Volební víkend se blíží. V pátek 23. a v sobotu 24. září se po čtyřech letech opět uskuteční komunální volby, lidé dostanou šanci obměnit složení zastupitelstev obcí, měst a městských obvodů. Současně s komunálními volbami se uskuteční také první kolo voleb do Senátu. Nového či staronového senátora si voliči zvolí v 27 obvodech, v nichž současným senátorům končí mandát.
Místa, kde se bude rozhodovat o složení radnic a části Senátu, najdou lidé na obecních vývěskách nebo webových stránkách. Adresy volebních místností se většinou nemění, zůstávají stejné jako pro jiné typy voleb. Volební místnosti se nacházejí většinou ve veřejných budovách, nejčastěji ve školách, kulturních domech nebo na obecních úřadech. V některých obcích se muselo v minulosti volit například u starosty doma, v maringotce, nádražní čekárně nebo ve vestibulu plaveckého bazénu.
Adresu své volební místnosti najdou voliči i v obálkách spolu s hlasovacími lístky, které dostanou nejpozději v úterý 20. září do poštovních schránek. Z přiložených informací se dozvědí také to, do kterého volebního okrsku v obci patří. Volebních okrsků, z nichž každý má svou volební místnost, je pro komunální volby kolem 14 750.
Volby se konají v pátek 23. září od 14. do 22. hodin a v sobotu 24. září od 8. do 14. hodin.
Kdo může volit?
V komunálních volbách, které se označují také jako volby do obecních zastupitelstev, si lidé volí nové zastupitele, které je budou příští čtyři roky zastupovat na radnicích a magistrátech. Nové vedení si zvolí také hlavní město Praha.
Volit může občan ČR, který alespoň v druhý den voleb dosáhl 18 let a který má v obci trvalý pobyt. Právo volit mají i státní občané jiného státu, jehož občanům právo volit do zastupitelstev obcí přiznává mezinárodní úmluva, kterou je ČR vázána. V současné době se jedná pouze o občany členských států Evropské unie. I ti musejí dosáhnout věku nejméně 18 let, musí také být držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a být přihlášeni k pobytu v obci. Volič – občan jiného státu EU – musí podat obecnímu úřadu žádost o zápis do dodatku stálého seznamu voličů, a to kdykoli do doby jeho uzavření, ke kterému dochází dva dny přede dnem voleb. Každý volič může být zapsán pouze v jednom stálém seznamu voličů nebo dodatku stálého seznamu voličů.
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže okrskové volební komisi svou totožnost a státní občanství ČR platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem ČR. Cizinec se musí prokázat průkazem o povolení k pobytu.
Jak vypadá hlasovací lístek?
Hlasovací lístek může být vytištěn oboustranně, v jeho záhlaví je uveden název obce a počet členů zastupitelstva. Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni v pořadí určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích umístěných vedle sebe. Obyvatel územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy obdrží hlasovací lístky dva – do městského zastupitelstva a do zastupitelstva městské části, v níž má trvalý pobyt.
V komunálních volbách se křížkuje
Volební systém je v principu poměrný, většinové prvky v něm zastupují preferenční hlasy pro vybrané kandidáty a především tzv. panašování, tedy možnost hlasovat pro osoby z více kandidátek. Maximální počet hlasů, které má volič k dispozici, je shodný s počtem členů zastupitelstva.
Volič si může vybrat jeden ze tří způsobů hlasování:
1) Označí křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce před názvem volební strany pouze jednu volební stranu, tím dá hlas kandidátům této volební strany v pořadí dle hlasovacího lístku v počtu, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno.
2) Označí v rámečcích před jmény kandidátů křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to z kterékoli volební strany. Nejvýše lze označit tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno.
3) Může oba způsoby kombinovat. Označí křížkem jednu stranu a zároveň i jednotlivce z ostatních stran. V tom případě volí přednostně jednotlivě označené kandidáty. Z označené strany volí podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolik kandidátů, kolik zbývá do počtu členů zastupitelstva. Volič ale nesmí označit více stran nebo více kandidátů, než je počet členů zastupitelstva.
Komunální volby – šedý lístek, šedá obálka
Hlasovací lístky pro komunální volby budou mít stejně jako hlasovací obálky šedou barvu. Je to důležité právě s ohledem na fakt, že se souběžně konají i senátní volby. Hlasovací lístky a obálky pro senátní volby budou žluté. Lidé budou muset lístky dávat do barevně sladěných obálek. Pokud je zamění, volební komise nebudou moci jejich hlas započítat jako platný.
Vytištěno bylo 12,95 milionu hlasovacích lístků pro komunální volby v 6243 obcích. Na tisk a distribuci lístků má stát vyčleněno 75,6 milionu korun z celkových 660 milionů korun, které jsou v rozpočtu na komunální a senátní volby.
Dvě třetiny této sumy jsou určeny na odměny zhruba 100 000 členů okrskových volebních komisí, kterých je kolem 14 000.
Řadoví členové komisí dostanou odměnu minimálně 1800 korun, předsedové komisí pak 2300 korun.
Proč jít k volbám do obecních zastupitelstev
Volby do obecních zastupitelstev mají velký význam pro život v obcích. Desítky tisíc zastupitelů, kteří vzejdou z komunálních voleb, totiž rozhodují o obecních penězích a řeší konkrétní problémy obcí blízké každodennímu životu. Především v Praze a dalších velkých městech je objem prostředků, o kterých rozhodují zvolení zastupitelé, i dopad jejich rozhodování na život ve městě srovnatelný s leckterým ministerstvem.
Nesrovnatelná s vládou a parlamentem je však důvěra, jakou občané ke komunálním zastupitelům chovají. Obecní zastupitelstva (a jimi zvolení starostové) mají v Česku dlouhodobě největší důvěru veřejnosti ze všech sledovaných ústavních institucí.
O mandát v komunálních volbách letos usiluje 195 392 kandidátů, téměř o 21 000 méně než při posledním rozhodování o složení obecních zastupitelstev před čtyřmi lety. V celé republice bylo pro volby zaregistrováno celkem 23 261 kandidátních listin. Největší výběr budou mít voliči v hlavním městě, kde je pro volby do magistrátu zaregistrováno 1064 kandidátů. Pouze z jedné kandidátky budou voliči vybírat v 1778 obcích. Pro volby je vytvořeno 14 733 stálých volebních okrsků, v 4910 z nich proběhnou současně i volby do Senátu.
V nejméně 11 obcích se komunální volby v řádném zářijovém termínu neuskuteční, protože zde nebyla podána kandidátní listina nebo je nedostatečný počet kandidátů.Před čtyřmi lety se volby ze stejných důvodů nekonaly v 17 obcích. Dodatečné volby by se v těchto obcích mohly konat v lednu.
Zvláštní postavení má Praha a 26 statutárních měst
V České republice bylo ke konci loňského roku 6258 obcí a čtyři vojenské újezdy. Každá část území tak přísluší k některé obci nebo vojenskému újezdu. Za obce se považují také hlavní město Praha, statutární města, města a městyse.
Zvláštní postavení má Praha a 26 statutárních měst. V čele nemají starostu, ale primátora a jejich území se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Například obyvatelé Prahy budou kromě zastupitelstva hlavního města volit i zastupitele 57 městských částí.
Počet členů zastupitelstev určuje na další volební období zastupitelstvo obce v souladu se zákonem, který stanovuje rozmezí pro velikostní skupiny obcí. Například nejmenší vesnice do 500 obyvatel musí mít pět až 15 členů zastupitelstva, města od 10 000 do 50 000 15 až 35 členů a Praha má 55 až 70 členů.
Nová obecní či městská zastupitelstva si pak ze svého středu zvolí obecní rady a starosty či primátory a jejich zástupce. Rada obce se nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. V obci, kde se rada nevolí, vykonává její pravomoc starosta. Pravomoci zastupitelstev, rad a starostů (primátorů) upravuje zákon o obcích, výjimkou je česká metropole, která se řídí zákonem o hlavním městě Praze.
Komunální volby pravidelně přilákají kolem 45 % voličů
Účast v komunálních volbách se dlouhodobě pohybuje na hranici 50 procent. Nejvyšší účast byla v roce 1990, kdy se k volebním urnám dostavilo 74,8 % voličů. O čtyři roky později přišlo volit do zastupitelstev obcí 62,3 % voličů, a to bylo naposledy, kdy volební účast překročila hranici 50 procent. Od voleb v roce 1998 se volební účast pohybuje okolo hranice 45 procent. V minulých komunálních volbách v roce 2018 volilo 47,3 % voličů.
Výsledky komunálních voleb by měly být známy v neděli, definitivně bude jasno zřejmě až v pondělí 26. září.
(jad)
Nějak mi uniká vysvětlení jak v rámci zakřížkované jedné strany dát několik prefenčních hlasů jednotlivcům.