Návrh státního rozpočtu na rok 2023, který připravila koaliční vláda Petra Fialy (ODS), sklízí kritiku ze všech stran. Předlohu odmítá nejen opozice, dnes se k ní negativně vyjádřila také Národní rozpočtová rada. Jako řada dalších, i ona poukazuje na to, že návrh počítá i s příjmy z mimořádného zdanění energetických firem, které zatím nejsou zakotveny v zákonech. Plánovanou výši schodku lze proto podle rady označit za spekulativní.
Návrh státního rozpočtu na rok 2023 i výdajové rámce na další dva roky ukazují na vysoký strukturální deficit, což povede k dalšímu růstu veřejného zadlužení. Pokračuje také expanzivní rozpočtová politika, která prodlouží proces snižování inflace. V hodnocení návrhu rozpočtu to dnes uvedla Národní rozpočtová rada.
»Ve srovnání s letošním rokem nedochází ke snížení strukturální nerovnováhy, která se stále pohybuje kolem tří procent HDP. Je smutné, že pozitivní trend není vidět ani v letech 2024 a 2025, kde podle předpokladů ministerstva financí dochází ke konzervaci strukturálního salda na úrovni tří procent,« uvedla rada v tiskové zprávě. Podle ní hrozí do konce desetiletí náraz do dluhové brzdy stanovené na 55 procent HDP. Rada se také domnívá, že plánovaný strukturální deficit, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Rada kritizovala také to, že rozpočet počítá s příjmy z odvodů energetických firem, pro které zatím neexistuje právní podklad. Plánovaný deficit 295 miliard korun označila za velmi nejistý. Podle rady je sice vnější situace komplikovaná, přesto nelze rezignovat na pravidla sestavování rozpočtu. »Ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích,« varovala.
Naprosto nezodpovědný rozpočet
Návrh kritizovala také exministryně financí a předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Alena Schillerová (ANO). Jeho přípravu přirovnala k situaci, jak když pejsek s kočičkou vaří dort. »Je to absolutní projev nekompetentnosti ministra financí, který by měl okamžitě rezignovat,« uvedla po schválení návrhu vládou bývala šéfka státní kasy. Stanjura podle ní již několikrát dokázal, že »státní rozpočet je pro něho jenom cár papíru«.
Také ona kritizovala to, že návrh obsahuje nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí se podle Schillerové při sestavování návrhu nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. »Virtuálních 150 miliard Kč příjmů by se mělo připočíst ke schodku, vláda není schopna dodržet své sliby, v rozpočtu není ani náznak strukturálních reforem,« uvedla Schillerová.
Podobně se pro iportaL24.cz vyjádřila také bývalá předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). »Návrh rozpočtu se zakládá na něčem, co legislativně ještě není ukotveno,« uvedla. Je tak podle ní téměř jisté, že nyní sice nějaký rozpočet na rok 2023 s navrhovanými čísly bude schválen, ale příští rok vláda zase předloží jeho novelu. »Není možné, aby se počítalo s příjmy z daně, která ani rámcově není,« vysvětlila Vostrá. Vadí ji, že i když je jisté, že schodek pro rok 2023 se ještě zvýší, vláda neříká, co se s tím bude dělat dál. Podle Vostré by měla dát nějaký výhled, kdy se schodky zastaví, anebo jak je chtějí snižovat. »Všechny kroky, které vláda dělá, ukazují, že v podstatě neví, co s tou situací,« dodala Vostrá.
Kriticky se k návrhu staví také děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, vedoucí katedry hospodářské a sociální politiky Miroslav Ševčík. »Bohužel se jedná o naprosto nezodpovědný rozpočet. Je zřejmé, že vláda není připravena na to, aby konsolidovala veřejné rozpočty, především pak státní rozpočet. Už dnes se předpokládá, že mohou přijít další dodatečné výdaje,« řekl v rozhovoru pro iportaL24.cz. Varoval, že pokud dojde k negativnímu vývoji na trhu s energetickými surovinami, tak cena se může ještě zvýšit a náklady na různé sanace, které vláda avizuje, se mohou taktéž navýšit. »To by znamenalo další nárůst deficitu státního rozpočtu i v příštím období,« uvedl Ševčík.
Kabinet se snaží opticky zlepšovat deficit
Rozpočtová rada také kritizovala, že vláda přijímá opatření omezující příjmovou stranu rozpočtu, jako jsou zvýšení limitu registrace k DPH, úpravy paušální daně nebo pokračující snížení spotřební daně u nafty, ale zároveň na výdajové straně pokračuje fiskální expanze. »Konzervování této expanze tak snižuje dezinflační tlaky v ekonomice vyvolané zpřísněním měnové politiky a proces snižování inflace se tak prodlužuje,« uvedla rada. Podle ní by se vláda obtížnou ekonomickou situaci měla snažit řešit přechodnými opatřeními pro podporu ohrožených skupin obyvatelstva, nikoli plošnými kroky.
Podle Národní rozpočtové rady se také kabinet snaží opticky zlepšovat deficit tím, že nerovnováhu mezi příjmy a výdaji částečně přesouvá do Státního fondu pro rozvoj dopravní infrastruktury (SFDI). »Zatímco původní návrh ze začátku září počítal s deficitním saldem fondů ve výši 2,7 miliardy korun, nový návrh tuto nerovnováhu zvyšuje na 33,4 miliardy korun,« uvedla rada.
SFDI by měl 30,7 miliardy korun z celkových 150,9 miliardy korun, které mu vláda schválila pro příští rok, získat úvěrem od Evropské investiční banky a z emise vlastních dluhopisů. Podle rady ale hrozí, že tento způsob financování prodraží obsluhu státního dluhu. »Úrokové náklady fondu mohou být vyšší než úrokové náklady samotného ministerstva financí,« upozornila rada.
Návrh rozpočtu pro příští rok počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.
(jad)