Voliči mají šanci změnit složení Senátu

Kromě zastupitelů obcí, měst a městských částí si budou voliči v 27 volebních obvodech vybírat také své zástupce do horní parlamentní komory. Společně s komunálními volbami se bude v pátek 23. a v sobotu 24. září konat také první kolo voleb senátních. Voliči mají šanci změnit nejen složení Senátu, ale i jeho vedení. Mandát totiž končí nejen stávajícímu předsedovi Miloši Vystrčilovi (ODS), ale také místopředsedům horní komory.

Senátory, kteří jsou na rozdíl od čtyřletého mandátu obecních zastupitelů voleni na šest let, si budou moci vybrat s ohledem na pravidelnou dvouletou obměnu třetiny horní komory jen lidé na třetině území republiky. Senátní volby se tak letos budou konat ve zhruba 4900 volebních okrscích, kde byly v roce 2016.

První kolo voleb se koná v pátek 23. září od 14. do 22. hodin a v sobotu 24. září od 8. do 14. hodin. Případné druhé kolo se koná v pátek 30. září a v sobotu 1. října ve stejných časech.

Do Senátu se volí většinovým volebním systémem. Volič tedy nedává hlas kandidátce politické strany, ale vybírá si z několika konkrétních kandidátů.

V případě, že některý z kandidátů získá v 1. kole nadpoloviční počet platných hlasů (např. v roce 2018 Jiří Čunek a Jiří Drahoš), získává tento kandidát senátorský mandát. Pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát v daném obvodě více než 50 procent hlasů, rozhodne se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty v kole druhém. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.

Kdo může kandidovat?

Senátorem se může stát každý občan České republiky, který disponuje volebním právem a dosáhl věku 40 let. Kandidáty navrhují politické strany nebo hnutí, mohou se ovšem ucházet o funkci také jako nezávislí. Podmínkou je složení kauce ve výši 20 000 Kč. Pokud v prvním kole dostane aspoň 6 % hlasů, dostane ji zpět. Nezávislý zájemce musí k přihlášce připojit také petici s podpisy od tisíce oprávněných voličů z obvodu, ve kterém chce kandidovat.

Výdaje kandidáta na kampaň nesmí přesáhnout dva miliony korun. Pokud postoupí do druhého kola, strop se zvyšuje na 2,5 milionu.

Senátor nemůže být současně prezidentem, poslancem nebo soudcem, může ovšem zastávat post ministra, starosty nebo hejtmana.

Kdo může volit?

Volit může český občan, který je podle zákona způsobilý a dosáhne nejpozději druhý den voleb věku 18 let. V případném druhém kole pak může volit i ten, komu je 18 let až v druhý den druhého kola. Hlasovat musí v místě svého trvalého bydliště, případně s voličským průkazem i jinde ve volebním obvodu, k němuž náleží.

Volit do Senátu mohou i osoby zapsané ve zvláštním seznamu voličů (voliči, kteří například v obvodu obce vykonávají vojenskou službu, jsou v nemocnici nebo ve vězení). Každý volič musí volební komisi prokázat svou totožnost platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem ČR.

Může se volit v zahraničí?

Senátních voleb se mohou zúčastnit i Češi žijící v zahraničí. Krajané, zapsaní ve zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem, ale nemohou hlasovat na zastupitelských úřadech v zahraničí, musí přijet do ČR s voličským průkazem, který dostanou od velvyslanectví. Hlasovat pak mohou v kterémkoli volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby do Senátu.

Voličský průkaz přes Portál občana

Novinkou pro nadcházející senátní volby je to, že si lidé mohou zažádat o voličský průkaz na Portálu občana prostřednictvím datové schránky. S voličským průkazem by mohli mimo místo bydliště hlasovat ti, kdo by se například rekreovali v hranicích svého volebního obvodu.

Jak se volí?

Každý kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku. Volič pak ve volební místnosti vloží do obálky lístek se jménem vybraného kandidáta. Tento lístek se nijak neupravuje.

Vzhledem k tomu, že první kolo senátních voleb probíhá současně s komunálními volbami, je třeba dbát na to, aby volič vhodil příslušný lístek do správné obálky. Lístky i obálky pro oba druhy voleb jsou od sebe barevně odlišeny. Hlasovací lístky a úřední obálka pro volby do zastupitelstev obcí jsou šedé, hlasovací lístky a obálka pro volby do Senátu jsou žluté.

Hlasovací lístky obdrží voliči nejpozději tři dny přede dnem voleb (20. září 2022). Lístky pro případné druhé kolo voliči nedostanou předem, ale obdrží je až ve volební místnosti.

Pravomoci Senátu

Senát je spolu s Poslaneckou sněmovnou základním prvkem legislativního procesu, Sněmovna však hraje dominantní roli. Senát sice může poslancům zákon vrátit či jej přímo zamítnout, Sněmovně však stačí nadpoloviční většina hlasů všech poslanců (nejméně 101) na to, aby zákon prosadila ve svém znění.

Existují výjimky, kdy zákon musí schválit obě komory. Tou nejdůležitější je volební zákon. Také v případě ústavních zákonů je potřebný souhlas obou komor, naopak státní rozpočet projednává jen Sněmovna a pouze ona hlasuje také o důvěře či nedůvěře vládě. Senát ale, na rozdíl od Sněmovny, nemůže prezident rozpustit, a proto v případě parlamentních krizí zůstává jediným orgánem, který může přijímat zákonná opatření. Poprvé a zatím naposledy se tak stalo v roce 2013.

Volební účast

Navzdory pravomocím Senátu a jeho roli při schvalování zákonů nemají senátní volby obyčejně vysokou účast. I proto se konají společně s komunálními anebo krajskými volbami. Ještě menší zájem je pak o druhé kolo vole. V roce 2020 činila volební účast v prvním kole 36,74 procenta a v tom druhém jen 16,74 procenta.

Vyhlášení výsledků

Výsledky voleb zpravidla nenechají na sebe dlouho čekat. Sčítání hlasů začíná hned po sobotním uzavření volebních místností a vzhledem ke způsobu volby, přepočtu hlasů a jejich množství by sčítání nemělo být příliš časově náročné. Proto výsledky bývají známé již během sobotního večera. To samé potom platí i pro případné druhé kolo, kdy je sčítání obvykle ještě o něco rychlejší.

Volební obvody

Velikost volebních obvodů se mírně upravovala v případě, kdy počet obyvatel v některém z nich poklesl nebo se zvýšil o 15 procent proti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát. V roce 2018 ale parlament úpravu, která měla zaručit, aby každý senátor zastupoval přibližně stejný počet obyvatel, zrušil.

Už čtyři roky se chystá nová úprava. Podle verze schvalované během minulého funkčního období Sněmovny by úpravy obvodů měla poslancům navrhovat vláda v případě, že odchylka od průměrného počtu voličů v některém z nich přesáhne 15 procent. Od poslední změny však v té chvíli musí uplynout alespoň dvě volební období, tedy 12 let. Sněmovna ale stihla změny projednat jen ve dvou ze tří kol schvalování, nyní se musí norma – podle které by se také senátní, komunální i krajské volby konaly vždy na přelomu září a října, nyní se pokaždé posunují o pár dní směrem k začátku roku – projednat znovu.

Volební obvody pro podzimní volby do Senátu

1 Karlovy Vary

4 Most

7 Plzeň-město

10 Český Krumlov

13 Tábor

16 Beroun

19 Praha 11

22 Praha 10

25 Praha 6

28 Mělník

31 Ústí nad Labem

34 Liberec

37 Jičín

40 Kutná Hora

43 Pardubice

46 Ústí nad Orlicí

49 Blansko

52 Jihlava

55 Brno-město

58 Brno-město

61 Olomouc

64 Bruntál

67 Nový Jičín

70 Ostrava-město

73 Frýdek-Místek

76 Kroměříž

79 Hodonín

(jad)