Nemám ponětí jak vás, ale mě docela vyděsilo aktuální vyhlášení jakéhosi prý nového týmu KRIT (to měkké »i« po »r« není hrubka) = krizový informační tým, »под руководством« ministra vnitra Víta Rakušana. Na vědomost se v něm dává, že (cituji Seznam Zprávy): »Radikalizace pracovníků státní a veřejné správy představuje zásadní problém, který může ohrozit běžné fungování státu a jeho institucí, samospráv a dále urychlit rozpad společenské soudržnosti.«
V kostce shrnuto – když pracovník státní a veřejné správy špatně napíše diktát z Washingtonu, čili s hrubkami, to znamená, nebude-li papouškovat oficiální, toliko jediné relevantní informace, ohrozí běžné fungování státu a jeho institucí atd. To je »objev«, za nějž by se nestyděl ani Einstein!
Já to vidím opačně. Bylo to právě ono papouškování diktovaných oficialit stran nemalé části zpitomělé společnosti, které nejen nás, ale celou Evropu zavedlo do bažin, jimiž by neprošel ani Král Šumavy.
Agresivita státní moci nabírá na obrátkách. Nevím, zda tomu tak je i dneska, ale dříve v mateřské školce chodili malí prckové na vycházku takříkajíc spojeni provázkem – jeden s druhým, druhý s třetím, třetí se čtvrtým…, aby se někde nezatoulali nebo nevběhli pod auto. Přesně takhle si nás nyní vodí Rakušanovo vnitro. Akorát s tím rozdílem, že ti prckové měli onen provázek na volno, kdežto nám ho setsakra utahují. Jedno škubnutí a je po vás.
»Materiál hovoří i o tom, že radikalizace a volání po změně politické reprezentace není zdaleka jen důsledkem informačních operací Ruské federace a působení české dezinformační scény. … Tito lidé se neradikalizují na základě záměrně zkreslených informací a příchylnosti k Ruské federaci, ale z frustrace s fungováním státu během současné krize a z dopadů, které to má na výkon jejich práce a na místní veřejnost. … Text varuje před tím, že pokud se frustrovaných pracovníků z veřejného sektoru chopí dezinformační scéna, může to přispět k dalšímu štěpení společnosti,« stojí dále v komentáři na Seznam Zprávy.
Aha. Takže pokud to správně chápu, problém už není jen v tom, že někdo čte něco, o čem vnitro tvrdí, že jsou dezinformace, ale on problém je dokonce už i to, že někdo volá po změně politické reprezentace.
Co vlastně ještě smíme? Mně z toho vychází jediné – držet hubu a krok, zodpovědně mrznout, poctivě hladovět, občas poslat nějakou tisícovku z úspor na »tank Tomáše« a z vděčnosti, v pokleku, líbat brněnskému knězi obě ruce za to, že nám ničí životy.
A ještě něco – jakým právem mně někdo vnucuje informace z jednoho zdroje za ty jediné pravdivé? Žádným právem, protože žádné takové právo neexistuje. Nejsem idiot, aby mně kdokoli kázal, že tato informace je správná a tato ne. O tom si, i bez vašeho svolení, rozhodnu já sám.
Takže, vy všichni cenzoři, rychle seskočte z hrušky dolů, než vás z ní někdo »sestřelí«.
Pavel Votruba