadě (se skóre 11:3) jsou povzbuzující. Ovšem teprve teď na třetí tým minulé sezony, který marně vyhlíží titul již od roku 2014, čekají okamžiky pravdy. Nejprve druhý tým předešlého ročníku, pak ten čtvrtý, a nakonec mistr. Tam se teprve ukáže, zda je letenská cesta tou správnou. A mně pořád přijde »železná Sparta« hodně zranitelná. Třeba mě v derby přesvědcí o opaku.
Mimochodem, hokejová Sparta dnes v repríze posledního finále extraligy nestačila na Třinec. Hrála dobře. Dvě třetiny, ale pak zkolabovala. To je důkaz, že netřeba nepodcenit byť jen jedinou minutu. A také, jakou roli hraje psychika. Nicméně, při vyrovnanosti extraligy nelze dělat žádné předčasné závěry. Rozhodne až play off, a to je sakra daleko. To ve fotbale je tomu jinak. Něco mi říká, že klíčové momenty pro FORTUNA:LIGU přicházejí už teď, na sklonku října…
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.